H2O – sloučenina dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku.
Všechnu vodu ale nemůžeme používat pro naše potřeby. Plných 97,4% tvoří voda slaná. Sladká voda – 2,6% – je vázána v ledovcích, polárním ledu, atmosféře, rostlinstvu, v živých organizmech a v půdě. Jen 0,27% ze sladké vody je voda povrchová, která je vhodná pro úpravu, což je méně než 0,01% celkového množství vody na Zemi. Voda jako přírodní zdroj je nositelem energie mechanické, chemické a tepelné; je hlavním médiem pro transport látek, surovinou pro řadu průmyslových odvětví, má ale především nezaměnitelnou funkci zdravotní. Ta se netýká jen toho nejdůležitějšího, čímž je přímá konzumace vody, ale také její nezbytnosti pro zajištění osobní i veřejné hygieny člověka i pro jeho rekreaci. Má ale také funkci estetickou a kulturní, protože právě ta „obyčejná voda“ přispívá ke zkrášlení krajiny, ale i lidských sídlišť a obydlí.
Voda je základní složkou života na zemi. Je v lidském těle v neustálém koloběhu, tj. na jedné straně je přijímána, na druhé straně je po splnění svých funkcí z těla vracena do vnějšího prostředí. Člověk vyloučí denně zhruba 2,5 litrů vody. Aby mohlo lidské tělo normálně fungovat, musí každý člověk vyloučenou vodu pravidelně doplňovat. Bez potravy vydrží člověk celé měsíce, bez vody pouze několik dní. Pro zdravý život by měl každý člověk doplnit veškerou vyloučenou vodu, tj. 2,5 litrů.
Člověk má sklon k tomu, pít pouze když má žízeň. Pocit žízně je ale jen alarmující mechanizmus, upozorňující na vážnější nedostatek vody v našem těle. V případě, že na tento signál nereagujeme, může dojít k poškození organizmu nebo narušení některých jeho funkcí. Pravidelný příjem vody v různých podobách je nezbytný pro udržení naší schopnosti pracovat, učit se, bavit se, ale i jenom v klidu odpočívat. Neměli bychom tedy čekat, až se nedostatek vody v našem těle přihlásí pocitem žízně, ale dbát na pravidelný přísun tekutin.
