Vánoce 2011
Vážení přátelé po celém světě.
Vánoce jsou pro mě velmi výjimečný čas a také pro všechny, nehledě na jejich náboženství. Jsem katolička, a tak slavím narození Ježíška. Ale andělé mi říkají, že toto roční období je velmi speciální pro všechny víry a ve všech tradicích a nejen pro křesťany.
Andělé mi také říkají, že od listopadu až do Nového Roku je v nebi velká oslava a zde na zemi jsou posvátné oslavy ve všech náboženstvích.
Od dob, kdy jsem byla dítě, jsem viděla anděly proudící z nebe, kteří shazují koule světla na každý domov během toho období od listopadu až po začátek ledna. Je jedno, o jaký domov se jedná, ať už je velký nebo malý, i kdyby to byl jen vchod nebo ubytovna, a také je jedno, jestli mají lidé v něm nějaké náboženství nebo žádné. Andělé nám přináší dary od Boha na nebesích – dar lásky, naděje a míru.
Nedávno jsem zahlédla jednoho takového anděla, zrovna když jsem šla z oběda, který jsem měla se svou dcerou Ruth a svým vnukem. Ten anděl byl na obloze a letěl nad domem v takové malé uličce. Byl plný světla a jeho tělo plynulo, jako by ho nesl vánek, nevypadal mužsky, ani žensky. Vycházel z něj paprsek světla, který vedl do koule, která jako by problikávala zlatým světlem. Viděla a cítila jsem tolik lásky a pochopení a radosti, které z toho anděla vycházely, a i když pustil tu kouli světla, udělal to s takovou péčí. Koule jemně sklouzla a ještě než se dotkla střechy, vybuchla ve světelné jiskry, které rozzářily každý kout domu. Pak ten anděl jednoduše zmizel.
Tyto světelné koule jsou velmi vzácným darem od Boha, aby nás naplnili opravdovým duchem Vánoc, který není nic jiného než láska, naděje a mír, jak mi andělé říkají. Andělé nás všechny v tomto čase povzbuzují, abychom se k sobě chovali laskavě. Ukázali mi, že pro mnoho z nás se staly Vánoce příliš materialistické – příliš o věcech, a jelikož má hodně lidí strach a starosti o peníze, je pro ně těžké cítit opravdového ducha Vánoc. To se dál přenáší na děti, které si moc neužívají Vánoce, protože jsou si vědomy finančních obav svých rodičů.
Minulý víkend jsem byla nakupovat se svou patnáctiletou dcerou Megan. Na nákupech bylo mnoho rodin obklopených velkým množstvím andělů, kteří byli plni radosti z Vánoc, a mnoho z nich zpívalo. Zpívali společně a byl to vysoký a sladký zvuk plný radosti. Andělé oslavovali a snažili se naplnit každého tam radostí. Někdy mám v tento roční čas pocit, že andělé se promění v děti. Šla jsem do velkého obchodu s hračkami a andělé strhli mou pozornost na matku a otce s třemi dětmi, asi osmiletého chlapce a dvě malé holčičky. Byli obklopeni anděly. Ta malá šestiletá holčička se dívala na panenky se svým starším bratrem vedle sebe. Vzala si do ruky panenku, ale on jí zašeptal do ucha. Neslyšela jsem, co jí říká. Andělé kolem nich se na mě podívali s takovou láskou a porozuměním. Jeden anděl se na mě podíval a řekl mi beze slov, že ten chlapec říkal své sestřičce, že ta panenka, na kterou se dívá, je příliš drahá pro jejich rodiče.
Jiný anděl pošeptal něco tomu malému chlapci a on vzal svou sestřičku za ruku a šli dál kolem regálů. Ukázal jí na jinou panenku. Její obličej se rozzářil a ona ji hned vzala do náručí. Andělé mi řekli, že tato panenka byla za poloviční cenu oproti té, na kterou se dívala před tím. Malá holčička natáhla panenku ke svému otci, když k ní přišel, a já viděla jeho úlevu na tváři, když spatřil cenovku na té panence. Andělé kolem nich se začali radovat a tleskat a jejich rodiče se trochu uvolnili a o něco víc v sobě pocítili ducha Vánoc.
Otec se pak otočil na syna a zeptal se ho, jestli viděl něco, co by se mu líbilo. Jeden z andělů, kteří je doprovázeli, mi řekl, že ten chlapec si přál kolo, ale jeho rodiče si ho nemohli k Vánocům dovolit. Viděla jsem, jak jeho strážný anděl mu šeptá do ucha, a chlapec zabočil k regálům s jinými hračkami a hry místo toho, aby šel tam, kde byla kola. Nedíval se jenom na hračky, ale také na ceny. Před ním u výlohy stál ohromný anděl. Vypadal, jako by byl oblečený ve vánočním obleku, který měl na sobě červené a zlaté čtverce a uvnitř každého čtverce byla stříbrná hvězda. Nepamatuji si, že bych někdy viděla anděla, který by byl takhle oblečený. Ten anděl zavolal na chlapce. Já jsem ho slyšela, ale ten chlapec ho neslyšel. Jeho strážný anděl se tedy nahnul a zašeptal mu do ucha. Najednou se ten chlapec podíval přímo na toho anděla, který stál před ním, díval se takovým způsobem, že jsem si na chvíli myslela, že ho opravdu vidí, ale andělé mi řekli, že ho nevidí. Šel přímo za tím andělem a podíval se do výlohy vedle něj. Jeho obličej se rozzářil, když viděl hry, které tam byly. Hned si jednu vybral, neviděla jsem jméno té hry na krabici, stejně bych to nedokázala přečíst, ale ten chlapec vypadal tak šťastný. Znovu jsem viděla úlevu jeho rodičů, když viděli, co chce koupit. Ještě chvíli jsem se dívala na tuhle rodinu, než odešli z obchodu. Nastal tam takovým rozdíl, rodiče vypadali mnohem lehčí a uvolněnější, než byli na začátku. Andělé, kteří je obklopovali, mi řekli, že se konečně uvolnili a přestali se tolik strachovat a teď cítí ducha Vánoc.
Děti chtějí, aby jejich rodiče cítili ducha Vánoc. Chtějí, aby se jejich rodiče smáli a radovali a to je pro ně mnohem důležitější než dárky. Mnoho dětí by mělo radši menší dárky, kdyby mohli se svými rodiči trávit více času děláním jednoduchých věcí jako pečení cukroví nebo zdobení vánočního stromečku.
Andělé mi říkají, abych vás všechny poprosila, abyste se méně strachovali o dárky nebo dokonalou vánoční večeři a více si užívali času se svou rodinou a přáteli. Vánoce jsou čas, kdy bychom měli zapomenout na všechny rozdíly a nesváry v našich komunitách. Pokusme se tyto Vánoce otevřít svá srdce i pro ty, s kterými máme nespory nebo s kterými jsme několik let nemluvili. Někdy se rodiny hádají kvůli věcem, které jsou ve zpětném pohledu tak malicherné, rodiny se hádají kvůli penězům nebo kvůli tomu, co kdo řekl nebo udělal. Někdy když se rozpadne manželství, mohou lidé skončit naprosto opuštěni, dokonce i bez domova. Nyní je čas otevřít svá srdce a dveře a vítat lidi dovnitř. Často slýchám lidi, jak říkají, že nesnáší Vánoce, protože jsou osamoceni. Znáte někoho, koho znáte, o kterém si myslíte, že se cítí sám, nemilován nebo opuštěn? Možná vy a vaše rodina můžete otevřít svá srdce a pozvat ho k sobě domu na vánoční večeři. Možná je budete muset přemluvit, aby souhlasili, nebo aby pro toho člověka třeba dojeli a přivezli ho. Pokud došlo k nějakému sváru, lidé často zapomínají, jak říct „ano“ a potřebují trochu povzbudit. Tím, že někomu dáte najevo, že vám na něm záleží, a projevíte mu lásku, můžete darovat dar naděje tyto Vánoce – můžete se stát záchranným kruhem někomu, když se někomu s čistým srdcem nabídnete a nebudete za to nic očekávat.
O těchto Vánocích jsou lidé, kteří potřebují pomoc, lidé, kteří mají nedostatek nebo jsou dokonce bez domova. Možná mají tento rok těžší než měli ten předchozí. Možná v sobě můžete najít laskavost, ať už se ve vašem životě děje cokoliv, a pomoct jim. Když sdílíme to, co máme, s ostatními, darujeme tím naději a naplníme jejich srdce radostí.
Andělé mi říkají, že musíme být všichni soucitnější a přestat soudit. Neříkejte, že si někdo nezaslouží pomoc. Pastýři a tři moudří králové si to také nikdy nemysleli o Marii a Josefovi a o malém Ježíškovi, i když byli bez domova a spali v jeskyni se zvířaty. Pastýři a moudří králové jim přinesli dárky s čistým srdcem a nic za to neočekávali a my bychom měli udělat to samé.
Všichni jsme součástí jednoho světa, možná nemůžeme pomoc každému materiálně, ale můžeme se za ně pomodlit. Modlitba je velmi mocná. V tento čas je velmi důležité, abychom se modlili, a to nejen za své rodiny a přátele, ale za celý svět.
Tento čas je výjimečný pro všechny a andělé mi říkají, že ho s námi v nebi slaví. V tento vzácný čas vidím anděly, jak shazují koule světla na naše domovy a přinásí nám, každému z nás, dar lásky, naděje a míru.
Všechny vás prosím, abyste přijali tento báječný dar od Boha o těchto Vánocích.
Požehnání vám, vašim rodinám a blízkým.
V tento požehnaný čas se modlím za vás a za celý svět.
Lorna
Zdroj: přišlo e-mailem
