Současně ale s přílivem hříchů úměrně našim zásluhám před Bohem pomaloučku vytéká tekutina záklopkami dole. Vytékání je očišťování karmy. Když obsah karmické nádoby dosáhne jisté hladiny (tj. když se v ní nahromadilo určité množství hříchů), spustí se mechanismus karmické výchovy a člověk je nějakým způsobem zbavován toho, čemu připisuje příliš velký význam.
Naše planeta je místem, kde lze poměrně rychle zmenšit obsah karmické nádoby. Je to očistec, jenž umožňuje, abychom se dost rychle zbavili starých hříchů. Právě proto se obyvatelé nižších poschodí Neprojeveného světa velice často snaží dostat na náš svět.
Pro své předešlé chyby se však octnou v zemích a rodinách postižených chudobou, nemocemi, válkami atd. Takové prostředí nedává mnoho inspirací k milosrdenství a odpouštění, pokud však přesto někdo nezatrpkne vůči světu, hladina v jeho karmické nádobě prudce klesá.
To znamená, že utrpení lze považovat za dobro jen v případě, že ho člověk přijímá s pokorou a vděčně. Utrpení samo o sobě sotva očišťuje duši od hříchů. Není podstatné, že trpíme, ale jak utrpení přijímáme: zda jako poučení nebo jako křivdu.
Pro čisté duše je náš svět místem odpočinku nebo osvícení.
Mnoho čistých duší přichází na Zem, i když nemusí. Vyberou si tělo k nové inkarnaci a s nejlepšími úmysly se vypraví na Zem. Lidem chtějí přinést dobro, šlechetnost, učit je a léčit. Někteří obyvatelé horních poschodí v Neprojeveném světě však mohou žádat na svět jen proto, aby se nabažili pocitů, které je možno prožít jedině v reálném světě a v lidském těle – tělesné lásky, rozkoše z jídla, z lidských vztahů a tvorby.
A právě ti se rodí obvykle do zámožných rodin, hned po narození se stávají boháči, v životě nepoznají žádné materiální problémy – pokud se ovšem chovají tak, jak se máme chovat na exkurzi. Po příchodu do našeho očistce ne všichni bohatí pamatují na své sliby a čisté úmysly.
Člověka se zmocní pozemské vášně a zapomene, že na tomto světě je pouze na krátkém výletě. Krátkém proto, že těch 70-90 let je pouhý okamžik ve srovnání s miliony let existence naší nesmrtelné duše.
Autor: A. Svijaš – Karma