Stále probíhají výzkumy s cílem nalézt přesné příčiny CFS. Výsledkem je, že více a více lékařů uznává, že nemoc je skutečným problémem a že postihuje snad miliony lidí. Přednosta oddělení infekčních chorob na Mayo Clinic v Rochesteru (Minnesota, USA), Dr. Walter Wilson, řekl, že změnil svůj postoj, když viděl tolik nemocných, kteří hledali pomoc i za cenu vysokých finančních výdajů.
Je zřejmé, že mnoho životů ničí nemoc, jejíž příznaky jsou zcela obyčejné. Každý měsíc dostávají CDC stovky telefonických dotazů na situaci ohledně této záležitosti. „Cosi se děje,“ říká Dr. Walter Gunn, který až do svého odchodu na odpočinek vedl v CDC výzkum CFC. „Není však dosud zcela jasné, zda jde o jednu, nebo o několik chorob, ani zda má jednu či více příčin.“
Někteří se domnívají, že CFS je především psychiatrická záležitost. „American Journal of Psychiatry“ poznamenal: „Autoři tvrdí, že syndrom chronické únavy potká stejný osud jako neurastenii – pokles společenské zajímavosti, jakmile se prokáže, že většina nemocných trpí převážně psychickými poruchami.“ Kniha „From Paralysis to Fatigue“ (Od ochrnutí k únavě) charakterizovala CFS jako „módní nemoc“ a naznačovala, že se neprokáže jako závažná choroba.
Lékař, který píše do JAMA (Journal of the American Medical Association), řekl: „Průměrný pacient s CFS navštívil předtím 16 různých lékařů. Většině pacientů bylo řečeno, že jsou úplně zdrávi, že trpí depresí nebo jsou v přílišném stresu. Mnozí byli posláni k psychiatrovi. Dnes není situace v mnoha částech světa o mnoho lepší.“
CFS představuje zcela zvláštní problém, jak si všímá „The American Journal of Medicine“: „Nemoc, kdy člověk vypadá po tělesné stránce dobře, při prohlídce se zdá být v pořádku a má normální laboratorní výsledky, způsobuje značný stres. Tuto nemoc navíc provázejí napjaté vztahy k partnerovi, příbuzným, zaměstnavatelům i zdravotníkům.“ Pro lékaře představuje problém ta skutečnost, že únava je tak běžným jevem. Ale zřejmě jen málo z lidí, kteří trpí únavou, má CFS.
A co když lékaři říkají, že pacienti s CFS trpí pouze depresí nebo jinými psychickými poruchami? Mají tito pacienti klasické příznaky deprese?
Pacienti trpící CFS obvykle jsou v depresi, ale Dr. Kurt Kroenke, profesor na lékařské fakultě v Bethesdě (Maryland, USA), se ptá: „Kdo by nebyl deprimovaný při úporné únavě trvající rok nebo déle?“ Je tedy na místě zeptat se: Je deprese příčinou CFS nebo je důsledkem?
Na tuto otázku je těžké odpovědět. Lékař by měl zvážit druhý bod hlavních kritérií, který zní „vyloučit psychické stavy, které by mohly tyto příznaky vyvolávat“ a pak by měl dospět k definitivnímu rozhodnutí, že pacient trpí depresí a nikoli tělesnou nemocí. Avšak v mnoha případech taková diagnóza není uspokojivá.
Lékařský časopis „The Cortlandt Consultant“ poznamenal: „ Jedním z nejpřesvědčivějších dokladů, že CFS je tělesná nemoc, je to, že má u 85 % pacientů náhlý počátek. Většina pacientů tvrdí, že jejich nemoc začala v určitý den jako chřipkový syndrom charakterizovaný horečkou, bolestí v krku, zduřením mízních uzlin, bolestí svalů a podobnými příznaky.“ Lékaři, kteří tyto pacienty léčili, jsou přesvědčeni, že deprese většinou není příčinou symptomů.
„Když jsme porovnali naše případy,“ oznámil Dr. Anthony Komaroff, přednosta všeobecného lékařství v Brighamu a Ženské nemocnice v Bostonu (USA), „zarazila nás skutečnost, kterou uvádí většina pacientů, že se těšili plnému zdraví, byli aktivní a úspěšní v životě až do dne, kdy se objevilo nachlazení, chřipka nebo bronchitida, které vůbec neustupovaly. Příznaky, které by bylo možné pokládat za psychické – deprese, malátnost, poruchy spánku, apod. – , před vypuknutím nemoci neexistovaly.“
Klasickým příznakem deprese je ztráta veškerého zájmu. Ale Dr. Paul Cheney vysvětluje: „Tito pacienti jsou pravý opak. Nesmírně se zajímají o význam svých příznaků. Nejsou schopni normální činnosti. Nejsou schopni práce. Mnozí z nich jsou vystrašeni. Ale neztrácejí zájem o své okolí.“
Zduřelé žlázy, horečka, změny v krevním obraze leukocytů, opakované infekce dýchacích cest, bolesti svalů a kloubů a zvlášť příznačná malátnost a bolestivost svalů – tyto příznaky prostě neodpovídají syndromu deprese.
Časopis JAMA uvedl: „Údaje ze studií probíhajících na pacientech, kteří odpovídají definici CFS, jak ji stanovilo CDC, ukazují, že většina pacientů není obětí deprese nebo jiných psychických potíží.“ Dr. Walter Gunn, který v CDC velmi pozorně sledoval výzkum CFS, v tomto časopise vysvětlil: „Přestože mnozí lékaři by měli sklon považovat všechny sledované pacienty za depresivní, zjistili jsme, že projevy deprese při nástupu úporné únavy mělo z nich pouze 30 %.“
Časopis „Science“ uveřejnil zprávu o významném zjištění. Výzkum údajně ukazuje, že „u pacientů trpících CFS lze pozorovat změnu v hladině některých mozkových hormonů“. Článek dále poznamenává: „Ačkoli ve srovnání se zdravými dobrovolníky byly rozdíly malé, pacienti s CFS shodně vykazovali sníženou hladinu steroidního hormonu kortizolu a zvýšenou hladinu hormonu podvěsku mozkového ACTH (adrenokortikotropní hormon), což je přesný opak změn pozorovaných při depresi.
Co tedy působí rozsáhlá poškození lidí postižených CFS? Ačkoliv příčina nebyla jednoznačně určena, odborníci poskytují přesvědčivé doklady o tělesných a mozkových abnormalitách. Lékařský výzkum podporuje tvrzení, že mozek je zasažen. List „The New York Times“ přinesl článek založený na zprávě v „Annals of Internal Medicine“: „Provedená studie CFS přinesla zjištění o zánětlivých změnách v mozku pacientů, což je doklad neurologické abnormality ve spojení s tímto onemocněním. ………. Studie je z řady pozorování, jež ukazují imunitní a hormonální rozdíly mezi těmi, kteří jsou postiženi tímto syndromem, a zdravými lidmi.“
Jiná studie byla popsána v „Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism“. Byly nalezeny známky hormonální nedostatečnosti endokrinních žláz a mozku. Zmíněná studie tedy přinesla zjištění o tom, že biochemické a imunitní faktory vyvolávají příznaky CFS.
V době, kdy Dr. Walter Gunn pracoval v CDC, sledoval řadu studií na pacientech. Všiml si, že nálezy badatelů často ukazují na různé možné příčiny a konstatoval: „Jedinou shodnou věcí je, že nikdo ve své zprávě netvrdí, že by nebyly žádné abnormality.“
Jaké další původce může mít CFS? Výzkum ukazuje na souvislost s viry. Ale jak viry způsobí, že se vyvine CFS, zatím není přesně známo. Dr. Anthony L. Komaroff, odborník ve výzkumu CFS, se nicméně vyjádřil: „Vynořuje se obraz chronicky aktivovaného imunitního systému, který je zapojen do jakési vleklé války proti něčemu, co pociťuje jako cizí.“
Zdravý imunitní systém odpovídá na nepřátelské viry tím, že uvolňuje chemické látky zvané cytokiny, s cílem potlačit vetřelce. A když je tato naléhavá potřeba zajištěna, tvorba cytokinů normálně ustane. Avšak imunitní systém pacientů s CFS zjevně není schopen se zastavit. Příznačný je shodný nález zvýšené tvorby cytokinů. Toto zjištění je závažné, protože virus, který se dostane do těla, není tím, co zapříčiní, že je člověku zle. Člověk se cítí nemocen proto, že buňky jeho těla stále tvoří cytokiny, a ty způsobí horečku, bolesti a úpornou únavu. Dr. William Carter, profesor na lékařské fakultě ve Spojených státech, řekl: „Přetrvává tvorba cytokinů, které začínají hostitele poškozovat. Až nakonec vidíme těžce nemocného člověka, který se sotva hýbe.“
Co však vede k tomu, že imunitní systém stále produkuje cytokiny, ačkoli měl jejich tvorbu zastavit? Dr. Jay A. Goldstein říká, že „nějaký latentní virus je aktivován určitým spouštěcím podnětem, který působí, že buňky imunitního systému tvoří cytokiny v abnormálním množství.“ Kromě toho se zdá, že buňky označované jako přirození zabíječi a makrofágy, jež představují čelní obrannou linii proti invazivním organismům, jsou jak sníženy co do počtu, tak omezeny co do funkce a to vede k dalšímu oslabení imunit. systému. Je závažné, že u těchto pacientů imunit. systém patrně selhává, i když se liší názory, proč to tak je.
Podle lékařů není CFS u mnoha pacientů způsobeno depresí. Někteří lékaři se však domnívají, že u určitých pacientů to může být jedna z příčin nemoci. Možnost poškození imunit. systému následkem deprese není vyloučená. „Psychické vyčerpání samo o sobě může vést k poruchám neurohormonální a imunitní funkce,“ píše Dr. Kurt Kroenke z Vojenského lékařského střediska Waltera Reeda ve Washingtonu, D.C. V některých případech tedy může deprese spouštět v imunit. systému takové změny, které mohou přispět ke vzniku CFS. Má na něm však podíl také řada jiných činitelů, které mohou oslabovat imunit. systém.
Většina badatelů se tedy shoduje v tom, že je nepravděpodobné, aby CFS byl způsoben pouze jednou příčinou. „CFS je pravděpodobně nemoc, která propukne u citlivých jedinců, u kterých deprese, alergie, virové infekce a jiné činitele vedou k určité míře imunit. poškození,“ vysvětlil lékařský časopis „Cortlandt Forum“.
Lékař, který píše pro kanadský list „The Medical Post“, poznamenal: „Může zde být vrozená vnímavost a silně přetížený organismus může představovat další predispozici. Potom takového vyčerpaného jedince postihne nějaká náhlá příhoda, nejčastěji akutní virové onemocnění. Kombinace všech těchto činitelů může vést k poškození imunit. systému.“
„Stres je jedním z hlavních spouštěcích mechanismů, který pozorujeme,“ řekl Dr. Charles Lapp. „Někdy jsme mohli sledovat, že svou úlohu mohou hrát i chemické látky…. Kupodivu řada mých pacientů (nikdy jsme ovšem neprováděli studii) byla ve styku s insekticidy, barvami a laky, když jejich onemocnění propuklo.“
Snad nikdy v dějinách nebyli lidé vystaveni větším tělesným útokům ze strany znečištěného prostředí. Také přísady do jídla a léky mohou poškozovat organismus a nežádoucím způsobem ovlivňovat imunit. systém. Někteří lékaři tvrdí, že imunitní systém může být utlumen také dlouhodobým podáváním antibiotik.
