Hrubé součásti obilných slupek masírují střevní stěnu a podporují její zdravou činnost (peristaltiku). Celá zrna pomáhají zamezit nadváze a diabetu, protože balastní látky, které se v obilninách vyskytují, naplňují žaludek a regulují přílišnou chuť k jídlu. Živiny jsou přijímány pomalu a plynule a nedochází k žádným velkým výkyvům hladiny krevního cukru. Pokud je žaludeční sliznice poškozená, obilné pokrmy vážou a neutralizují přebytečné žaludeční kyseliny a napomáhají k jejímu hojení. Celozrné balastní látky posilují sliznici střeva a také zkracují dobu průchodnosti potravinové kaše.
Žito
Žito patří k našim nejdůležitějším obilovinám pro výrobu chleba. Jestliže má být vytvořen z žitné mouky chléb, samotné droždí na nakypření těsta nestačí. K vykvašení chleba je nutný kyselý kvásek z divokých kvasnic, octových a mléčných bakterií. Žito je velmi vhodné pro vyváženou dietu. Lidé, kteří však nesnášejí kvasnice chleba z kyselého kvásku doporučit nelze. Pokud však potřebujeme posílit imunitní systém, nemělo by žito v našem jídelníčku chybět, protože tato obilovina obsahuje obzvlášť vysoký podíl železa, draslíku, fosforu, hořčíku, fluoru a balastních látek. Pokrmy z vařených žitných zrn mají výraznou aromatickou chuť.
Oves
Oves obsahuje deset procent tuku a připomíná chuť ořechů a je známý jako potravina pro lidi i zvířata a také se používal jako strava pro nemocné a kojence. Ovesné otruby jsou důležité tím, že během průchodu střevem přijímají produkty látkové výměny a pomáhají je co nejkratší cestou vyvést z těla ven.
Proso
Proso obsahuje největší množství látek ze všech obilovin. Skrývá se v něm pět až patnáct procent bílkovin, vitamíny skupiny B, beta – karoten a vitamín C. Je naprosto skvělým zdrojem minerálních látek a stopových prvků. Proso se však nesmí jíst syrové, protože obsahuje bílkovinám škodlivé enzymy, které jsou zneškodněny až vařením nebo pražením. Bílkovina prosa není příliš hodnotná. Zhodnotí se teprve v kombinaci s mléčnými výrobky, vejci nebo luštěninami. Železo obsažené v prosu se v organismu lépe využívá pokud jíme ovoce bohaté na vitamín C nebo salát z paprik a zelí.
Pšenice, špalda a zelená pšenice
Špalda je starý druh pšenice, který moderní pšenice vytlačila teprve na začátku tohoto století. V dnešní době se opět lidé ke špaldě vracejí, protože tato robustní stará sorta dobře prospívá bez ochranných rostlinných prostředků. Jemně zelená aromatická zrna zelené pšenice také pocházejí ze špaldy. Zelená pšenice se však sklízí před dozráním.
Ječmen
Ječmen patří k obilninám, jejichž zrna se vyloupávají z tvrdé slupky. Z loupaných zrn ječmene se hlazením získávají kroupy. Tím ovšem ječmen přichází o okrajové vrstvy, které jsou bohaté na vitamíny, bílkoviny a minerály. Ječmen i oves jsou vhodné pro citlivý žaludek a střevo. Vegetariáni je kombinují s luštěninami kvůli dobrému zásobování bílkovinami.
Rýže
Rýže patří k nejstarším kulturním plodinám na zeměkouli. Obsahuje velmi mnoho sacharidů v lehce stravitelné formě. Rýži rozdělujeme na bílou a hnědou nebo celozrnou. Bílá rýže je loupaná nebo dlouho trvanlivá a neobsahuje žádné vitamíny nebo minerální látky. Ty jsou obsaženy v odstraněných vnějších slupkách zrna klíčku, které hnědá rýže ještě má. Hnědá rýže chutná mnohem výrazněji a je zdravější, ale vaření trvá déle.
Pohanka
Pohanka sice nepatří k obilovinám, ale obsahuje podobné látky. Dodává převážně sacharidy a balastní látky. V hranatých šedohnědých zrnech je obsaženo deset procent vysoce hodnotných bílkovin. Kvalitou svých proteinů převyšuje ostatní druhy obilovin. Pohanka obsahuje značné množství vitamínu E.
Jak vařit obiloviny?
Všechny druhy obilovin dáme před vařením na síto a pod tekoucí vodou je důkladně propláchneme. Už pouze tím se odstraní velké množství divokých kvasinek, které se na zrnech vyskytují. Namočená zrna nabobtnají a rychleji se vaří. Zrna k nabobtnání dejte do chladné místnosti, abyste nedali šanci všudypřítomným kvasinkám a plísním. Ne všechny druhy obilovin je nutné před vařením namočit. Obiloviny nejlépe uvaříte v uzavřeném hrnci na malém ohni. Zrna budou obzvlášť dobrá, když je necháte chvilku dojít.
autor: – bb –
