Během jeho bohatého života se mu podařilo nalézt odpovědi na otázky, které lidstvo trápí odnepaměti, jako jsou: proč existuje utrpení, nemoc, bolest, proč lidé musí neustále umírat a rodit se, jaký je smysl existence. Během své cesty, která nezahrnovala pouze jeho slavný životní příběh, ale množství předcházejících životů, v rámci nichž sbíral jako semínko po semínku zkušenosti na dlouhé cestě sebepřekonávání a sebezdokonalování, došel k pochopení základních zákonů Přírody, Univerza a člověka.

Ve svém učení předkládá návod, jak přetrhat pouta, která člověka vážou k materiálnímu světu, jak dosáhnout jednoty se sebou samým, pochopit zákon příčiny a důsledku (na východě nazývaný ´karma´) a na základě praktického aplikování Čtyř vznešených pravd a Osmeré ušlechtilé stezky dosáhnout lidské dokonalosti. Na první pohled jednoduché rady Buddhova učení skrývají hlubokou moudrost, která byla lidem předávána po tisíciletí, a obsahují etické a morální hodnoty, jež neztrácejí na aktuálnosti.

Ctnosti v buddhismu

Buddha je označován jako velký lékař lidstva. Při formulaci čtyř pravd uplatňuje metodu indického lékařství, jež napřed určí chorobu, pak objeví její příčinu, stanoví, jakým způsobem ji odstranit, a nakonec uvede prostředky, jimiž to lze provést. Terapie vypracovaná Buddhou předepisuje praktickou aplikaci ctností jako prostředku, který oslabuje sansárová pouta touhy a nevědomosti a vede až k vyléčení člověka z nemoci existence. Tato metoda je známa pod názvem ´střední cesta´ nebo ´osmidílná cesta´ vedoucí k odstranění strasti. Buddhovo úsilí mělo jeden hlavní cíl: změnu chápání podstaty lidského života.´Lze se smát? Lze radost mít, když je všechno zde ve stálém plameni? Nechcete rozžehnout světlo, když hlubokou tmou jste zde spoutáni?´

Buddha lidem neúnavně ukazoval cestu ke světlu poznání, ale projít touto cestou musí každý člověk sám. ´Snažit se musíte sami, neb Buddha vám učení hlásal jen. Unikne z Márových pout, kdo se soustředil, poznání dosáhnuv.´ Buddha nepřinášel novou víru, ale návod jak skrze usilovnou práci dojít k poznání pravdy. ´To je ta cesta a jiná z cest k čistému poznání nevede, po této cestě se berte, vše jiné je Márovým mámením´. ´Ze všech cest osmerá cesta je nejlepší, z pravd všech zas čtvero pravd, nejlepší ctností je klid, jako z dvounožců onen, jenž jasně zří.´ Jádro Buddhova vzkazu se nachází v učení o čtyřech vznešených pravdách a osmeré ušlechtilé stezce vedoucí k utišení utrpení.

Toto učení představuje Buddha jako zákon – dharma, který je stezkou vyšlapanou učiteli minulých věků. Myslitelé starých upanišad hloubali o absolutním jsoucnu, o totožnosti duše člověka s duší světa, o záhadách života a smrti, o tom, co je svět a čí mocí vznikl. Naproti tomu Buddha se zajímá jen o člověka, jeho pozemský život a jeho vysvobození z tohoto světa. Metafyzické otázky nechává stranou s vysvětlením, že jejich znalost nepřináší žádný pokrok na cestě. Buddha odpovídá na podobnou otázku (velmi vzdálenou aktuálním potřebám) v jedné rozpravě: ´Protože to není užitečné, protože se to nepojí k svatému a duchovnímu životu a nepřispívá to k znechucení světem, k odpoutání, k vyhasnutí touhy, ke klidu, k hlubokému proniknutí, k osvícení, k nirváně!´ Vždy se důsledně vrací ke čtyřem pravdám a osmeré stezce. Tato dharma vede k odstranění slepoty nevědění, k poznání utrpení, a nakonec k vysvobození z tohoto utrpení.

Základním principem světa je přítomnost utrpení a bolesti. Buddha ve svém učení všude zdůrazňuje aktivní přístup ke světu a k utrpení prostřednictvím konání dobrých skutků a nekonání zlých.

Převzato z časopisu: Zrcadlo kultury č. 49

REKLAMA:
loading...

Komentáře