.jpg)
Každé setkání s paní Fialovou bylo pro mě jako pozvání do kouzelného světa. K naší konzumní uspěchané době se ostatně sama vyjádřila: „Já do ní vůbec nevstupuji.“
Květa Fialová měla dar, svými často odzbrojujícími výroky, donutit člověka o věcech přemýšlet novým způsobem – případné vlastní problémy vám ve světle její moudrosti přišly úplně nicotné.
Dvakrát navštívila naše pacientky v opavské psychiatrické léčebně, dvakrát jsem s paní Květou vedl interview. Některé její inspirativní myšlenky si připomeneme v tomto článku, myšleném jako pocta naší velké herečce a mimořádnému člověku.
Květa Fialová milovala buddhismus, Tibet, Dalajlámu; měla překrásný vztah k zvířatům, přírodě a vyzařovala z ní obrovská vděčnost a láska. Ve svém bytě měla velké množství čarodějnic, obrazů a dárků. Všeho si vážila, nic nevyhazovala – její výjimečnost byla v tom, že i v malých, obyčejných věcech byla schopná vidět krásu.
Když jsem přemýšlel o bodech, do kterých by se dal shrnout její odkaz a poselství, tak dvě věci září nadevšechno: neuvěřitelná a nakažlivá pozitivita a to, že kdyby mohla, tak by pomohla nejraději celému světu. Teď mluvím o tom, jak jsem Květu Fialovou sám zažil. Když jsem se jí v rozhovoru pro mou knihu Sedm poselství ptal, jak můžeme být nejvíce užiteční, odpověděla:„Když budeme vypouštět pozitivum a budeme pomáhat.“ Paní Fialová, co tvrdila, to opravdu žila!
Ničím nepodmíněná láska
„Musíme milovat tak, že za to nic nechceme. Já vás budu milovat a nepředpokládám, že vy budete milovat mě. Nebudu vás tím obtěžovat,“ říká v již zmiňovaném rozhovoru. Láska podle paní Fialové nemá být břemeno: „Nebo-li, nejstrašnější je – slovy Chalíla Džibrána – když „činíme z lásky pout.“
Není třeba se ničeho bát
Při mém prvním setkání s paní Fialovou jsem měl pocit, že snad ani nemá z ničeho strach. Okomentoval jsem to – reagovala s úsměvem: „Když jsem šla na operaci srdce, doktor se mě ptal, jestli se nebojím. Řekla jsem mu: „Co se mi může stát? Probudím se, a buď uvidím vás tady, nebo tatínka tam. Je to jednoduchý :-).“
Ve všem se dá vidět to dobré
„Kamarádka byla jednou zoufalá, že nemůže v noci spát,“ povídala paní Fialová dále: „Tak jsem jí řekla: „Buď ráda, že nespíš, že jsi vzhůru. Můžeš si aspoň přemýšlet o jiných věcech.“ Všechno má nějaký smysl a na něco nás to upozorňuje. A ve všem se dá vidět to dobré.
Nebo když vás bolí hlava,můžete být kvůli tomu naštvaný, ale zapříčinil jste si to sám. Možná vám tím vesmír říká, že byste si měl jít lehnout. Každá negativní věc se dá brát jako signál, že něco není v pořádku.“
Aby bolest a nemoc rychle odešla
„Co děláte, když se stane, že vám není dobře? Máte nějaký recept, aby bolest nebo nemoc rychle odešla?,“ zeptal jsem se Květy Fialové pro změnu v rozhovoru pro internetový magazín Relaxuj v roce 2006. Odpověděla:
„Když jsem nemocná, tak si své bacily zviditelňuji. Vidím je jako malilinkaté tvorečky – jak mají čumáčky, pusu, oči, ručičky. Mám pro ně, vnitřně samozřejmě, našité oblečky, které jim obléknu. Víte, každý je ješitný.
I bacily jsou ješitní. Dělá jim dobře, že se o ně starám.
Je jim teplo, tak usnou. Dají mi pokoj a já usnu taky. Ráno si pak uděláme čaj a společné „mejdlo“.
Nedávno mi bylo moc blbě, tak jsem jim říkala: „Holky, kluci“ – určitě je to párek, jinak by se tak nemnožili – „vy jste tak hezcí, pojďme, domluvíme se.“ Vůbec jsem se na ně nezlobila. Řekla jsem jim: „Já vás mám tak ráda, jste miláčci, že jste za mnou přišli. Mějme se rádi.“ Snažím se i bacilům chovat s láskou. Oni ke mně vlastně přišli na návštěvu….“
Všechno pomine
A ještě vzpomínka na návštěvu paní Květy Fialové v opavské léčebně na ženském oddělení závislostí (2007). Tak, jak mívá ve zvyku, snažila se naše tehdejší pacientky povzbudit k tomu, aby nikdy – i za těch nejhorších okolností – nepozbývaly naděje: „Ještě nikdy se nestalo, aby když se zavřou jedny dveře – třeba vás někdo opustí nebo vás propustí z práce – tak aby se neotevřely dveře nové,“ pravila, zatímco ten den svou nečekanou návštěvou hospitalizovaným ženám prozářila odpoledne. Pro mnohé z nich to byl jistě zážitek na celý život.
Paní Květo, díky za vše!
Zdroj:
Hamerský, J. (2010): Sedm poselství. Espiritis: Ostrava.
Hamerský, J. (2006): Květa Fialová: Svět je takový, jaký si ho uděláme
Více informací na: https://www.celostnimedicina.cz/vzpominka-na-kvetu-fialovou.htm#ixzz4wENMlaJd
