Stresem se tedy obvykle rozumí vnitřní rozpoložení člověka, který je buď něčím ohrožován, nebo nějaké ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná. Nepříznivými vlivy se může stát cokoliv – nadměrná fyzická zátěž, zátěž emoční či intelektuální nebo všechny dohromady. Příroda s takovými situacemi počítala, takže nás vybavila k řešení podobných krátkých zátěžových epizod.

V případě nějaké krizovky naše tělo reaguje na hrozící nebezpečí – nadledvinky, malé žlázy na horních pólech ledvin, uvolní adrenalin a ostatní stresové hormony, které zajistí prudký vzestup energie v těle, ta má organismu umožnit rychle vyklidit pole, uprchnout z nebezpečí nebo se postavit nepříteli. Taková odpověď „bojuj, nebo uteč" je přirozenou zdravou reakcí, problémy však začínají, když stres přetrvává. To se stává tehdy, když přehnaně vyhodnocujeme situace jako nebezpečné.

Ve srovnání se řvoucím šavlozubým tygrem, jehož útokům museli čelit například pravěcí lidé, je řvoucí šéf ještě docela pohodový protivník, ale my ho často vyhodnocujeme jako stejně nebezpečného, protože naše moderní těla se od těch pravěkých zase tak moc neliší. Během dne tak u lidí, kteří jsou ke stresu více náchylní, takových reakcí probíhá celkem dost.

Napětí stoupá

Stresováním neustále plýtváme energií. Vzrůstá krevní tlak, stoupá hladina cholesterolu, která může poškodit srdeční a mozkové cévy, žaludeční sekrece je příliš kyselá (odtud maminčino: „Holka, nenervuj se, uženeš si vředa!“), klesá hladina pohlavních hormonů (odtud mužovo: „Dneska ne, miláčku, měl jsem přes den strašněj kolotoč…“).

Mozek začne hladovět po glukóze, která je zdrojem energie, a to naruší duševní vyrovnanost. A pak se to už táhne celým systémem – nevyrovnaný stav klade vysoké požadavky na imunitní systém, který nestíhá a může se oslabit tak, že nedokáže zajistit dostatečnou obranu proti infekcím (odtud chřipky a virózy ze stresu).

Stres působí na různé lidi odlišně. Někdo přibírá na váze, jiný hubne, někdo nemůže spát, dýchat, milovat se, u někoho vyvolává depresi nebo náladovost. Stres se ale umí tvářit docela nenápadně. Jeho podstatou v myšlení je strach, obavy, dělání si starostí. Zkuste si rozebrat třeba jednoduchou situaci – máte důležitou schůzku a jedete na ni pozdě. Trčíte v zácpě a vaše napětí stoupá. Rozhodnete se, že brnknete nadřízené, která už je asi dávno na místě, že jste uvízla. Jenže jako na potvoru vám klekl mobil. Napětí graduje, nadledvinky produkují stresové hormony ostošest a organismus má plnou pohotovost. Svaly jsou v napětí, spodní čelist zaťatá, lomcuje vámi nesmyslný vztek na všechny ty ubožáky, kteří trčí v zácpě před vámi, žaludek je stažený… Když rýpnete hlouběji, zjistíte, že chcete být na schůzce včas, abyste měla klid v zaměstnání, aby vás považovali za spolehlivou atd. A tím si zachovala svou pracovní pozici. Jde tedy vlastně o STRACH o zdroj obživy. STRACH, jak přežít. Existenciální strach, který se na povrchu projevuje jako rozličné obavy, je většinou nejhlubší příčinou všech stresů. Proto je tak obtížné se ho zbavit.

Něco za něco

Lidské tělo je chytré a už staří Číňané věděli, že se neustále snaží dostat se do rovnováhy. Stresová situace je značné vybočení z rovnováhy – v těle vzniká tenze (podle Číňanů jangový faktor), tělo se ho snaží hned dorovnávat opačnou polaritou – jinovým faktorem, tedy klidem, uvolněním. Ač se nám to mnohdy nelíbí, jsme často líní a máme sklony problém na chvilku přebít.

U stresu to bývá stejné. Napětí, které vznikne, je třeba rychle uvolnit. Proto stresové situace, ať už si to uvědomujeme, nebo ne, neustále něčím kompenzujeme. Následující „zalátávání“ stresu sice chvilkově funguje, ale z dlouhodobého hlediska je energeticky dost vyčerpávající. Často poslouží k uvolnění napětí to, že jdeme na cigárko. Můžeme jít hlouběji a zkoumat příčinu, princip.

Nikotin obsažený v tabáku je látkou povzbuzující, takže tady kompenzaci nehledejme. Zkusme se zaměřit na dech – když člověk šlukuje, pomaleji dýchá a dech, jak známo, udává rytmus celému tělu. Když ho zpomalím, zpomalím i mysl. Cigareta tedy kompenzuje stres tím, že kouřením zpomalíme dech, a tím i celý systém.

Dalším uvolňovákem bývá sklenička alkoholu. Alkohol je podle čínského systému potravin silně jin – uvolňuje emoční a psychické napětí. Když je během stresové situace velká spotřeba energie, může se u někoho objevit tzv. „stresové obžerství“ – v denním shonu často sáhnete po sladkostech. Cukr jako zdroj rychlé energie totiž na chvíli kompenzuje energetický deficit.

U některých lidí však může dojít k opaku – žaludek se stáhne a oni nepozřou ani sousto. V takovém případě tělo omezí během stresové situace výdej energie spojený s trávením a bere glukózu z tukových a svalových zdrojů, dotyčná osoba pak ze stresu ztrácí kila.

Se sexem je to stejné jako s jídlem, někteří muži sex potřebují během zátěžových situací k odreagování, často však během dlouhodobějšího stresu začne tělo šetřit energií – dá signál „stop produkce“ spermiím a zbytečné plýtvání na erekci také zatrhne. Dotyčný má nechuť k sexu.

Stres kompenzujeme i jinak: samomluvou, někteří lidé i sebezraňováním – kousáním nehtů, rtů, kroucením uší či vymačkáním pupínků…

Prvním krokem k tomu, se stresu a neduhů s ním spojených zbavit, je vůbec si UVĚDOMIT, že jsme zrovna ve stresu. Když se přistihnete, že jste napjatá k prasknutí, že hltáte jídlo, místo chůze skoro klušete a děláte čtyři věci najednou, zkuste nezareagovat na takové počínání vztekem či zoufalstvím – tím byste vytvořila napětí ještě větší. Jen se pozorujte, označte si daný stav. Když to půjde, zkuste alespoň na tři až pět minut zvolnit, posadit se a postupně si uvědomovat celé tělo od hlavy až k patě, jako byste ho skenovala. Vnímejte tělesné pocity v jednotlivých částech těla – brnění v konečcích prstů, napětí v břiše, bolest v bedrech…

Když budete podobné kraťoučké cvičení, které má hodně společného s meditací, provádět pravidelně, vaše mysl se zbystří a vy budete moci vypozorovat, jak se různé mentální stavy a napětí projevují v těle. A když je uvidíte a odhalíte, můžete s nimi pracovat, uvolnit je. Například kouření lze také vymýtit „meditačním“ způsobem (když se vám nebude zpočátku chtít, tak do toho jděte „na střídačku“ – jednu cigaretu si dopřejte, ale místo druhé si zacvičte jednoduché, ale účinné dechové cvičení). Při něm můžete sedět nebo i něco dělat. Zaměřte jen pozornost na sliznici v nosních dírkách a pozorujte proud vzduchu, který tudy prochází.

Když sedíte, můžete pozorovat břišní stěnu, jak se zvedá a zase klesá. Po pár minutách se dech zpomalí a vaše stresovaná a rozjetá mysl s ním.
Ideální je dopřát si pobyt v přírodě nebo parku, hodinu jógy, tai-či, malování nebo tance. Všechny tyto metody jsou sice pracnější a jsou spíš na rozdíl od výše zmíněných neřestí během na delší trať, ale energeticky vás nevyčerpávají, ba naopak, nabíjejí. Možná to stojí za uváženou – život je příliš krátký, abychom ho celý prostresovali.

Stres, neplodnost a těhotenství
Stres bývá i častou příčinou neplodnosti. Mnoho párů, které absolvovaly vyšetření fertility a vše se zdálo být „technicky“ v pořádku, nemůže počít. Terapeut Mirek Karnoš podobné případy řeší velmi úspěšně a jednoduše – jednoduše pošle takový pár minimálně na tři týdny až měsíc někam do klidu na dovolenou. Jejich těla uvolní energii, která byla stresem blokovaná, a ta, když se pak rozproudí do jejich reprodukčních orgánů, partneři mají najednou sílu počít miminko. Takže pokud se o to už nějaký čas snažíte, ale nemáte úspěch, zkuste si, než se půjdete léčit, nejdříve pořádně odpočinout!

Stres v těhotenství také rozhodně na zdraví děťátku nepřidá – tělo ve stresovém režimu má co dělat, aby energeticky vyšlo samo a dítěti pak samozřejmě chybí síla pro zdárný vývoj. Podle studií švédských gynekologů má nadměrný stres velký vliv na samovolné potraty – tělo to zkrátka nezvládá, tak se jako první „vzdá“ nenarozeného miminka.

(Připravila: Lucie Kochová,

Harper’s Bazaar)

Komentáře