Většina kořenících rostlin jsou také léčivé rostliny. V dávkách, které používáme ke kořenění, jsou jejich léčivé účinky slabé. Ale ve svém úhrnu povzbuzují čichové a chuťové orgány, ovlivňují tvorbu a vylučování trávicích šťáv, vstřebávání výživných látek z potravy a také urychlují zažívání, mají vliv na vyprazdňování střev, jsou zdrojem ochranných látek.
Např. některé ovlivňují chuť k jídlu a střevní peristaltiku :Meduňka Lékařská – Melissa officinalis
V osmnáctém století se meduňka lékařská používala do tehdy populárních elixírů mládí a věřilo se, že “zahání chmury”. Ještě dnes se používá jako antidepresivní prostředek a je to rovněž bylina, která prospívá zažívacímu ústrojí. Snadno se pěstuje, ale velmi intenzivně se rozsemeňuje a v malých zahrádkách může být časem na obtíž. Užívá-li se meduňka vnitřně, je velmi účinná při zažívacích a nervových poruchách. Silici je možnou použít do krémů na rány a kousnutí hmyzem. Když si jí potřete tělo, silná meduňková vůně pomáhá odpuzovat komáry.
Používá se nať a silice.
Máta Peprná – Mentha piperita
Rostliny rodu máty se snadno kříží a máta peprná je kříženec máty vodní a máty klasnaté nebo máty zahradní. V Evropě se s úspěchem používá už nejméně tisíc let. Používá se k ochucení likérů, jako je Chartreuse a Crréme de Menthe a hojně se pěstuje na výrobu oleje. Máta je dobrý lék na zažívání a na látkovou výměnu, její olej je vhodný při respiračních obtížích a na kožní onemocnění. Bylina má výborné účinky v chladivých lécích na bolest a na některé typy bolestí hlavy a migrén.
!!! UPOZORNĚNÍ !!!
Éterický olej může dráždit. Vyhněte se delšímu používání a nepodávejte malým kojencům. Máta peprná může snižovat tvorbu mléka při kojení.
Fenykl Obecný – Foeniculum officinalis
Staří Řekové nazývali fenykl „marathron“, což údajně znamenalo „zhubnout“. Byl používán jako zeštíhlovací prostředek. Středověcí návštěvníci kostela žvýkávali jeho semena během nudných kázání, aby utišili kručení v žaludku. Dnes se odrůdy fenyklu pěstují jako oblíbená zahradní zelenina vhodná do salátů, zatímco původní bylina je stále významná pro přípravu léků na zažívání.
Tato dvouletá rostlina, patřící do čeledi mrkvovitých, má dužnatý kořen a jemně rýhovanou, rozvětvenou, sivě ojíněnou lodyhu, vysokou až 2 m. Malé žluté květy jsou uspořádány do okolíků. Plod je dvounažka. Kvete od července do září. Celá rostlina aromaticky voní. Vzhledem tato rostlina připomíná kopr. Pochází z oblasti kolem Středozemního moře. Vyžaduje slunečnou a teplou polohu, chráněnou před mrazem. Pudu vyžaduje výživnou, hluboce zpracovanou, s dostatkem vláhy a vápna.
Plody obsahují hlavně silici. Užívají se jako karminativum, expektorans, laktagogum a chuťové korigens. Fenykl je užitečná bylina při léčbě zažívacích obtíží, zvláště při poruchách trávení, zastuzení žaludku nebo ke zmírnění svíravých bolestí. Fenykl se také používá na podporu tvorby mléka u kojících matek a dále i při léčbě respiračních nemocí. Droga má kořenitý pach a slabě palčivou chuť.
Proti průjmům po tučnějších pokrmech působí : tymián, popenec, saturejka, majoránka, dobromysl a také :Česnek kuchyňský – Allium sativum
Staří Egypťané se o česneku vyjadřovali jako o účinném léku na kašel a rýmu – toho si ceníme dodnes. V mnoha zemích je česnek nejoblíbenějším běžně prodávaným bylinným lékem. Jeho silně aromatické složky se vylučují jedině plícemi a kůží, což má při vyšších dávkách nepříjemné důsledky.
Česnek je dobrý dezinfekční prostředek při infekcích dýchacího ústrojí a je účinný proti plísním, např. při moučnivce. Pomáhá rovněž snižovat hladinu cholesterolu v krvi a může být prospěšný pro pacienty s rizikem srdečního infarktu. Využívají se stroužky.
Při bolestech v krku užíváme dva až tři stroužky po ránu, ne večer (po ránu lék, večer jed).
Bedrník Obecný – Pimpinella saxifraga L.
Bedrník roste na suchých loukách, mezích, náspech i ve světlých lesích v křovinách v Evropě a Přední Asii. Jako koření se používají především čerstvé listy. Kořen je spíše léčivá droga, i když se jím kdysi kořenilo pivo. Bedrníkové listy chutnají kořenně nasládle a mírně pálivě, se sladkou příchutí po okurkách.
Bedrníkové lístky se sbírají v přírodě zjara ještě před vytvářením lodyhy z přízemní růžice. Lze jej pěstovat na zahrádce i v truhlíčcích. Vhodné místo je na skalce, na slunném, suchém místě. Na půdu není náročný. Listy obsahují silice, furokumarin, pimpinellin, kumariny ,třísloviny, saponiny, vitamín C a karoten. Napomáhají látkové výměně, upravují poruchy trávení, podporují chuť k jídlu, zvyšují sekreci trávicích šťáv. Užívá se v množství asi jedna lžíce listů na osobu.
Lístky bedrníku se přidávají do polévek, omáček, koření se jimi hlávkový salát. Lze je přidat do majonézy, bylinkového másla, tvarohových pomazánek. Bedrník se používá v italské, francouzské,španělské, ale i v německé a anglické kuchyni. Existují i šlechtěné odrůdy.
Více příště…
