Obranná armáda je většinou vybudována z různých druhů bílých krvinek, jež se tvoří převážně v kostní dřeni a slezině. Některé buňky vetřelce pohltí, jiné je propíchnou nebo otráví. Ještě další vytvářejí účinné bílkoviny zvané protilátky, které choroboplodné zárodky zneškodní.
Bílé krvinky obvykle bitvu vyhrají. Někdy se však stane, že jsou jejich zbraně málo účinné a protivník tělo obsadí, a v krajním případě i usmrtí.
Bílé krvinky bojují s infekcí ve stovkách žláz fazolovitého tvaru zvaných mízní ( lymfatické) uzliny, které jsou na různých místech těla. Když bojuje imunitní systém s obzvlášť silnou infekcí, mízní uzliny zduří, protože se v nich nashromáždí miliony bílých krvinek.
Bílé krvinky obíhají tělem v krvi a bezbarvé tekutině zvaná míza ( lymfa ). Míza proudí trubičkami podobnými cévám, kterým se říká mizní cévy neboli míznice a jsou zvětšené v místech mízních uzlin. Seskupení mízní tkáně představují mandle patrová( krční) a mandle nosohltanová ( nosní), mízní uzlíčky v apendixu
slepého střeva a pláty Peyerovy v tenkém střevě.

Brzlík
Brzlík je záhadný orgán. Během života se zmenšuje. Je uložený za horní částí hrudní kosti a při narození je poměrně velký. Až do puberty je brzlík důležitým zdrojem lymfocytů – bílých krvinek, které tvoří součást imunitního systému. V tomto období je brzlík asi 8 cm dlouhý. Potom se zmenšuje, začíná se ztrácet, až
z něj ve stáří nezbude vůbec nic. Do té doby však už převezmu výrobu lymfocytů kostní dřeň a mízní uzliny.

Sdílet
Předchozí článekNení guru jako guru
Další článekSchizofrenie

Komentáře