SEXUÁLNÍ ANOREXIE – Sex? Díky, nechci!

Mezi oběma anorexiemi se dá vysledovat podobnost: Mentální anorektičky mají strach o svou postavu, chtějí být dokonalé, bez vady na kráse. Sexuální anorexie se klidně může odvíjet od stejného základu – touhy uchovat si své tělo nedotčené, neposkvrněné, neporušené. Sexuální „nechutenství“, tedy ztráta pohlavních tužeb a potřeb, samozřejmě není nic nového pod hvězdami. Nové jsou ovšem některé příčiny odmítání sexu – a protože souvisejí se současným životním stylem, lze sexuální anorexii považovat za další z civilizačních chorob.

Neschopnost přijímat i dávat

„Termín sexuální anorexie v mezinárodním seznamu diagnóz nenajdete a v odborné terminologii se také nepoužívá,“ upřesňuje MUDr. Hana Fifková. „Je ale jistě možné ho použít, rozumíme-li pod ním jakési sexuální nechutenství. Běžně se tento stav nazývá chybějící sexuální apetence a v podstatě znamená totéž – absenci chuti k sexu.“ MUDr. Fifková připouští, že nízká či nulová sexuální touha se často objevuje u dívek s poruchou příjmu potravy, ale upozorňuje, že příčin vzniku této poruchy je více a navíc se navzájem ovlivňují. To ostatně dokazuje i příběh třicetileté Sáry, která pracuje ve špičkové pozici úspěšné firmy.

„Všechno mi vycházelo. Po roční stáži v zahraničí jsem získala výborné zaměstnání, koupila si byt. Chodila jsem pravidelně do fitka, do posilovny, zkusila jsem bungee, rafty. Ten adrenalin byl naprosto úžasný, chtěla jsem toho vyzkoušet co nejvíc. Co je proti tomu sex! pronesla jsem jednou z legrace,“ svěřuje se atraktivní, úspěšná mladá žena. „Ale pak jsem tahle slova najednou začala brát vážně. V posteli jsem rozhodně neprožívala nic tak intenzivního, jako při seskoku padákem. Sex mi prostě najednou připadal nudný. Určitě to bylo i tím, že můj tehdejší přítel nebyl ten pravý. Nakonec jsme se rozešli.“ Po několika dalších neúspěšných pokusech o uspokojivý vztah Sára navštívila ordinaci sexuologa. V současné době dochází na terapii a věří, že se jí podaří problém zvládnout. Zdá se, že už se přesytila elektrizujících zážitků, zatoužila po zázemí a rodině. Biologické hodiny jsou přece jen mocnější než uměle vyvolávané vzrušení…

Také osmadvacetiletá Jitka najednou ztratila veškerý zájem o sex. „Vždycky jsem o sebe důsledně pečovala, abych se svému partnerovi líbila, chodila jsem na kosmetiku, kupovala si hezké šaty, držela diety atd., ale on dokázal prosedět celé hodiny u počítače jenom v teplákách a flanelové košili. Ani v posteli to nebylo nic moc: o orgasmu jsem si mohla nechat jenom zdát a časem mě úplně přestal vzrušovat. Najednou mi začalo všechno připadat zajímavější než milování: práce, večírky, oslavy… Dělalo mi hrozně dobře, když mě všichni okolo obdivovali. Kromě toho jsem se zhlédla v metrosexuálech, tedy mužích, kteří o sebe pečují skoro stejně jako ženy. Získala jsem mezi nimi pocit, že jsem členkou jakéhosi elitního klubu, jenže ani oni mě sexuálně nepřitahovali. S přítelem jsme se nakonec rozešli. Kdyby šlo o rozvod, byl by důvodem nepřekonatelný odpor.“

Po čem ženy netouží

„Tam, kde člověk při sexu neprožívá orgasmus, přichází po čase ztráta chuti, i když to v případě Jitky není patrně jediná příčina,“ usuzuje doktorka Fifková a dodává: „V souvislosti s ženským sexuálním nechutenstvím bychom se měli vždycky ptát, jak to s ním vlastně je. Protože ve společnosti, kde mužská sexualita stále ještě staví normy ve způsobu i frekvenci milování, je na místě otázka: Po čem žena netouží? Po sexu s kým, jakým způsobem, za jakých podmínek a kdo ty podmínky určuje?“ Možná je v těchto otázkách ukryta i odpověď na to, proč některé ženy dávají přednost práci a adrenalinových sportům před milováním …

Kdo může trpět sexuální anorexií?