Katolická církev je vidí jinak – po opatrném váhání prohlásila, že každému člověku od narození do smrti je určen k ochraně anděl strážný, nebeský duch, vysoko přesahující naši možnost jakkoli si ho představit nebo zpodobit.
Písmo a andělé strážní
Andělé jsou celým svým bytím služebníci a poslové a jako čistě duchové bytosti obdařené rozumem a vůlí převyšují dokonalostí všechny tvory. O jejich existenci a poslání nám podává na řadě míst zprávy Písmo. O andělech strážných mluví Starý zákon slovy: "Hle, posílám před tebou posla, aby tě opatroval na cestě a aby tě uvedl na místo, které jsem připravil" (Ex 23, 20). Podobně říká žalmista: "On (Bůh) svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách" (Ž 91, 11). Zvláště krásný příklad andělské ochrany nám dává starozákonní kniha Tobiáš, kde vystupuje jako průvodce mladého Tobiáše archanděl Rafael. V Novém zákoně mluví Kristus o tom, že maličcí mají své anděly v nebesích slovy: "Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těch maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce" (Mt 18, 10). Tak dostává biblický základ přesvědčení církve, že s člověkem, ať malým či velkým, je spojen i jeho osobní anděl strážný.
Anděl – osobní ochranka
Rozumové zdůvodnění úlohy andělů strážných podává sv. Tomáš Akvinský, který jejich poslání odvozuje od Boží Prozřetelnosti. Každý člověk má od Boha svěřeno svoje osobní lidské poslání, ale je také vystaven vlastním nebezpečím. Proto mu Prozřetelnost dává osobního anděla strážce. Člověk může mít i více andělů, např. když je pověřen vedením nějaké skupiny či společenství, které potřebuje zvláštní pomoc, nebo je-li mu svěřeno důležité poslání. Můžeme se dokonce domnívat, že i pronásledovatelé církve a nepřátelé křesťanství mají své anděly strážné, kteří se svými diskrétními zásahy snaží zabránit, aby se jejich svěřenci nedopouštěli ještě větších zločinů. Poslání chránit, střežit a pomáhat trvá pro anděla strážného od narození do smrti člověka. V okamžiku smrti a soudu anděl přestává být strážcem a stává se svědkem o lidské věrnosti a poslušnosti, ale i o jeho zradách a vzpourách.
Jak může anděl ovlivnit naše jednání?
Ochrana ze strany andělů strážných, která má význam jak pro materiální rámec našeho každodenního života, tak i pro náš vnitřní život, se děje především, ovšem nikoli výhradně, v oblasti našeho duševního života. Andělova přirozenost je blíže Bohu nežli naše, a proto může skrze Boha poznat i naši situaci, a to lépe než my sami. Anděl strážný na základě tohoto poznání může působit na naši představivost, paměť a citlivost prostřednictvím hnutí a obrazů, aby nás osvítil a aby nás odvrátil od zlého. Nikdy ovšem nedokáže proniknout přímo do lidské vůle a do rozumu, do této sféry osobnosti má totiž přístup přímo jen Bůh, protože tajemství srdce je vyhrazeno jen Bohu a člověku. Andělé mohou poskytnout rozumu a vůli pouze "podklady ke zpracování" a tak je ovlivňují nepřímo. Že toto působení není nikterak zanedbatelné, dokazuje i to, kolik každodenních rozhodnutí děláme právě na základě našich tužeb, nálad, citů a představ.
Působení andělů strážných ovšem nelze omezit jen na duchovní oblast, i když v té se projevují především a nejčastěji. Anděl může svou přirozenou schopností ovlivňovat i materiální oblast, i když to dělá většinou nenápadně, v rámci zachování řádu světa a jeho zákonů.
Trápí se náš anděl nad námi?
Co se děje v našem andělu strážném, když nás vidí, jak jsme Bohu nevěrní, jak druhým křivdíme a pácháme zlo? Trápí se nad tím? Anděl patří k těm, kteří jsou již spaseni navěky a v těch "není ani smrt, ani smutek, ani nářek, ani žádná bolest" (Zj 21, 4). To ale neznamená, že je náš anděl kamennou bezcitnou sfingou, které je náš život lhostejný. Anděl strážný vidí vše ve světle Boží dobroty a spravedlnosti, a činí vše možné, aby nikdo nebyl zatracen a aby i zlé přeměnil v dobré.
Andělské poslání
Věčná moudrost a otcovská starost našeho Boha nám dává anděly za průvodce a pomocníky, aby nás přivedli do věčné vlasti. V jakémkoli okamžiku tak můžeme sáhnout po pomocné ruce našeho anděla. Ovšem ukazatelem správné cesty k Bohu nejsou pouze andělé, ale máme jimi být i my všichni. V tom je naše andělské poslání. Milé slovo, které pohne našeho bližního k dobrému skutku, pozorné naslouchání druhým, ochrana slabých duší před nebezpečím, to není jen úkolem andělů, ale je to i poslání každého křesťana. Snažme se tedy s pomocí a přímluvou andělů naplňovat tuto naši andělskou službu.
