V průběhu zimy se spotřebovaly všechny části prasete a pak nastal masopust (na Moravě fašank, původ slova z němčiny, v románských jazycích Karneval – carne (maso) a vale (odejít)), kdy se maso nejedlo, protože jednak už nebylo a dále se tělo potřebovalo před létem vyčistit. Období maso-půstu odpovídá asi šesti týdnům před velikonocemi.
Tady je vidět, jak je náš kalendář ještě spjat s lunárním kultem, jak se pohyb Slunce a Měsíce přenáší do výživy. V průběhu masopustu se jedlo hlavně hodně zeleniny (hlavně zelí ve všech podobách a sušeného ovoce a také ořechy.
My si dnes neuvědomujeme, že se špatně stravujeme a máme nedostatek minerálů a vitamínů. Lidé mají představu, když si vezmou jeden pomeranč, že mají dost vitamínu C. Ale nejhodnotnější zdroje vitamínu, a za daleko lacinější peníz, měli naši předkové v kysaném zelí. K snídani pili lák z bečky zelí a denně měli kysané zelí buď syrové nebo vařené nebo pečené. Měli bychom je napodobit. Jestli chceme projít kritickým obdobím jara, měli bychom denně sníst alespoň polévkovou lžíci kysaného zelí. Není třeba se vymlouvat, že ho u vás v zelenině nemají, protože je lze velice jednoduše udělat doma za normálních kuchyňských okolností.
Vezmeme zelí, můžeme přidat mrkev, červenou řepu, cibuli a nakrájíme na drobné nudličky. Napěchujeme do kameninové nádoby nebo třeba jen do sklenice na zavaření. Budeme pěchovat a představovat si, jak dříve zelí šlapali. Prosypáváme jako oni solí a pokud chceme nějakou dobrůtku, přidáme třeba jednou tlučený kmín, podruhé fenykl apod. Důkladně napěchujeme a zatížíme menším víčkem, na které postavíme třeba závaží zabalené v igelitu. Nebo pěkný, dobře umytý kamínek. Necháme v pokojové teplotě a již za dva tři dny můžeme konzumovat.
Dalším bohatým zdrojem vitamínu C je cibule. Vaříme polévky cibulačky, guláše, třeba ze sojového masa a dáváme hodně a hodně cibule, sypeme nakrájenou cibuli na chléb. Pokud nás cibule nadýmá, spařujeme ji nebo pečeme. Cibulový salát se zelím nebo s nakládanými houbami je přímo pošušňání. To je jeden z receptů, jak vyzrát na jarní únavu.
Další recept je také velice jednoduchý. Na plochý talířek položíme kus vaty nebo naskládáme něco málo obvazu, zalijeme vodou a nasypeme semínka řeřišky seté. Můžeme použít také vojtěšku nebo jiné rostlinky. Každý den přilijeme vodu. Necháme vyklíčit asi do výšky tří centimetrů a odstřihujeme nůžkama. Sypeme s touto dobrůtkou chleba s pomazánkou nebo přidáváme do polévek. Totéž lze dělat i s pažitkou nebo s natí petržele či celeru. Ještě lepší je, máme-li z léta nasušeny tyto natě, stejně tak jako nať libečku. Ze zelených natí a zelí získává naše tělo jiné důležité vitamíny, kterých máme málo.
Pro dostatek dalšího vitamínu – vitamínů skupiny B, děláme alespoň jednou týdně drožďovou polévku nebo drožďovou pomazánku.
Vitamín A získáváme nejlépe z mrkve a červené řepy. Tady budeme vařit třeba boršč (můžeme jej klidně dělat bez masa, k dochucení použijeme pravou sojovou omáčku), pečenou červenou řepu či mrkvový salát. Protože vitamín A se vstřebává s tukem, musíme do mrkvového salátu použít několik kapek oleje.
Vůbec bychom se v tomto období měli stravovat více polévkami, hlavně s kořenovou zeleninou, kde je také množství minerálních látek. Klidně udělejte svíčkovou s knedlíkem, jen na to maso trochu zapomeňte.
Muži občas protestují, že maso potřebují, ale to je jen stravovací zvyk. Zeptejte se vašich prarodičů, kteří žili na přelomu století, kolikrát měli maso za týden oni. Ani v dobře situovaných rodinách ho neměli víckrát jak dvakrát týdně. A to je podle nejnovějších stravovacích výzkumů tak akorát.
Bylo by dobré, kdybychom se, stejně jako naši předkové, mohli v tomto období alespoň jednou týdně postit. To neznamená, že tento den je bez masa, jsme v masopustu, tedy maso není vůbec, ale nejíst celý den. Odlehčit našemu organismu. Musíme ale hodně pít, abychom jej pročistili a s vodou nebo bylinným čajem odcházely z našeho těla nahromaděné toxiny. Tento odlehčovací den ale začíná již den předchozí. Nejíme od zhruba 18 hodiny večer, celý druhý den až do šesté hodiny ranní dne následujícího. Celá očistná kůra trvá 36 hodin. Je dobré, když vydržíme se před a po této kůře alespoň několik hodin nepřejídat. Tuto očistnou kůru by si měli alespoň v období jara udělat všichni, kteří mají křečové žíly nebo vysoký tlak. Nemohou ji dělat lidé s cukrovkou nebo s náběhem na ni.
