ADHD na PET, wikipedie.czADHD (zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“ – hyperkinetická porucha (HKP), Porucha pozornosti s Hyperaktivitou patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí.

Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.[1]

Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii, aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy.[2]

Na vzniku ADHD se přibližně z 80 % podílí dědičnost. Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech při vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání cukru,přídatných látek (zejména brilantních barviv, jako např. tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104) – od 20. července 2010 mají v Česku výrobci povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“[3]),[4] nadměrného sledování televize nebo špatného zvládání dítěte rodiči. Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí používajících léky na epilepsii v důsledku jejich vedlejších účinků, které jsou však napravitelné.[5] ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovnineurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tímto jsou pak ovlivněny prakticky všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch.[6]

ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emociální poruchy.[7] Existuje pro ni více léčebních postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie.[8]

 

Projevy

Jako základní vlastnosti typické pro lidi s ADHD je možné uvést:

  • Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času (Russell Barkley: „Time is enemy of everyone with ADHD!“), problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (Často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika.)
  • Impulzivnost – rychlé, neadekvátní reakce, špatné porozumění vlastním pocitům (často i neschopnost je verbalizovat), často také nižší sebehodnocení, vztahovačnost
  • Hyperaktivita – neúčelné, nadbytečné pohyby (často si hrají s věcmi a pohybují se bez ohledu na okolí a situaci), zvýšený řečový projev (jak hlasitost, tak množství, své činnosti často doprovází zvuky a komentuje je)

Často pak může být ADHD doprovázena jevy jako jsou noční děsy, deprese a úzkost, neuznávání autorit atd.

ADHD nemá žádnou souvislost s inteligencí jedince (i když v důsledku snížené pozornosti bývají školní výsledky horší).

 

Přítomnost specifických poruch učení

ADHD se většinou nevyskytuje osamoceně. Uvádí se, že 44 % dětí s ADHD trpí další psychickou poruchou (Například nějakým typem specifické poruchy učení, jako je například dyslexie (porucha čtení), dysgrafie (porucha psaní), dysortografie (porucha pravopisu), dyskalkulie (porucha matematických schopností) atd…) a 32 % až dvěma poruchami.[9] Podstatné na ADHD je, že není specificky zaměřena, ale ovlivňuje celkově veškeré chování a hraje zásadní roli v rozhodovacím procesu.

 

Možné příčiny ADHD

Nejsou přesně definovány, avšak vzhledem k praktickým zkušenostem poraden lze konstatovat, že daný syndrom může souviset s takzvanou novorozeneckou žloutenkou, čili se stavem vyšší hladiny bilirubinu v krvi po rozpadu krvinek. K tomu dochází i vzhledem k různosti krevních skupin rodičů. Vysoký bilirubin může poškodit mozek, proto se novorozenci od určitých hodnot musejí ozařovat takzvaným „modrým světlem“, které urychluje rozklad a zpracování barviva. Dále se v ADHD může projevit mechanické porodní poškození mozkové tkáně nebo nedostatečný příjem jódu v těle matky.

 

Přístup k postiženému

Shrnutí ve vztahu ke školní praxi by pak bylo, že dítě s ADHD bývá často inteligentnější, než by odpovídalo jeho studijním výsledkům. Ohledně přístupu je třeba volit strategie, které pomohou eliminovat nedostatky pozornosti a impulzivitu. Důležité je nekonfliktní prostředí, podněty pro zapamatovaní, síťovaní poznatků, motivace, spíše kratší úkoly, možnost vybití atd…

Další zásady jsou:

  1. zadávání jednotlivých úkolů a důsledné sledování splnění – motivuje k další snaze, upevňuje sebevědomí, vede k sebekázni a uznání autority-vzoru
  2. pravidelnost a režim dne – při úpravě poruch učení je obzvláště nutné dodržet čas určené činnosti, protože vytváříme podmíněný reflex v rámci připravenosti mozku na práci. Pomáhá vyššímu soustředění.
  3. střídání činností – po námaze mozku je nutno odreagovat hyperaktivitu organizmu, jinak si dotyčný najde jinou cestu (rušení ostatních ve třídě, komíhání tělem nebo končetinami)
  4. při poruchách a nižší schopnosti soustředit se na čtení nabízíme komiksy podle věkové úrovně nebo krátké příběhy, tištěné velkým písmem. Vycházejí i takovéto knihy pro dospělé.
  5. spolupráce s odborníkem – pomůže rozeznat překonané a skryté problémy, doporučí nejvhodnější postupy a je informován o nových metodách, například s využitím počítače.

Jak postupuje vývoj (jedince) v morální oblasti, kognitivní oblasti a jak se vžívají jednotlivé vzorce chovaní, obvykle se projevy ADHD dostávají pod kontrolu. Nemusí to být ovšem podmínkou. (Lomeland, Martha (2005) „ADHD – Substance Misuse and Treatment“ se ve své studii zabývá výskytem ADHD mezi zločinci s recidivou a narkomany.)

Farmakoterapie:

  • Atomoxetin – selektivní inhibitor zpětného vstřebávání noradrenalinu[6]
  •  

MKN-10

Hyperkinetické poruchy (F90) – charakteristika této skupiny:
časný začátek (obvykle v prvních pěti letech života)
nedostatečná vytrvalost v činnostech‚ vyžadujících poznávací schopnosti
tendence přebíhat od jedné činnosti ke druhé‚ aniž by byla jedna dokončena
dezorganizovaná‚ špatně regulovaná a nadměrná aktivita[10]

F90.0 Porucha aktivity a pozornosti
Nedostatek pozornosti s hyperaktivitou
Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou
Nepatří sem: hyperkinetická porucha s poruchou chování (F90.1)

F90.1 Hyperkinetická porucha chování
Hyperkinetická porucha sdružená s poruchou chování

F90.8 Jiné hyperkinetické poruchy

F90.9 Hyperkinetická porucha NS
Hyperkinetická reakce v dětství nebo v dospívání NS
Hyperkinetický syndrom NS[10]

 

Reference

  1. Hyperkinetická porucha/ADHD v dospívání a dospělosti: diagnostika, klinický obraz a komorbidity (Neurologie pro praxi)
  2. http://www.pppnj.adslink.cz/data/odborneclanky/adhd.html
  3. http://www.fzv.cz/fzv/aktivity/clanky/zajimavosti/226-postoj-fzv-k-vyjadreni-hlavniho-hygienika-k-pridatnym-latkam-.aspx
  4. Srov. http://ekonomika.idnes.cz/horcice-je-svetlejsi-a-svetlejsi-vyrobci-se-boji-hyperaktivity-u-deti-1ep-/ekonomika.aspx?c=A120822_150011_ekonomika_neh
  5. Fact Sheet: Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) Topics (Russell A. Barkley)
  6. http://www.predys.szm.sk/zdrav_noviny.htm
  7. Taking Charge of Adult ADHD (Russell A. Barkley), ukázka z knihy dostupná na http://www.russellbarkley.org/images/Taking_Charge_of_ADHD_chapter_excerpt.pdf
  8. Management of ADHD (Russell A. Barkley)
  9. http://kmen.uhk.cz/dvpp/clanky/LMD%20nebo%20ADHD.html
  10. http://www.uzis.cz/cz/mkn/F90-F98.html

 

Bibliografie

 

Nové článkyVíce od autora