Lékaři jsou vedeni k tomu, aby se soustředili na všeobecné diagnostické příznaky, a nikoli na příznaky charakteristické a individuální pro určitého pacienta. Z vlastní zkušenosti vím, že je potřeba vzít na vědomí všechno, co se týká pacienta. Všechny informace nemají stejnou hodnotu, ale nějakým způsobem zapadají do celkového obrazu konkrétního člověka. Schizofrenici například slyší hlasy, kterých se nemohou zbavit. Domnívám se, že to mohou být třeba potlačené vzpomínky na zneužití v dětství, které se v podvědomí manifestují jako hlasy. Takže by bylo výstižnější, kdyby se schizofrenie nazývala „skryté vzpomínky z minulosti.“ Lékařské názvy obvykle nezasvěceným nic neříkají, a už tím vyvolávají v nemocných pocit beznaděje.

Každý problém vychází ze skutečných událostí. Někde v minulosti musí ležet skutečná příčina. Možná to bylo ještě před narozeninám, možná si rodiče zoufale přáli potrat, ale pak změnili své rozhodnutí. Stále znovu zjišťuji, že mnohé vzorce chování mnohou být vysvětleny reálnou událostí, a pokud pozorně naslouchám, často se mi podaří ji odhalit. Jsem přesvědčen, že za vším lidským chováním stojí reálné traumatizující události, které se odehrály během života.

Když mi lidé říkají, že jejich problémy vycházejí z minulých životů, odpovídám, že to může být pravda. Jenže problém je vždy oživen novými traumaty v tomto životě i z a předpokladu, že se původní události skutečně odehrála v předchozím životě. Když si toho budete vědomi, pomůže vám to k tomu, abyste se s problémem vypořádali, a neodevzdali se utrpení.

REKLAMA:
loading...

Komentáře