1. Vegetariáni si přejí respektování jejich rozhodnutí.
Respektujte prosím naše rozhodnutí a nenabízejte nám maso, a už vůbec jej ani s pozitivním úmyslem „záchrany našeho zdraví“ tajně nepašujte do jídel! Jediné, čeho lze tímto postupem dosáhnout, je vzájemné narušení důvěry.
2. Vegetariáni si přejí dodržování jasných pravidel.
V případě, že v restauraci anebo jídelně nabízíte bezmasé jídlo, tak jej prosím skutečně servírujte bez masa. Běžným lidem může tato žádost připadat až nesmyslná, ale pro vegetariány jde o téměř dennodenní problém. Já sama jsem se dokonce setkala s nabídkou „bezmasých jídel,“ jako jsou halušky se slaninou, bramborový guláš s uzeninou, knedlíky plněné uzeným masem a samozřejmě většinou zeleninových polévek připravených s masoxem. Navíc slanina anebo uzenina přidávané do těchto bezmasých nabídek ani nebyly na jídelníčku uvedeny, zatímco u běžných jídel bylo maso vždy řádně vypsáno. Šokující je, že servírování takové zmatenosti jsem zažila i ve školní jídelně, kde by jídelníček měl být sestavován kuchařkami alespoň se základními znalostmi o potravinových skupinách. Věřte, že asertivní dospělý zákazník vám bezmasé jídlo s masem na místě vrátí, a ten, který nechce dělat problémy, si jej možná ponechá, ale jen těžko se k vám ještě přijde najíst.
Také označování jídel jako zeleninová je často více matoucí než nápomocné. Nám vegetariánům nezbývá než podrobit obsluhující personál výslechu často nepříjemnému pro obě strany, abychom pochopili, co dané stravovací zařízení pod tímto pojmem skrývá. V zahraničí jsem se už několikrát setkala s vtipným označováním vegetariánských jídel obrázkem mrkve či králíka.
3. Vegetariáni si přejí možnost zařadit se do běžného života.
Prakticky to znamená především školní a závodní jídelny s kvalitní vegetariánskou nabídkou. Slovem kvalitní zde zavrhuji „tradiční české vegetariánské jídlo“ – smažený sýr s tatarkou a hranolky, anebo druhý extrém, kdy se vegetariánům na oběd nabízí zeleninový salát „obohacený“ rohlíkem z bílé mouky. Totéž platí i pro restaurace, snad jen snem jsou letní tábory pro děti a dětská sportovní soustředění s nabídkou vegetariánských jídel. Doposud jsem se setkala jen s táborovým jídelníčkem postaveným na typické české kuchyni, tj. několikrát denně maso v nejrůznějších podobách, a snaha o poslání doplňujícího jídla z domu a jeho přidávání místo masa naráží na hygienické předpisy nepovolující konzumaci osobních potravin. Za těchto podmínek je umístění vegetariánského dítětě na běžný letní tábor v podstatě nemožné. Jen pro srovnání: loňské léto byly naše děti na mezinárodním táboře v Německu, kde ze 130 dětí bylo asi 30 vegetariánů a tato možnost stravování se samozřejmě nabízela hned v přihlášce na tábor. Stejně tak i v německé školce a americké škole, které děti v zahraničí navštěvovaly, nabízeli vegetariánské stravování.
4. Neříkejte o nás, že držíme dietu.
Vegetariánství je pro naprostou většinu jeho zastánců celostní životní styl, který chápeme jako životní cestu, a ne jako prostředek na redukci váhy. Je pravda, že při správně praktikovaném vegetariánství je v podstatě nemožné být obézní. To však svědčí o zdravotní prospěšnosti vegetariánství, a ne o dietování.
5. Nedávejte našim dětem potraviny, které jsme my za použití našich nejlepších znalostí sami vyřadili z jídelníčku, a hlavně je nenazývejte „chudáčky“, kterým není dopřáváno.
Podle našeho názoru lze vychovat šťastné děti i bez narozeninových oslav u McDonalda, nákupu nanuků při každém projetí auta Family Frost anebo dennodenního pojídání sladkostí. Rozhodnutí o výživě našich dětí stejně jako i životním stylu našich rodin děláme právě proto, abychom jim dali ten nejlepší základ do života. Už několikrát se mi při pořádání dětské party u nás doma stalo, že většina maminek i přes moji žádost přinést pouze ovoce dorazila s náručí sladkostí a bramborových lupínků. Já jsem je schovala a po party vracela. A co děti? Ty si na tyto „dobroty“ ani nevzpomněly. Stůl byl obložen porcovaným ovocem a celozrnným koláčem. Děti většinou jedí, co jim předkládáme, a zvyk, že na návštěvy a oslavy se přinášejí hromady sladkostí, je zlozvykem nás dospělých!
6. Nepoučujte nás po přečtení zábavného magazínu, jak je vegetariánství nebezpečné.
Máte-li skutečně zájem s námi o vegetariánství mluvit, nejlépe když si sami obstaráte anebo nás požádáte o zapůjčení kvalitní literatury o vegetariánství a vyzbrojeni alespoň základními znalostmi, se s námi pustíte do diskuse. V průběhu studia na vysoké škole jsem v rámci diplomové práce organizovala klinickou studii sledující zdravotní stav alternativně se stravujících dětí. Vedle dobrého zdraví všech 20 vyšetřovaných dětí byl jeden z jasných závěrů: „Rodiče alternativně se stravujících dětí mají většinou podstatně hlubší znalosti o zdravé stravě obecně ve srovnání s běžnou populací.“ Tento výrok mi plně potvrzuji i zkušenosti z výživové poradny.
Nesrovnatelně více než správná vegetariánska strava naše děti a nás ohrožuje typická česká kuchyně, stejně jako i jídelníček postavený na „moderním západním fast food“ . Je pravda, že občas tiskem prolétne hrůzostrašná zpráva o několika vegetariánských dětech s deficity některých prvků. V případě, že je tato informace podávána v běžném populárním tisku, jde velice často o zkreslené a dobarvené informace. Ale i v okamžiku, kdy jde o skutečně vědeckou studii, jsem se už několikrát setkala na příklad s tvrzením, že sledovaná skupinka vegetariánských dětí přijímala dietou nižší množství vapníku než kontrolní skupina, nebo že vegetariánské děti měly nižší obsah železa v krvi. Jen velice vzácně však lze najít studii, která by našla u vegetariánů vyšší výskyt osteoporózy, únavu a podobně, to znamena klinické projevy či nemoci vyvolané právě nedostatkem určitého vitamínu anebo minerální látky. To prakticky na příklad u vápníku znamená, že samotný obsah tohoto prvku v našem jídle, anebo ještě lépe podle některých propagátorů příjem mléka a mléčných výrobků, není jistým kritériem pevnosti našich kostí. O stavu kostí v organismu rozhoduje, jak se vápník přijatý stravou v našem těle ukládá či vylučuje, to znamená děje, na kterých se podílí celá řada dalších prvků a faktorů, jako na příklad typ a četnost pohybové aktivity. Na druhé straně jsou české ordinace, nemocnice a hřbitovy (stejně jako i obdobná zařízení v ostatních vyspělých zemích) přeplněné běžně se stravujícími klienty s nemocemi silně závisejícími na stravě a životním stylu. Zvláštní je, že proti této většině není ani zdaleka tak často vedena štvavá kampaň jako proti vegetariánům či vyznavačům dalších alternativních stravovacích stylů. Například slovo makrobiotik jsem už slyšela i jako nadávku. Na základě mých zkušeností představuje dnešní běžná strava podstatně vyšší zdravotní rizika. Před pár lety jsem připravovala přednášku srovnávající jídelníčky alternativně se stravujících lidí a běžné populace s doporučeními americké výživové pyramidy. Naprosto jednoznačným závěrem práce bylo, že podstatně větší část vyznavačů alternativních stravovacích způsobů přijímá ve správných poměrech potraviny doporučované výživovou pyramidou než u nás běžně se stravující populace. Velice zjednodušeně to znamená na prvním místě příjem kvalitních přednostně celozrnných obilovin, nejlépe s více než pěti porcemi zeleniny a ovoce. Tento základ má být doplněn kvalitní bílkovinou. Dnes už mezi odborníky převládá názor, že z hlediska prevence srdečně cévních a onkologických onemocnění má jít především o příjem bílkovin rostlinného původu. A snad jen dodatek, jak Českou republiku vnímají vegetariáni ze zahraničí. Na webových stránkách určených pro vegetariány jsem našla následující upozornění: „Vegans beware, in Czech Republic the four food groups are sausages, cheese, ice-cream and beer.“ (Vegani pozor, v České republice jsou čtyři skupiny potravin: uzeniny, sýry, zmrzlina a pivo).
