Události, které se staly v dávné minulosti, si nemocný bez problémů vybavuje, ale věci ze včerejška jsou nenávratně zapomenuty. Je to vlivem onemocnění, které takto působí na paměťová centra mozku.
|
|
Stárnoucí člověk |
Člověk s Alzheimerovou nemocí |
|
Zapomíná |
některé naučené věci |
všechno, co se kdy naučil |
|
Později si vzpomene |
často ano |
zřídkakdy |
|
Dokáže splnit vyřčené nebo napsané úkoly |
většinou ano |
s postupem času ne |
|
Umí používat poznámky |
většinou ano |
s postupem času ne |
Ztráta paměti je jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby. Nemocní se někdy snaží zakrývat svou zapomnětlivost a zhoršení mentálních schopností. Není to ze zlomyslnosti vůči Vám, ale spíše ze strachu, studu a pocitu trapnosti. Nikdo z nás si nechce přiznat, že se stává "senilním". |
Poradíme Vám
Stárnutí mozku se nevyhne nikdo z nás. Je to přirozený biologický proces, který patří ke zvyšujícímu se věku. S věkem se zhoršuje krátkodobá paměť i schopnost učit se z mluveného projevu (to je ten důvod, proč máme raději všechno písemně).
Už několikrát jsme Vás uklidnili, že zapomínání je přirozeným projevem stárnutí. Medicína se to snaží vysvětlit úbytkem myelinu v mozku. Vědci nedávno přišli se zajímavou myšlenkou:
Starší lidé zapomínají, protože si pamatují příliš mnoho.
Důležité věci si prý s přibývajícími lety pamatujeme hůř proto, že si v paměti ukládáme také to, co je nepodstatné. Staří lidé ztrácejí schopnost záměrného zapomínání. Tím, že si "nevyklidíme horní přihrádky" naší paměti, se nám prý stává, že se do nich už nevejde to důležité. Rychle si to někam zapište a zkuste se nad tím zamyslet…
Postupující věk ovlivnit nemůžeme. Můžeme však aktivně ovlivnit to, jak naše paměť stárne!
Návodem k zachování co největší a co nejdelší duševní svěžesti je trvalá, tvořivá námaha mozku. Pětašedesátiletý "mladík" může podávat lepší fyzické výkony než třicetiletý "stařec" a totéž platí i pro mozek. Vysedávání před televizí a pasivní životní styl mozku neprospívají. Tomu naopak velmi prospívá námaha – práce s novými podněty, informacemi, zvláště jsou-li zábavné.
Můžeme paměť trénovat? Jistě. Mnohem jednodušeji než si možná myslíte. Postačí k tomu běžně dostupné činnosti:
Co mozku prospívá:
- Učení se novým věcem (Ideální je učit se pracovat s počítačem. Výhodné je např. nalézt nemocnému zajímavé odkazy na galerie a obrazárny, protože těmto pacientům pomáhá dívat se na obrázky.)
- Křížovky
- Četba nových románů
- Hraní her náročných na pozornost (pexeso, karty, scrabble, šachy)
- Cestování
- Pěší turistika
- Mnohé další činnosti
