Podáme čtenáři Papusův výklad tří kosmických úrovní:
„Každý ústrojný i neústrojný útvar, vnímatelný našimi smysly, je dílem Stvořitele, jenž náleží nejvyšší tvůrčí úrovni. Mezi nejvyšší úrovní a světem hmotným existuje úroveň prostředkující, jejíž úkolem je, aby přijímala dojmy z nejvyšší úrovně a uskutečňovala je ve hmotě. Okultní tradice nazývá tuto prostředkující úroveň oblastí astrální. Ježto každý jev náleží do světa fyzického dění a jeho prvotní příčina do oblasti ideí, oblasti metafyzické, náleží prostředí, umožňující projev, do světa zákonů, neboli světa astrálního. Svět astrální, toť Proteus nekonečných tvarů, prostředník, jenž trpně přijímá určité kladné účinky světových principů, je živí, vyvíjí a organizuje a oživ nechá je působit když se staly doplňkem jeho samého a jeho hojných schopností ve tvorbě a vývoji hmoty. Působením známých fyzikálních sil, tímto druhým oplodněním vznikají viditelné projevy, Jež jsou zároveň slávou i zoufalstvím positivní vědy. Tradice praví: Mezi příčinou a účinkem působí vždy mohutnost zvnláště a bezděčně přizpůsobená dvojí povaze principu, aby bylo dosaženo účelu.“
(Pozn. překl.: Tato přizpůsobovací mohutnost (síla), toť Fo-Hat (kosmická síla) zasvěcenců severní Indie, Šaktis (negativní fáze síly), žena velikých bohů zasvěcených brahmanských, Adam-Eva genese). Je zde tedy stále měnivá síla přizpůsobovací, jež je samou podstatou astrálna a jež projevuje se pohybem. Je tato síla živoucí? Je astrálno jedinou živou bytostí, aneb ohromným souhrnem živých jedinců? Ano! Neviditelno je bytostí jedinou a zároveň i souhrnem ohromného množství bytostí, jako člověk sestávající z nesčetných buněk je sám buňkou kosmického těla A dama-Kadmona.
Ačkoliv nechápeme gigantických podstat těchto okultních individualit, co se nám jeví jako nevědomé prostředí, je ve skutečnosti jedinec s tělem, duší a duchem. Jasnovidost lze vyvíjeti časovou i prostorovou. Časová nám odhaluje budoucnost i minulast. Celé tajemství vývoje jasnovidosti spočívá v rozšíření pole vědomí, aby zasáhlo i do úrovně astrální. Vnímáme předměty v té míře, v jaké jim věnujeme pozornost (pozornost je francouzsky attention – odvozeno z latinského tendere ad, směřovati k něčemu, ducha připojiti k věci)..
Proto můžeme říci, že pole vědomí rozšíříme na astrál tehdy, když do astrálu zaměříme svou pozornost spolu s vůlí a touhou. Ve staré Indii se domnívali, že duch a hmota nejsou věci rozdílné, nýbrž že jsou dvěma póly jedné a téže podstaty. Jedním z důsledků této teorie bylo, že dali lidskému hnutí a myšlení hmotný charakter. Sami sebe spasíme tehdy, když rozlišíme sebe jako ducha od hmoty a uvědomíme si svoje vyšší duchovní samobytí. Tím okamžikem rozkládá se hmotná podstata naší individuality a vrací se k prahmotě, tvrdí Kapila.
Kromě těla fyzického existuje ještě tělo subtilní, utvořené z jemných prvků, disponující celým ústrojím smyslovým (smysly, intelekt, vědomí). Je oživováno tělem příčinným, prvým odrazem Atmana, božského Já, Loga, božské monady. Tělo příčinné je podle nauky theosofické jediným subtilním tělem člověka, jež přetrvává všechny inkarnace, ježto těla mentální, astrální, etherické a fyzické musí se pro každou novou inkarnaci znovu vytvořiti. Příčinným nazývá se proto, poněvadž je sběrnou nádrží, uchovatelem všech zkušeností jež stávají se příčinami utvářejícími osudy nové existence. V astrálním těle člověka existuje sedm silových středisek, čaker, lotosů. Cílem jogínů je probudit tato střediska, neboť se tím získává magická moc. Aby žák pronikl k neviditelnu, jest mu třeba především odvrátit pozornost od viditelna, naučit se ztratit vědomí koncentrace a stažení vědomí ze smyslů. Magické zrcadlo je právě nástroj umožňující odvracení pozornosti od světa fyzického. Ale nejen to. Jasnovidnost se probouzí rychleji, když lze soustředit světlo astrální v jednom ohnisku, jako je tomu u světla obyčejného v zrcadle konkávním.
Taková podmínka je splněna u magických zrcadel. Všude, kde se soustřeďuje světlo fyzické, je i ohnisko éterické, ohnisko výchvěvů tvůrčího prostředí. Spojíme-li oko s astrálnim ohniskem, to po kratší či delší době, což závisí na síle soustředění, probudíme jasnovidost. Zrcadla sférická, výseky koule jsou tedy nejúčinnější. Zrcadla plochá postrádájí hutnosti pohlcovací a mívají barvu saturnovu. Abychom se mohli pohroužit do těch strašných proudů astráluů jest nám třeba dokonale znáti jejich cykly, zákony a kvality. Tato duše, pořadatelka vesmíru, sestává z nesčetných jedinců, atomů. Jest však možno ji dělit na oblasti živlů, elementárů a andělů. Elementárové čí duše zemřelých, bývají často poutány k zemi neukojenou touhou. Překové rádi přicházejí do rodinného kroužku, volají-li je tam potomci. Někteří elementárové, jichženergie životní byla za života obětována výlučně sobeckým záměrům, upadají do prokletých krajů astrálů, kde se tísní upíři, černí mágové, bratři zvrácenosti, zaslíbení mukám zatracení. Tyto individuality byly pro nezralost, duchovní lenost a sobectví vyloučeny z evolučního cyklu, aby se v příští epoše evoluční inkarnovaly v prostředí „mladších bratří“ nižšího evolučního cyklu, kdež stávají se vedoucími osobnostmi. Jsou to opozdilci, proppadlí žákové, kteří pro bývalé současníky jsou jaksi ztraceni. Odtud nevhodný název „ztracených duší“. Odvraťme oči od těch strašných míst a ponořme je v oblast pozemské životnosti, v oblast živlů.
Jsou to duchové živelní, saganové Paracelsovi. Jejich množství přesahuje jakýkoliv výčet. Každá bytost, praví kabbala, každá rostlina, každý kámen je oduševněn. Jsou to projevy tvárné mocnosti, nesčetné armády přírody: Šadaim. Na dně chmurných rybníků a močálů leží smutní šedivci silných očí, na hřebenech vzbouřených vln mužští a ženští tritoni a rozmarné undiny, nebezpečné čarodějky, zázračné útvary vášní, jichž kouzlo vrhá člověka na úskalí zločínu a šílenství. Videc obdivuje vzdušné tvary víl sestupujících v paprscích luny. Nejvyšší kosmičtí elementálové, ohniví poddaní krále Jehuela žijí v jemných sférách ohně. Salamandři jsou hrozní a blízcí andělů. – Tyto třídy bytostí jsou neviditelnými činiteli v přírodě. Někdy živelné bytosti uzavírají s lidmi přátelství a pomáhají jim, častěji však projevují zlomyslnost. Často tito koboldi sugerují médiím různé nesmysly. Jsou velkými mistry v provádění a sugerování smyslových klamů. Indičtí kouzelníci je proto přivolávají, aby jim pomáhali oklamat diváky, kteří se pak domnívají viděti scény, jichž není.
Celkem nás elementálové nevidí, jako my nevidíme jich, avšak mohou se stát viditelnými, naleznou-li ve vnějším prostředí dostatek tvárné hmoty, aby se přioděli. Pak vyvolavače ochraňují, nebo trápí. Pronikne-li jasnovidec do lůna obrovských vln zemské spirály, uzří planetární genie, kterak žehnají národům, zatím co ve dvojím uzavřeném proudu sestupují a vystupují duše bez konce na vlnách nebeského ohně. Rozdělení duchů prostě značí různé existenční stavy božské jiskry, vyvinující se na čtyřech astrálních úrovních. Tyto astrální bytosti mají těla, krásná i ošklivá, podle stupně své spirituality, mohou se však zdokonaliti patřením na Boha. Všechny uvedené bytosti mohou člověka posednout, zmocnit se jeho organismu a projevovat se jím. Posedlost vyššími duchy je blahodárná, posedlost nižšími je škodlivá. Magie se zabývá vyvoláváním a ovládáním těchto duchů. Astrologicky sestavením horoskopu lze určiti dosti přesně subjektův temperament a stupeň rozvoje jeho psychických smyslů. Smerodatnými jsou zde vlivy horních planet, Urana a Neptuna. Je-li Neptun mocným, pracují jeho aspekty se sluncem a měsícem silně k rozvoji jasnovidnosti.
Důležitá rada: Buďme si vždy vědomi, že naše skutky vytvářejí v neviditelnu jim odpovídající útvary: krásné, byly-li skutky vznešené, ošklivé, byly-li sobecké. Děsivé obrázky, jež zpravidla zříme na počátku pokusů, bývají symbolickými obrazy šerednosti naší vlastní duše. Proto se nejdříve zbavme této šerednosti. Magické zrcadlo du Potetovo: Oválný lepenkový kotouč asi 10 cm v průměru polepíme staniolem, po jedné straně a po druhé suknem. Operatér toto zrcadlo silně zmagnetizuje, načež je-li potřebí položí na pravou dlaň, prstu obemkne okraje jako magnetickými hroty, z nichž roní se fluidum a ze vzdálenosti asi jedné stopy od nosního kořene naň zírá. Má-li se co udát, postačí desetiminytové zírání do zrcadla, aby nastalo vidění. Zrcadlo Swedenborgovo: Cahagnet popisuje způsob jeho výroby, který byl odhalen Cagnetově somnambule duchem, jež byl kdysi oddán osvícenému švédskému vidci: Jemně rozmělněnou tuhu smícháme s přiměřeným množstvím olivového oleje a na mírném ohni roztopíme, až se obě hmoty řádně smísí na čisté stejnorodé těsto. Horkou směs vylijeme na kousek čistého obyčejného skla podloženého na dvě dřívka a předem ohřátého, aby neprasklo. Hmotu vyléváme velmi opatrně, aby všechny části skla byly jí stejnoměrně pokryty. Vzniklé nerovnosti vyrovnáme štětcem a posypeme vrstvu tuhovým jemně prosátým práškem, čímž vznikne velmi celistvý, hladký amalgam. Takto připravené zrcadlo položíme vodorovně, necháme vychladnout a použijeme za několik dní, když jsme je dříve zarámovali. Při pokusu je třeba umístiti je tak, aby neodráželo osoby do něho zírající.
Používáme jej jako jiných magických zrcadel: postavíme se za osobu, jež přeje si vidění a hledíme upřeně na její záhlaví s pevným přáním, aby fluid promítaný naším pohledem spojil se s jejím fluide a ji osvítil. Zároveň prosíme ochranného ducha oné osoby, aby, uzná-li za vhodné, usnadnil vidění. Po několika minutách upřeného zírání se obvykle plocha zrcadla zamlží a pokryje jemnou modravou parou. Zanedlouho se páry mění v modravé a fosforeskující světlo, jež ozařuje okolní předměty zvláštním leskem. Nakonec válí se v hustých mračnech po zrcadle i mimo ně. Pak teprve se objevují vidiny, odnášející se k vidcovu přání. Křišťálová koule silně láme astrální světlo a je proto velmi používaná. Nejjednodušším magickým zrcadlem je křišťálová číška (nikoli skleněná) naplněná až po okraj vodou. Za číši postavíme dvě svíce a vše je připraveno k operaci, jež vyžaduje dvou osob, subjekta a vůdce. Subjekt usedne tak, aby dobře viděl povrch vody. Operatér, stoje za ním, položí mu pravici na hlavu volaje třikrát anděla Anaela, jemuž je tento úkon zasvěcen. Za minutu v příznivém případě vidí subjekt, kterak voda začíná vřít a objevují se barvy vidma. Konečně nastupují vize a odpovědi na myšlené otázky. Je základním pravidlem veškerého okultního experimentování, že používáme jen předmětů posvěcených a nic nepodnikáme bez předchozího vzývání neviditelných ochranných sil. Při jasnovidných pokusech to platí obzvláště. Pokorně doufejte v Boha, že vám sešle ochranného ducha, skrze něhož uzříre žádané zjevy. Dozvěděvše se jména, žádejte, aby se vám duch zjevil. Jakmile se zjeví, požádejte ho o vhodné pokyny. Tažte se ho, kdy a kde přeje si vám se zjevovat a kdy budete moci volati jiné duchy. Poproste ho, aby ochraňoval vaše zrcadlo a zabránil příchodu zlých duchů a aby vám dal včas výstrahu o jejich útoku. Ujednavše to, propusťte ho, při prvé evokaci nemá být déle zdržován než půl hodiny.
Vyvoláváte-li ho podruhé, je třeba dříve, než mu dáte otázky, abyste ho třikrát exorcisoval pevnou a mocnou vůlí. Nezmizí-li, lze s ním najisto počítat. Přeje-li si duch odejít, může i bez odeslání, je-li však duch ještě přítomen, nezapomeňte na odeslání. Vyvoláváte-li duchy vzdušné, nebo nížšího řádu, jako např. duše mrtvých, užívejte vždy formulky: Je-li vám vhod a příjemné – nebo dle vašeho přání. Zejména tak čiňte, obracíte-li se na ducha živé osoby. Uvedených slov není potřeba, jedná-li se o ochránce nebo jiného vyššího ducha. Nedoporučuji vám, abyste užívali anděla přímo nebo nepřímo k nabytí peněz. Je možné, že by vám nějaký čas konal dobré služby, že byste jím byli informováni a dostalo se vám zjevů dle libosti, avšak fatální následky se objeví dříve či později. Zrcadla umožňují nejužší styky s evokovanými duchy. Nejsnazší a nejlepší způsob divinační je vzývání Boha a ve jménu Boha prosíme pokorně ochranného anděla, aby se nám zjevil v zrcadle.
Když se duch zjeví, můžete se ho dotazovat a dostane se vám pokynů, např. kdy ho znovu zavolat a na jak dlouho. Aby nastalo vidění: Ve jménu Boha atd…. prosím pokorně ducha tohoto zrcadla, aby mi dopřál vidění, jež by mě zajímalo a poučilo (jmenujte co byste rádi viděli). Abychom viděli určitou osobu: Ve jménu Boha atd…. prosím tě N…, aby ses mi zjevil v tomto zrcadle, je-li ti to milé a příjemné (nikdy nezapomeňte na tato slova). Zaklínání: Ve jménu Boha atd…. propouštím a odesílám ducha v zrcadle právě se objevivšího, poněvadž to není duch N…(jmenujete ducha), poněvadž to není duch dobrý a pravdomluvný. Proneste to třikrát hlasem energickým a přísným, dotýkaje se prstem krystalu. Formulka propouštěcí: Ve jménu Boha propouštím všechny duchy sestoupivší do tohoto zrcadla a nechť božský mír panuje mezi mnou a jimi. Formulku třeba třikráte opakovat i když se duch neobjevil. Opomenutí formulky ničí magickou kvalitu zrcadla.
Arabové upevňují do vlasů nahlížejícího subjektu proužek papíru s průpovědí koránu. Subjekt často vidí zpočátku „zametače“. Keiseweter v tom spatřuje symbol odstraňování hmotných překážek jasnovidnosti. Kdykoli ochranní duchové křižují ve světě duchovém, je jejich okolí čisté a prosto nižších duchů. Potká-li vzdušný duch ducha nebeského, ustoupí tlaku jej obklopující aury a uvolní mu cestu. Takto navštěvují vyšší duchové naši atmosféru aniž by se setkali s nižšími individualitami, když si toho nepřejí. Je-li duch volán, aby rozmlouval s člověkem, ihned ho zasáhne myšlenka, vůle operatére a on se zjeví, zaháněje všechny nižší vlivy. Dvacet osm pokynů P.Randolpha těm, kdo pracují v magii magickými zrcadly (dodatek k Sédirově práci) z díla „Tajemství vesmírného magnetismu“ od P.Randolpha: „Určité látky mohou být nasyceny výronem či aurou lidskou, jak dosvědčuje homeopatie, mediumita atd. Lze je naplnit aurou až pekelné vášně, zvláště operují-li dvě osoby různého pohlaví, nebo je lze nasytit vznešenou láskou a vyslat duši s jejímž tělem vstoupí ve styk. Při infiltračním pochodu je třeba působit vůlí i nadějí, dechem i konečky prstů na neutrální látky magnetického rázu. Lidským magnetismem lze nasytit především rostliny a kořínky, ocelové piliny, mléčný cukr, chlorid zlata.
Je nezbytno, aby byly opatřeny věcí osoby na níž má být takto působeno. Bez toho celá akce je neužitečná, poněvadž magnetismus by vyprchával. Je pak nutno, aby tento prostředek byl všit do šatů nošených člověkem, na nějž má působit, nikoli však pohlcen či užíván vnitřně. Pomocí magických zrcadel, které drží magnetickou vrstvu, lze působit na osoby vzdálené.
Zrcadla nesmí používat jiný než jen majitel, poněvadž hromadné užívání směšuje magnetismus. Jestliže se povrch zrcadla zašpiní nebo zapráší, může být omyt mydlinami, opláchnut lihem. Zrcadlo má být často magnetisováno pravicí po 5 minut, aby zůstalo živé a podrželo moc a sílu. Užívajíce zrcadlo obraťme jeho zadní stranu proti světlu, nikdy však přední. Jinak pozbyde síly. Poloha zrcadla musí být šikmá při zírání, jeho vrchol musí být odvrácen od pozorovatele. Jeho vhodné postavení je takové, abychom na začátku viděli jasnou, rovnou, šedivou, temně vodovou plochu, která zmizí, jakmile magnetismus se shromažďuje. Onen povrch je magnetická rovina zrcadl, na níž se objevují vidiny. Prvé co spatříme jsou mraky. Zdá se, že jsou na zrcadle či v něm, ve skutečnosti jsou na horním povrchu magnetického pole nad zrcadlem. Tato magnetická rovina vzniká z pozorovatelových očí.
Bílé mraky jsou příznivé, černé zlověstné, červeň, oranž a karmín znamenají nebezpečí, nehodu, nemoc,ztrátu, zradu, žal. Chceš-li působiti na neznámou či vzdálenou osobu, vyvolej její obraz, svojí vůlí jej zadrž a soustřeď svou mysl na osobu, ať je kdekoliv. Tvá duše ho nalezne někde v prostoru. Pamatuj, že prostory jsou naplněny nesčíslnými bytostmi dobrými i zlými. K dosažení dobrých je nutno, aby tvé srdce jim odpovídalo. Mnohými zoůsoby odpoví, vzýváme-li je zbožně. Je však i mnoho hrozných a zlých bytostí, které na tebe mohou útočit.
Zrcadlo by nemělo být nikdy vystaveno přímému slunečnímu světlu, poněvadž jeho magnetická vnímavost se takhle ničí. Ale měsíční světlo mu prospívá. Parabolický oválný tvar drží magnetické fluidum z očí, onu citlivou vrstvu, na níž se zjevují mraky a obrazy. Proto zrcadlu škodí i extrémy horka a mrazu. Cokoliv se zjeví po levici pozorovatele, když zírá do zrcadla, je skutečné, je to obraz skutečné věci. Co se zjeví po pravici je symbolické. Mraky či nejasné stíny stoupající vzhůru jsou kladné odpovědi na otázky, třeba i zcela tiché. Mraky sestupující jsou záporné odpovědi. Mraky či stíny pohybující se směrem k pravici pozorovatele jsou znamením přítomnosti a zájmu duchů. Pohybují-li se k levici pozorovatele, znamená to: pro tentokrát je skončeno – seance je u konce.
Svěcení je dynamisace zrcadla. Do theurgických zrcadel se vyrývají kabbalistické značky. Vise jsou mozkovými projekcemi tvarů astrální či jiné úrovně. Mozek totiž promítá, co duše bez zřetele na čas či prostor vnímá, na plochu zrcadla. Vise se tedy odehrávají v duši a nejsou v zrcadle, i když se na jeho ploše vidí. Duše buď sama tvoří tyto vise anebo opravdu vnímá předměty a bytosti nám neviditelné. Magické zrcadlo je tedy pouze pomůckou k usnadnění projekcí duše, a k zcitlivění zraku. Klíčem je koncentrace.
Zrcadlo musí být z hmoty domře absorbující magnetismus, musí mít vyhovující ohnisko, aby dobře lámalo astrální paprsky, které se lámou stejně jako světelné. Velmi dobrá jsou konkávní, potažená na konvexní ploše jemnou vrstvou terpentinového roztoku k níž jsou přimíšeny rozmělněný magnetovec – mocné absorbens astrálních fluidů. Křišťálová koule z pravého horského křišťálu je ovšem drahým ideálem okultisty. Magickými zrcadly lze navázat styky s živými i zemřelými, sledovati život astrálních bytostí, uvést se ve spirituální vztah s některým duchovním učitelem či vysokou bytostí bez pomocí media.
Mnohdy uplyne mnoho měsíců než se objeví barevné mráčky, prví poslové astrálních postřehů. Zrcadlo před užitím dynamisovat – držte nad ním ruce s prsty směřujícími do jeho středu ve vzdálenosti asi 5cm od skleněné plochy po dobu 10 minut. Tak operujte po 7 dní, načež přistupte k pokusům o samotě, v polotemném pokoji. Zrcadlo položte na hedvábnou látku, načež po desetiminutovém soustředění na účel pokusu započněte do zrcadla zírat na skleněnou plochu. Vystříhejte se pasivity, tj. neočekávejte zcela pasivně visí.
Naopak pohlížejte do zrcadla asi tak, jako byste chtěli za soumraku rozeznat osoby anebo předměty. Nastoupivší vise budou zpočátku jen reflexemi vašeho nitra – zachovejte klid. Přejete-li si vidět osobu živou či mrtvou, myslete intenzivně na ni a takřke prahněte po jejím zjevení. Nikdy nemyslete současně na dvě či více osob či předmětů, protože tak rušíte svou koncentraci.
Chcete-li se spojit s nějakou bytostí vyšší, snažte se povznést se k ní čistým životem, neboť jinak přivábíte bytosti nižší, jež mohou na vás působiti neblahými účinky. Nejvhodnější doba k pokusům je mezi 9 a 12 hodinou noční za kmitání akašasja (tattva). Ukončivše zrcadlo, zabalte jej do hedvábné látky a uschovejte v krabici. Ve višuddhi spočívá mantrika šaktes, kouzelná síla slova. Probuzením tohoto střediska se získává řeč magické moci.
Chci zde dodat něco ke „slovní magii“. Je pravda, že ve smyslu kabbalistickém je každé písmeno zároveň číslem a tedy každé slovo součtem určitých čísel, avšak tento fakt ještě nestačí, aby se určité slovo stalo magicky účinným.
Písmeno, slabika, slovo, věta, mantra, motlitba, zaříkávání jenom tehdy magicky působí, přihlížíme-li netoliko ke kvalitě číselné pronášených slov, nýbrž i ke kvalitě chromatické (barevné) a hudební. A v magii slovní (mantrické) hraje kvalita hudební, neboli intonace (zapění, udání tónu) roli nejdůležitější. Každý tón má svoji barvu a číslo a jako takový utajuje v sobě určitou sílu, jíž uvolniti může kdokoliv, dovede-li jen vhodně vyslovovat a zazpívat tato slova. Souvisí to s indickou teorií o tattvabhjas, jako sedmi formách kosmického éteru.
A ježto každé písmeno stává se vyslovením určitým chvěním étheru, je toto chvění psychicky účinné. Pozměňujíce formu kmitání, můžeme pozměnit tvářnost i vnitřní podstatu jakékoliv věci. Proto každé písmeno, tón, barva má určitou sílu, protože je to chvění. Sanskrtská a hebrejská magická slova jsou jenom proto tak mocná, že byla sestavena přísně podle zákona o vnitřní souvislosti písmen s tóny, barvami a čísly. Mimo to magická slova mají vnítřní smysl, který se kryje s výsledným dynamismem jednotlivých písmen.
Zcela jinak např. působí na všech úrovních hebrejské tetragramaton, jehož esoterní význam je každému magikovi znám, než umělé rádoby magické slovo. Jižpouhou změnou intonace lze však změnit číselnou hodnotu slov, a tudíž i účinek. Pouhými číselnými operacemi tedy v kabbale mnoho nepořídíme. Kabbalisických formulek lze jen tehdy dobře použíti, známe-li k nim hudební klíč, jinak jsou téměř nepotřebny. Zavádějí k častému odříkávání v něsprávné intonaci a proto spíše škodí. Proto zrazuje Blavatská své žáky od odříkávání nejúčinnějšího mantramu „Aum mani padme hun“. Chceme-li např. aby v nás působilo Atma, je nám třeba první slova tohoto mantrasja naladit na notu sol G, na každém m položit přízvuk a v duchu za intenzivní koncentrace na višuddhi intensivně si představovati modř. Chceme-li operovats principem buddhi, použijeme k intonaci noty mi-E a představujeme si žluť. A podobně pracujeme s ostatními principy.
Pan Weinfurter popisuje případ, kdy vůdce pro nedokonalou znalost němčiny dovolil jednomu Angličanovi, aby si magickou formulku přeložil do svého jazyka, že tím nepozbyde účinnosti, i když pořad písmen byl zcela zvrácen. Tím se má dokázat neúčinnost výchvěvů jednotlivých písmen, což je naivní. (Toto je kritika Weinfurterova pojetí magie od Grieseho, který přeložil knihu Sédira.) Touto kritikou začal několikaletý spor mezi oběma, který poznamenal celé okultní hnutí za první republiky.
