Rodiče a vychovatelé bývají často znepokojeni dětskou onanií ve velmi útlém věku. Zaráží je skutečnost, že už v prvních letech života si děti často hrají s vlastním přirozením. Dokonce i před cizími lidmi si masírují genitál. Různé výchovné příručky někdy radí zabraňovat dítěti v takovém chování za každou cenu, odvádět pozornost, nebo dokonce i plácnout přes ruku.
Někdy se dokonce vyskytne názor, že by to mohlo zanechat nepříznivé následky a přivodit sexuální problémy.
Dětská onanie by nás neměla v žádném případě nijak znepokojovat, protože dráždění pohlavních orgánů v dětském věku patří do zcela normálního vzorce lidského chování. Dokonce i v dospělém věku si někteří lidé začnou sahat na přirození, zejména když jsou na rozpacích nebo se nalézají v nějaké trapné situaci.
Malé dítě už během prvního roku života věnuje hodně času a úsilí zkoumání svého vlastního těla a zanedlouho objeví, že dotyky v oblasti pohlavních orgánů mu přináší více potěšení a příjemnější pocity než dráždění kterékoliv jiné tělesné části. Chlapci pak stráví poměrně dosti času třením svého penisu a také děvčata si kolébavými pohyby dráždí zevní pohlavní orgány třením. Některé děti dokáží tak masturbovat až k dosažení orgasmu, mnohé z nich pak cítí dokonce jakousi hrdost nad objevením tohoto nového triku.
Sexuální problémy v budoucím životě však dítěti nepřivodí tato aktivita, ale spíše skutečnost, že je za toto chování nějak trestáno. Tuto zkušenost potvrzují lékaři zabývající se léčbou sexuálních potíží. Mnozí jejich pacienti byli totiž právě v dětství napomínáni, aby se těch „zakázaných míst“ v žádném případě nedotýkali. Není sporu o tom, že už velmi malé děti by měly dostat jasnou informaci o tom, že onanie není v žádném případě škodlivá, pokud ovšem už „berou rozum“, měli by jim rodiče sdělit, že se musí jednat o aktivitu zcela soukromou.
Rodiče dětí mladších dvou let by měli dítě uložit do postýlky a zamezit přístup jiných dospělých lidí, které by snad masturbační aktivita dítěte mohla nějak pohoršovat. Dráždění genitálu je třeba před usnutím možné přirovnat k cucání palce nebo k podobným tělesným rituálům, které dítě uklidňují. Je někdy velmi obtížné přesvědčit rodiče o tom, že takové počínání dítěte nemá nic společného se „sexuálním“ chováním. Dítě totiž nemá stejné sexuální pocity jako dospělý. Manipulace s genitálem je mu prostě jenom příjemná.
Už ve dvou letech je ovšem čas začít dítě učit rozlišovat všechny tělesné aktivity na veřejné a soukromé. Jistě není sporu o to, že jakékoliv hraní s vlastními pohlavními orgány musí být zcela jasně zařazeno do té druhé skupiny.
