Na jedné přednášce jsem měl za úkol hovořit o příznivých a nepříznivých účincích hormonální antikoncepce a účinek tablety jsem přirovnal ke zvuku nedělních kostelních zvonů. Toto vyzvánění slyší všichni spáči v širokém okolí, ale pouze pro některé z nich se jedná o cílevědomý signál. To jsou ti, kteří procitnou ze sna, obléknou se a pílí do kostela na mši svatou. Pro ně je zvonění určeno především, v hormonálním působení se jedná o podvěsek mozkový, ve kterém se zabrzdí signál spouštějící uvolnění vajíčka – ovulaci. Ale zvony probudí ještě desítky a možná stovky dalších lidí. Někteří z nich se slastně obrátí na druhý bok a spí dále, protože zvuk nedělních zvonů jim signalizuje, že nemusí do práce. Vyzvánění jejich sluchu zní příjemně a mají z něho radost, v lidském těle představují pak orgány, pro které není antikoncepční tableta určena především, ale které jsou jejím působením příznivě ovlivněny. Jsou však ale také tací, kteří na zvuk kostelních zvonů reagují s nelibostí. Nepříjemně vnímají své ranní probuzení a z vyzvánění jsou naštvaní. Ano, i takové orgány máme v těle, hormonální tableta pro ně představuje činitele negativního, zaznamenávají nepříznivé účinky. Bohužel však zvony slyší, nic jim nepomůže zacpávat si uši.
Na zmíněné přednášce jsem pak tuto básnickou metaforu shrnul v prohlášení, že zvonit by se mělo pouze tehdy, když těch negativně reagujících spáčů bude co nejméně, respektive když jejich počet bude značně menší než těch, kteří budou zasaženi příjemně. A moderní antikoncepční tableta toto kriterium bohatě splňuje, protože výskyt příznivých účinků ty nepříznivé převyšuje už několikanásobně. Jako drobnou humornou příhodu, která se na zmíněné přednášce odehrála, musím zde zaznamenat ještě reakci jedné pomaleji chápající ženské lékařky, které celé to přirovnání ke kostelním zvonům prostě nějak nedošlo a do odborného gynekologického časopisu napsala, že jsem hrubě znevážil cítění věřících a že bych byl asi raději, kdyby nás ze sna probouzel rachot kulometu.
Primitivní pilulka před třiceti lety měla ovšem těch nepříznivých účinků podstatně více. Hormonální složení totiž diktovalo užívat poměrně vysoké dávky zejména hormonu estrogenu. Za velmi spolehlivý antikoncepční účinek tak žena platila občas žaludeční nevolností, napětím v prsou, bolestmi hlavy, pocitem únavy, nebo také zvýšením váhy, což bylo pro uživatelky obzvlášť oblíbeným strašákem. Nejobávanější komplikací byla onemocnění cév, zhoršování křečových žil, sklon k usazování sraženin nebo cévní mozkové příhody. Zejména v počátcích antikoncepce byl proto velice důležitý výběr uživatelek a jejich pravidelné sledování.
Během třiceti let užívání však hormonální konstrukce tabletek prodělala podstatné změny. Především došlo k dramatickému snížení množství užívaného hormonu, takže dnešní žena ve skutečnosti za celý měsíc užije takovou dávku, kterou její matka užívala každý den. Tato skutečnost pochopitelně podstatně snížila počet nepříznivých komplikací.
Které ženy považujeme i dnes za nevhodné pro užívání hormonální antikoncepce? Jsou to především ty, u nichž dochází ke kumulaci nepříznivých faktorů: například vysoký věk, silné kouření, sklon k zánětům křečových žil, zvýšená frekvence srdečních a cévních onemocnění v blízkém příbuzenstvu, vysoký krevní tlak nebo prodělané jaterní onemocnění s přetrvávající poruchou funkce jater. Každý tento faktor jednotlivě ovšem ještě zdaleka neznamená naprostou nemožnost hormonální antikoncepci užívat. Předepisující lékař musí zvážit všechna rizika a dotyčnou ženu pak samozřejmě pečlivě sledovat.
Zlepšováním hormonální konstrukce tablet a zejména radikálním snížením obsahu estrogenu mohou dnes užívat hormonální antikoncepci i ty ženy, u nichž to bylo dříve zcela nemyslitelné. Tak například využívají výhod této antikoncepce dívky velmi mladé, nebo i ženy trpící cukrovkou. Ještě před 10 – 15 lety bylo jenom pomyšlení na předpis hormonálních tablet těmto ženám téměř svatokrádeží.
Předepisování hormonální antikoncepce je u nás v rukou gynekologů. Je to tak trochu rozdíl ve srovnání se západoevropskými zeměmi, kde může tablety předepsat každý lékař a v mnoha případech se tyto prostředky dostanou v centrech pro plánované rodičovství, kde je distribuce svěřena poučeným laickým pracovníkům. Často se poukazuje na to, že výběr pacientek a pravidelné sledování je sice důležité, nicméně třeba kouření cigaret je desetkrát nebezpečnější a škodlivější, a přitom je možno cigarety kupovat bez lékařského předpisu v každé trafice a hospodě a ke kontrolním vyšetřením kuřačky také nikdo nezavazuje. Jeden antikoncepční odborník například nedávno překvapil prohlášením, že právě cigarety by měly být na předpis a hormonální antikoncepční tablety dostupné volně v pouličních automatech. Možná, že vývoj k podobnému uspořádání směřuje. Vzhledem k poměrně vyššímu počtu odborných ženských lékařů v České republice ve srovnání se zahraničím si však zatím uživatelky hormonální antikoncepce u nás mohou dovolit pravidelné gynekologické kontroly. Je to nesporně opatření blahodárné.
