V představě seďme na břehu moře a hledíme k obzoru. Sledujeme vlny, jak se jejich zpěněné vrcholky blíži k pobřeží. Vlny se lámou o útesy a pak již pěna běží po písčité pláži až k našim nohám. Uvědomme si, jak je písek, na kterém sedíme, suchý a vyhřátý od sluníčka a jak pod našima nohama je zmáčený vlnami, vlhký a chladivý.
Sledujeme vlny, jak se vzdouvá a klesá hladina moře, a snažíme se dýchat v jejich rytmu. Přestávky mezi nádechy a výdechy vkládáme v okamžicích, kdy voda ustoupí, jako by rovněž nabírala dech, a v okamžicích, kdy vlna dosáhne pobřeží, voda se rozbíhá po písku až k našim nohám a pak se vrací zpět. Sledujeme přitom, jak moře promývá písek před námi, přináší a zase odnáší malé kamínky a lastury.
Cítíme dech moře. Od moře vane svěží vítr a čechrá nám vlasy. Najednou se blíži k pobřeží vysoká vlna. Musela se zvednout až někde zhluboka, ode dna moře. A zpěněná voda se rozbíhá až k nám a zmáčí nám nohy. Přináší nám dar moře – může to být perla nebo nádherný kámen.
Zvedneme tento dar moře, poděkujeme moři a prohlížíme si jej proti paprskům slunce, které stojí nad obzorem. Pozorujeme tvar a jemné světlo, které z perly, nebo kamene vychází. Prociťujeme, jak na nás toto jemné světlo působí. Dovolíme mu, aby nás celé pohltilo. Nic si při tom nepředstavujeme, na nic a na nikoho nemyslíme, jen sledujeme obrazy, které k nám, do naší mysli, prostřednictvím tohoto magického světla perly, nebo kamene, přichází.
Vrátíme se pozornosti zpět k moři, hudbě jeho vln a k jeho vůni, vrátíme se pozorností k písku na pláži a vánku, který nám čechrá vlasy. Rozeběhneme se teď k nejbližšímu místu, kde útesy vystupují až na břeh. Tady najdeme v pobřežních skalách malou tůňku, která nikdy nevysychá, zůstává plná vody i za odlivu, ale přece je chráněna před vlnobitím. Na tomto místě uložíme kámen nebo perlu zpět do vody. Bude navždy spojena s mořem, ze kterého vyšla, ale my ji tady vždy budeme moci najít a potěšit se tím nádherným vnitřním světlem.
Před vystoupením z meditace si dobře prohlédneme okolí, orientační body, abychom kámen, nebo perlu, vždy spolehlivě znovu našli jenom tím, že si představíme pobřeží, útes a písek, kde se nyní nacházíme.
Poděkujeme a v duchu projevíme přání znovu se sem vrátit. Nakonec meditace se ještě jednou zhluboka nadechneme, pak zopakujeme rytmicky tři nádechy a výdechy a přitom si na chvílí přidržíme dlaně před očima, než je otevřeme.
IVA HÉDLOVÁ
Texty k semináři Léčivé vibrace kamenů a stromů I.
