To jsou příklady naplnění formy tam, kde bylo ve skutečnosti zapotřebí naplnit podstatu.

Jak to ale rozlišíme? Jak poznáme, zda chceme podstatu nebo formu? Nejprve si položme tyto zásadní otázky: 1: Jaký je pocit kterého chci dosáhnout? Je-li odpověď na tuto otázku určitá, pak víme, že je nejlepší zaměřit se na formu. Například je-li naším cílem vlastnit opékač topinek, a pocit, kterého chceme dosáhnout, je vědět, že si můžeme udělat topinku, kdy se nám zachce, pak si můžeme být naprosto jisti, že zde potřebujeme formu. Stejný princip platí i pro automobil (když chceme jezdit), kabát (když chceme, aby nám bylo teplo), nový sporák (když se nám starý pokazil a my chceme vařit) atd.

Co když je ale odpověď na první otázku "Chci bezpečí" nebo "Chci být milován" nebo "Chci být spokojený’, pak se ptáme dál…

2. Je možné stejného pocitu dosáhnout jiným způsobem (nebo způsoby), než dosažením tohoto specifického cíle, o kterém jsem si myslel, že jej potřebuji? Nemusíte uvažovat o jiných specifických způsobech. Prostě se pokuste představit si, zda je myslitelné mít stejný pocit z jiné formy – kterékoli jiné formy, jedno jak "nemožná" se může zdát (nezapomínejte na nekonečné množství řešení). Je-li takový pocit vaším cílem, pak to, co chcete, je podstata. A můžete k ní dojít mnoha způsoby, Zde jsou další příklady otázek, které si můžete položit:

  • Chci skutečně "milion dolarů", nebo chci vlastně "štěstí", které mi tyto peníze podle mého mínění přinesou?
  • Toužím po "cestě do Španělska", anebo spíš po "perfektní dovolené"?
  • Chci skutečně "manžela", nebo toužím po "finančním zajištění" či "citové jistotě", nebo prostě chci jenom "obyčejné" zázemí?
  • Chci skutečně, "aby se do mě zamiloval někdo určitý", anebo vlastně toužím po "ideálním životním vztahu"?
  • Chci se skutečně "stát filmovou hvězdou", nebo je to "tvůrčí naplnění" či "uznání mého talentu"?
  • Chci se skutečně "stát prezidentem firmy", nebo toužím po "pocitu vlastní důležitosti"?

Pamatujte si, že není třeba cíle hodnotit. Někdy je specifická forma natolik společensky vážená, že by nám mohla zabránit v uvědomění si skutečné podstaty našich potřeb. A někdy ani netoužíme si podstatu své potřeby připustit, protože jsme posoudili její hodnotu. Ale každá potřeba je hodnotná, pokud nikomu neuškodí a pokud se držíme všech principů. A každá potřeba může být splněna našimi skutky, jakmile jsme si tuto potřebu upřímně přiznali. Je naprosto přirozené, že toužíme po pocitu citového zázemí či pocitu vlastní důležitosti. To všechno jsou podstaty.

Jste-li na pochybách, nezapomínejte, že podstata je to, co cítíte, právě ta kvalita, o které si myslíte, že vám ji určitá forma přinese.

Uvedu pár příkladů těch, kteří se zaměřili na podstatu:

A. chce ze svého života vypudit pocit, že "se mu nikdy nedostává peněz". Za svůj cíl si zvolil "částku 35000 dolarů", aby zajistil sebe a svou rodinu po určité období a zaplatil staré dluhy. Pak se zarazil a přemýšlel: "Ba ne, tohle je jen forma. Jaká je podstata toho, co chci?" Na to se rozhodl formulovat svůj cíl jako "podstatu, jíž bude finanční zajištění pro něho a jeho blízké".

Do své formulace Čaromocných slov zahrnul prohlášení o zrušení "jakéhokoliv pocitu nedostatku a nejistoty". Zakrátko se výsledky jeho práce začaly projevovat mnoha způsoby: zvýšení platu, pak příležitost podílet se na řízení menší firmy. Firma se rozrostla, až se nakonec začal podnikání věnovat úplně a do dvou let získal 65 000 dolarů.

V tomto případě by práce pro určitou formu, určitou částku, byla omezením.

B. nebyl spokojen se svým zaměstnáním jako zvukař v reklamních filmech. Rozhodl se, že chce ze svého života vyloučit pocit otrocké práce a neuspokojení.

Nejprve jej napadlo, že by chtěl "nové místo". Ale pak si pomyslel: "Ale ne, nové místo je přece jenom forma." Svého šéfa i spolupracovníky měl rád, práce u filmu se mu líbila, ale ve skutečnosti by raději filmoval, než aby zůstal pouhým zvukařem. Nebyl si jist, jakou by měla mít nová práce formu. Zformuloval si vlastní Slova, a za svůj cíl si určil podstatu – "spokojenost v práci".

 Zakrátko se rozšířila náplň jeho práce, takže kromě zvuku pracoval rovněž na střihu a nakonec i režii. Ačkoliv zůstal u stejné společnosti a se stejnými lidmi, mohl se teď tvůrčím způsobem podílet na vzniku dokumentárních filmů pro charitativní instituce. B. má nyní pocit tvůrčího uspokojeni. Zjistil, že režie jej velmi baví. Nezískal sice doslova "nové místo", ale ve starém zaměstnání dostal novou roli – skutečně jej překvapila forma, v jaké k němu toto uspokojení přišlo. B. ani netušil, jak jej bude natáčení bavit, ani že mu to půjde tak dobře.

V tomto případě práce za účelem podstaty přinesla i vedlejší prospěch: zcela nový náhled na život a budoucnost. A forma "nové místo" by to určitě nedokázala.

ČAROMOCNÁ SLOVA, KOUZLO SEBETRANSFORMACE

(výňatky z knihy Marion Weinsteinové: Pozitivní magie)

REKLAMA:
loading...

Komentáře