Tento zdroj vědění, na který se prakticky nahlíží jako medicínskou disciplínu, se stále častěji objevuje v masových sdělovacích prostředcích, a to i v západních zemích. Znovuoživení tohoto zájmu odpovídá celkovému přerodu myšlení, jímž svět v současné době prochází. Existují posuny v našem hodnotovém systému, jak je možno zcela zřetelně pozorovat na počtu hnutí zabývajících se lidským zdravím či ekologií a podle toho, že stále více lidí usiluje o duchovní vědomí.

Ájurvéda je proud vědění stejně jako jiné védy, což znamená, že jeho počátky jsou stejně staré jako lidstvo samo. Na toto vědění pohlížíme, jako by existovalo mimo čas,, protože nikdo nedovede říci, zda někdy byla doba, kdy neexistovalo. Ájurvéda se nezabývá pouze nemocemi a jejich léčením, ale i životem jako takovým. Jejím cílem je zvyšovat jeho kvality a jeho eventuální prodloužení. Ájurvéda je definována ( podle Čaraka Samhitá ) jako „ ono „ vědění, které se zabývá dobrými i špatnými , šťastnými i nešťastnými aspekty života, tím co životu prospívá, jakož i utvářením a velikostí těchto aspektů „.

Ajus je definován jako spojení těla , smyslových orgánů, ducha a duše. Když se toto spojení uvolní, život končí. Proto znamená slovo ajus „ život „.

Ájurvéda je věda o životě a život zde má mnoho aspektů přesahujících čistě tělesné funkce. Ájurvéda jako ucelená disciplína přináší celkový pohled na život a léčení chorob či nemocí je v tomto ohledu jen její dílčí oblastí.Proto když chcete o ájurvédě něco vědět a vydat se její cestou, , musíte nejdříve pochopit, že její učení o životě se opírá o určité důsledně konstruované filozofické koncepce o našem bytí a vztahu ke světu. Nezabýváme se zde pouhou sbírkou návodů a pravidel, jak si máme počínat nebo jak něco nechat probíhat. Proto je důležité, abychom pochopili základy, které tvoří fundament praxe ájurvédy.

Chceme-li aplikovat jakékoliv medicínské postupy, měli bychom se především snažit nalézt metody podporující sám život, tedy preventivní metody, jejichž pomocí na nás nemoci ani nedolehnou, a jež nám v případě nemoci pomohou vyhledat ten správný lék ( který nejen léčí, ale zároveň ušetří i pacienta vedlejších účinků )či léčivý prostředek.Neměli bychom fanaticky lpět pouze na jednom směru v lékařství, ani bychom neměli úplně zavrhovat obecně převládající systém. Vždyť mnohé účinné metody z různých směrů medicíny se mohou vzájemně doplňovat.

Hlavní nevýhodou současné medicíny je to, že se soustřeďuje hlavně na chorobu, a ne na zdraví. Lékařské výzkumy a veškeré jejich snažení se zaměřují na hledání léčebných prostředků proti nemocem, ale nenajdeme ani zmínku o tom, jak je možno udržet si zdraví a jaká preventivní opatření je možno podniknout, abychom se vyhnuli nejrůznějším potížím. Zdravý způsob života a preventivní opatření nejsou předmětem výchovy lékařů.

V ájurvédě však spočívá těžiště právě v udržení zdraví a přijetí zdravého způsobu života. Druhou podstatnou nevýhodou našeho převládajícího přístupu k medicíně je, že ke všem lidem se při léčení nemocí přistupuje stejně. Není brán zřetel na individuální rozdíly, ani na to, v jakém základním stavu se kdo nachází. Avšak my, lidé, se lišíme svým chováním a svými reakcemi na léčebné postupy stejně, jako se lišíme svými vnějšími projevy a svými tělesnými znaky. V ájurvédě se bere zřetel na individuální odchylky, a péče o zdraví a léčba vycházejí u individuálních tělesných vlastností.

Ájurvéda má o těle jiné představy než moderní medicína a biologie. Na rozdíl od ní se člověk podle ájurvédy nedá rozdělit na tělesnou a psychickou stránku, ani nelze na tělo pohlížet jako na stroj, , který můžeme rozebrat na jednotlivé součástky. Pokud v ájurvédě mluvíme o „těle“ pak se tím myslí i psychika, duch, protože tento pojem se používá k označení našeho fyzického, pomíjivého já, na rozdíl od duše, která je nezničitelná, nemateriální a je jen formou energie.

Duch je dokonce nahlížen jako šestý smysl. . tělo, duch a duše dohromady tvoří živou bytost. Duše je skutečně „ já „ jedince a je zdrojem jeho vědomí. Tělo a duch tvoří fyzickou část bytosti, a ta nemůže existovat bez duše. Tato energie čili duše je zase spojena s univerzální duší čili kosmickou energií. V ájurvédě nenahlížíme na živé tělo ( osobu ) jako na samostatnou jednotku. Biologické, mentální, duchovní a kosmické aktivity jsou na sobě vzájemně závislé a jsou spolu spjaty. Proto se v ájurvédě přistupuje k chorobám a funkčním poruchám jednotlivce v souvislosti s jeho sociálním, kulturním a duchovním prostředím a jeho kosmickými vazbami.

Iva Hédlová podle Dr. Vinoda Vermy

loading...

Komentáře