Z pohledu TČM se jedná o tzv. „prázdnotu jinového“ aspektu v organizmu. Tento stav ale může vzniknout i u akutních případů onemocnění projevujících se vznikem „vnitřní horkosti“, která spaluje tělesné tekutiny. Nejčastěji jde o horečnaté infekční onemocnění, které nejsou dostatečně nebo správně zaléčená.
Typickým infekčním onemocněním způsobujícím vyčerpání „jinu“ je dětská poliomyelitida /obrna/, kde svalová paralýza je způsobená vysokou teplotou vysušující tělesné tekutiny.
Jaké jsou tedy příznaky vyčerpání „životní esence“?
Dominujícím je STAV VNITŘNÍ HORKOSTI, od které se odvíjí většina dalších potíží, mezi které patří: odpolední „přílivová“ horkost, nízké a trvalé odpolední teploty (nereagující na běžnou léčbu), které ráno odeznívají, noční pocení (kde dotyčného často probudí úplně propocená noční košile), sucho v ústech a krku, chuť na studené nápoje, pálení dlaní a plosek nohou, hubnutí, deprese, u žen zkrácený menstruační cyklus s menším množstvím hustší a tmavší krve, u mužů poruchy potence, u starších lidí rozvinutí diabetu 2.typu.
Které z orgánů jsou „prázdnotou jinu“ nejvíce postižené?
Patří mezi ně žaludek, plíce, srdce a ledviny. Může dojít jenom k postižení toho „nejslabšího“ článku z orgánů, častěji se ale "prázdnota" postupně přesouvá na další orgány. Prázdnota „jinu“ žaludku bývá často prvním příznakem rozvíjející se nedostatečnosti „jinu“ a to proto, že žaludek je prvním článkem, kde začíná koloběh tekutin v organizmu. U této nerovnováhy ještě není rozvinutá horkost z „prázdnoty“, ani odpolední teploty. Jsou ale přítomné bolesti v nadbřišku, žízeň s možností pít často jen po malých doušcích, nebo chutí na studené nápoje, suchá stolice. Častým je hlad, ale současně nechuť jíst, až ztráta chuti k jídlu.
Další a chronické stadium prázdnoty „jinu“ žaludku představuje vyčerpání „jinu“ ledvin. Kromě projevů odpolední horkosti a nočního pocení, vzniká nespavost, zhoršování sluchu a pískání nebo šelesty v uších, slabost a bolesti zad (rozbolavěná záda), zvýšení krevního tlaku, nervozita, suché a lámavé vlasy a jejich nadměrné padání a šedivění, u mužů noční poluce a zhoršení potence, u žen předčasná a slabší menstruace,v menopauze návaly horka a noční pocení. Prohlubováním vyčerpání „jinu“ ledvin vzniká prázdnota „jinu“ srdce. Kromě příznaků oslabení „jinu“ ledvin jsou přítomné ještě nespavost, mnoho snů, bušení srdce, neklid a nervozita.
Při nedostatečnosti „jinového“ aspektu plic je typickým příznakem tzv. „horko pěti srdcí“ – horkost (a nadměrné pocení) na hrudi, pálení dlaní a plosek nohou, dále sucho v hrdle a suchý dráždivý kašel s častým vykašláváním malého množství často krvavých hlenů (typickou nemocí s těžkým vyčerpáním "jinu plic" je TBC). Sdruženým orgánem plic je tlusté střevo, proto dochází také k vysušení jeho „tekutin“ a k vzniku zácpy. Protože plíce souvisí s kůží, je důsledkem vyčerpání jejich „jinu“ suchá kůže.
A jaké jsou možnosti léčby?
Kromě dostatku odpočinku a spánku je nezbytným krokem léčby úprava jídelníčku ve smyslu omezení nadměrně vysušujících a ostrých potravin, alkoholu a zvýšení konzumace zeleniny, ovoce, sójových potravin, černého sezamu. Z dostupných bylinek užívaných k doplnění životní „esence“ patří plody dřínu lékařského, kustovnice, schizandry čínské, kořene rdesna mnohokvetého /heshouwu/. Speciální „jinové“ směsi TCM k léčbě jednotlivých orgánů by měly doporučit jen lidé znalý tradiční čínské diagnostiky a léčby.
