Dvacáté století a zejména pak období po 2. světové válce přinesly velké změny v postavení ženy ve společnosti. Ruku v ruce s těmito změnami se změnil vztah i postavení žen k návykovým látkám. Zatímco na začátku minulého století připadala 1 pijící a k ústavní léčbě přijatá žena na 20 mužů, v roce 1991 byl tento poměr již 1:5.
Abúzus alkoholu u žen má svá specifika. Jedná se většinou o tzv. symptomatický abúzus. Ten je ve svém vývoji a průběhu určován strukturou osobnosti, popřípadě i psychickou odchylkou či chorobou.Vede k závislosti s psychogenním podkladem, někdy se také používá termínu alkoholická toxikomanie.V popředí závislosti je vnitřní potřeba drogy, která má doplnit schopnosti a možnosti.Typické je samotářské pití a snah získat určitý fenomén v oblasti psychiky. Lze například získat schopnost promluvit s určitou osobou, potlačit obavy, změnit špatnou náladu na dobrou.
Jak odlišně reaguje organismus žen na alkohol
1. Stejná dávka alkoholu vyvolává u žen vyšší hladinu alkoholu v krvi. Důvodem je nižší obsah celkové tělesné vody a geneticka daná nižší aktivita alkoholdehydrogenázy v organismu (enzym na odbourávání alkoholu-játra, sliznice trávícího traktu).
2. Nadměrné požívání alkoholu snižuje tvorbu ženských i mužských pohlavních hormonů.U žen může vést k hormonálním deficitům, poruchám funkce vaječníků a až k neplodnosti. Zvyšuje riziko spontánních potratů u těhotných žen. Některé z uvedených poruch se projevovaly již při dávkách 36g100% alkoholu,což odpovídá např. necelému litru piva denně.
3. Poškození organismu žen se projeví po kratší době než u mužů. Jedná se zejména o poškození jater (vznik jaterní cirhózy), kardiomyopatii (poškození srdečního svalu), poškození mozku a vyšší riziko rakoviny prsu. Abúzus alkoholu vede k porušení metabolismu vápníku a vitaminu D v organismu.
4. U žen také dříve dochází ke škodám na duševním zdraví (alkoholické psychózy, alkoholická demence).
5. U žen je častější souběžná konzumace alkoholu a tlumivých léků (benzodiazepiny, barbituráty, fenothiaziny), což s sebou přináší další závažná rizika pro tělesné a duševní zdraví.
6. U žen pití častěji navazuje na zátěžové životní události, deprese a úzkosti. Riziko vzniku závislosti je vyšší u bulimie a anorexie, což jsou poruchy, které se vyskytují převážně u žen.
7. Pro ženy je typičtější tajné a osamělé pití.
8. Zneužívání alkoholu a závislost u žen vede k závažným rodinným problémům, které kromě zmiňovaných zdravotních důvodů přivádějí závislé ženy nejčastěji k léčbě závislosti.
9. Problémy se zákonem a poruchy osobnosti jsou u žen méně časté než u mužů. Naopak žena pod vlivem alkoholu je častěji vystavena násilí, včetně sexuálního.
10. Soužití s mužem, který škodlivě užívá alkohol, představuje pro ženu velkou zátěž a nese s sebou vyšší riziko, že i žena začne mít podobné problémy.
11. K specificky ženským problémům patří rozvoj fetálního alkoholového syndromu u jejich dětí (viz oddíl Alkohol a těhotenství).
Alkohol a těhotenství
První, kdo upozornil na skutečnost, že alkohol nepříznivě ovlivňuje vývoj plodu, byl již starořecký filozof Platón, který v jednom ze svých spisů uvedl: „Bylo-li dítě počato v alkoholovém opojení, objeví se u něho slabomyslnost a neposlušnost, bývá často nemocné“. Ve starověku byly dokonce vydány zákony zakazující zplodit dítě v alkoholovém opojení.
První odborně doložené zprávy o škodlivém působení na vyvíjející se plod pochází z 18.století z Anglie, kde tehdy vzrostla výroba ginu a ve všech vrstvách obyvatel se rozmohl alkoholismus. Sdružení anglických lékařů tehdy vydalo zprávu, v níž bylo uvedeno, že alkoholičkám se nápadně často rodí děti nemocné a slabé, svraštělé a se stařeckým vzhledem. V roce 1846 se v jednom německém lékařském časopise objevila zpráva o nápadně vysokém výskytu deformovaných a mentálně postižených dětech narozených matkám, které v těhotenství pily podomácku vyrobené pivo.
Ve Francii byla v roce 1968 publikována zpráva o výzkumu provedeném u skupiny 69 alkoholiček, kterým se v době sledování narodilo 127 dětí. Všechny tyto děti měly nižší porodní hmotnost a v dalším vývoji opožděný tělesný i duševní vývoj. U celé čtvrtiny těchto dětí byly zjištěny vývojové vady různé závažnosti.V roce1973 byla v USA publikována zpráva o souboru dětí narozených alkoholičkám, ve které byl popsán tzv. fetální alkoholický syndrom, tj. poškození plodu alkoholem v době jeho vývoje.
Alkohol ovlivňuje růst plodu během celého těhotenství a v časné graviditě má teratogenní účinky (způsobující vznik vrozených vad a defektů). Alkohol přestupuje volně bariéru placenty a v těle plodu se nachází v přímém poměru k obsahu vody, následkem čehož orgány s vysokým obsahem vody, např.mozek plodu, jsou obzvláště vystaveny toxickému působení alkoholu. Děti postižené FAS mají charakteristický vzhled (mikrocefalie, mikrooftalmie, krátká oční štěrbina, plochý široký nos, nedostatečně vyvinutá rýha horního rtu) Je také postižena centrální nervová soustava (mentální retardace, hyperaktivita, neurologické odchylky, intrauterinní retardace růstu symetrického typu, zvýšená frekvence vrozených malformací srdečních, urogenitálních a centrálních nervových systémů.
Jelikož není možno stanovit hraniční množství matkou požívaného alkoholu, které s jistotou neovlivní plod, je důležité v tomto období nepožívat alkohol vůbec.Totéž platí i pro matky kojící, protože alkohol přechází i do mléka.
Z ročníkové práce studentky PPF
Foto: PhotoPin.com
