Vážení čtenáři, s mumiem jsem se setkala několikrát v životě, protože jsem delší dobu pobývala v Asii a v Rusku a musím říct, že jsem ho vyzkoušela několikrát pro sebe a jeho účinky byly vynikající. Několikrát jsem ho užívala vnitřně. Dneska jsem náhodně objevila na internetu tento článek, a tak jsem neodolala a musela vám ho dát k dispozici. Můj osobní návod, jak mumio využít: jedna paní v Rusku mi poradila, ať si z něho nechám udělat pleťový krém. 

Donesla jsem jeden polštářek do lékárny (mimochodem vypadá jeho černý dehet a je tuhé, mírně elastické) a hodná paní magistra mi z něho ten krém udělala. Rozpustila ho a smíchala s nějakým krémovým základem, krém byl nahnědlý, extra nevoněl, ale ani naopak, a co vám mám říct. Zázrak. Měla jsem pleť jako mimino. Já totiž nesnáším žádné krémy, moje pleť je přecitlivělá, a tak se mažu pouze krémem z lékárny, který se jmenuje Excipial. Ale myslím, že na věčné natírání to není. Takže dnes, jak jsem si to připoměla, napíšu kamarádovi, který má firmu na Uralu a požádám ho, jestli mi může Mumio poslat nebo dovézt. Jakmile se to zrealizuje, okamžitě ho dám do našeho eshopu, ať ho máte také k dispozici.

Vaše Iva

Mumio-asil je znám jako léčebný prostředek ve východní medicíně více než tři tisíce let. Je to starý zázračně působící balzám, šťáva skal, lidově řečená „krev  hory“. Tento černý, lesklý balzám, nazývaný slzami hor, je znám a používán jako významný lék po tisíciletí. O jeho léčebných schopnostech psal i tádžicko-perský lékař a filosof Avicena v 11. století n.l. Mumiose nachází v horách Tianšanu, Altaje a Kavkazu, většinou v jeskyních, ve výšce od dvou do tří tisíc metrů. Ve střední Asii je Mumio široce používáno v lidovém léčitelství i dnes. Při zkouškách na zvířatech i lidech byla dokázána vysoká účinnost balzámu zejména při hojení zlomenin a zlepšování celkového stavu nemocných. Mumio udržuje tělesnou a duševní energii na správné úrovni, posiluje kosti, v případě zlomenin je jejich srůstání 2,5 krát rychlejší.

Léčivé vlastnosti Mumio:

 Vědecké výzkumy prokázaly, že Mumioje přírodním biostimulátorem, který:
– pozitivně ovlivňuje metabolické procesy v organismu
– vykazuje protizánětlivé, bakteriocidní a analgetické účinky
– urychluje regeneraci poškozených tkání a kostí
– doplňuje nedostatek vitamínů a minerálů v organismu

Mumio pomáhá při léčení řady nemocí, například:
– zlomeniny – zkracuje čas srůstání zlomených kostí (2-2,5 krát), posiluje křehké kosti
– v případě vykloubenin, obraženin, natažení vazů urychluje hojení těchto poranění
– kožní choroby, popáleniny
– nemoci obvodového nervstva, především záněty nervů
– nemoci oběhového ústrojí – posiluje oběhové ústrojí a srdce, obnovuje procesy krvetvorby
– choroby trávicího ústrojí – rychle likviduje otravy a pomáhá při nechutenství, obnovuje mikroflóru v trávicím systému
– onemocnění horních cest dýchacích (chronické nemoci, rýma, kašel, angína) a tuberkulóza, jejichž léčbu zkracuje až třikrát

Kromě toho Mumio:
– zvyšuje tělesný a duševní výkon, dodává energii, zvyšuje potenci
– sportovci nazývají Mumio„elixírem rekordů“, protože pomáhá organismu snášet velkou fyzickou zátěž
– zvyšuje odolnost proti bakteriálním a virovým infekcím, ničí stafylokoky, streptokoky a jiné choroboplodné bakterie
– chrání organismus před reakcemi na náhlé výkyvy tlaku
– odstraňuje negativní následky užívání léků, ozáření a chemoterapie
– snižuje svědění po hmyzím bodnutí
– snižuje bolest zubů
– pomáhá proti parodontóze
– podporuje vylučování škodlivých chemických sloučenin a těžkých kovů z těla
– doporučuje se těhotným ženám, protože podporuje správný vývoj plodu

Mumio ve starověkých legendách:

„V nedostupných horách pláčou kamenní obři, jejichž slzy tvoří léčivý balzám na všechny choroby. Nalezení takové slzy je velmi obtížné, ale komu se to podaří, ten se stane nejsilnějším a nejzdravějším člověkem na světě.“ Podobné legendy se staly součástí mnoha národních eposů, které mluví vždy o Mumio balzámu, přestože jej nazývají různými jmény. V Barmě jde o „Čao-Tui“ – krev hor, v Mongolsku a Tibetu o „Baragšun“ – skalní šťávu, na Sibiři o kamenný olej a v Egyptě o Illyrskou pryskyřici. Nejznámější název této látky Mumio pochází pravděpodobně z antické řečtiny, kde označoval „ochrannou, očistnou substanci“.

Naleziště Mumio:

Mumio je hnědošedá látka, která se vyskytuje na skalách ve formě krápníků, ve vrstvách a shlucích. Objevuje se pouze ojediněle na několika místech na světě, kde vznikly specifické geologické, biologické a klimatické podmínky. Mumio lze nalézt na Altaji, Pamíru, Kavkaze, rovněž v jižních oblastech Sibiře. Kdysi se vyskytoval i v Afgánistánu a Tibetu. Nalezistě Mumio se nacházejí především na jižních svazích hor ve výškách od 200 do 3,5 tisíce metrů nad mořem. Vznikalo ve skalních výklencích, štěrbinách a jeskyních, suchých a chráněných před větrem a přímým sluncem, s přiměřeně teplým a suchým klimatem a velkými výkyvy teplot: v zimě od -30 do 0°C, v létě od -2 do +40 0°C. Optimální roční srážky činí od 300 do 500 mm. Mumio se nejčastěji nachází na žulovém a vápencovém podkladu, řidčeji na dolomitech, pískovcích a rulách. V tomto prostředí rostou určité léčivé byliny jako například pepř, máta, mateřídouška, kozlík lékařský, pelyněk, žijí zde také specifické druhy zvířat – šoupálkové, netopýři, archarské ovce, veverky, divocí holubi.

Původ Mumio:

Způsob vzniku Mumio není známý, i když se na toto téma objevila řada hypotéz, žádná z nich nevyřešila tento problém do všech důsledků. Ve starověku se lidé domnívali, že Mumio vyteklo ze skal, proto je také považovali za zkamenělé skalní slzy. Moderní vědci chtěli dát svým úvahám racionálnější podobu: někteří se soustředili na přítomnost včelího jedu v balzámu Mumio a tvrdili, že jde o pozůstatky plodišť divokých horských včel, nebo dokonce fermentované výkaly hlodavců, kteří na horských lukách spásají léčivé byliny Nejnovější teorie předpokládá, že jsou to organické pozůstatky fauny a flóry, které se vzájemně v průběhu přirozeného procesu trvajícího tisíce let promísily a spojily s anorganickými skalními minerály, něco jako nafta.

Historie použití Mumio:

Mumio se používalo ve starověké medicíně již před 4 000 let. Zmínky o této látce lze najít ve starých rukopisech ze 3. století před naším letopočtem. Z těchto zápisů vyplývá, že Mumio a uvedl metodu prokazující jeho unikátnosti. Doporučoval ho také svým pacientům mimo jiné jako prostředek proti krvácení a na posílení srdce. Systematický výzkum Mumio prováděl arabský učenec a lékař Avicena (980-1037 n.l.), který je autorem díla pod názvem: „Kánon medicíny“, v němž doporučuje tento preparát horského původu na zlomeniny, vykloubeniny, pohmožděniny a otoky na těle, proti migréně a zánětům nervů. Receptury, které tento lékař uvedl před 900 lety využívají také dnešní lékaři. Jiný arabský učenec, cestovatel a geolog Beruni (973-1048 n.l.) se setkal s Mumio na území Indie. Ve svém díle pod názvem „Kitab-al-Saidana“ popsal jeho léčivé vlastnosti: „… (Mumio) si zaslouží, aby bylo chráněno jako nejcennější poklad pomáhající těm, kteří si zlomili jakoukoliv kost“. Je třeba připomenout, že dlouhá léta byl vývoz Mumio z oblastí náležejících k bývalému Sovětskému svazu zakázán, protože tento produkt byl považován za národní poklad podléhající zvláštní ochraně. bylo všeobecně známé a používali ho starověcí Arabové, Peršané, Turci, Tataři, Azegové, Indové, Číňané, Egypťané a Řekové, kteří ho považovali za lék na celou řadu chorob. Známý filozof a farmakolog Aristotelés popsal již před 2,5 tisíci let léčivé vlastnosti

Moderní vědecké výzkumy:

I moderní vědci se problémem Mumio balzámu zabývali. Výzkumy tohoto typu se provádí již několik desítek let v chemicko-farmaceutických ústavech a klinikách v Moskvě, Petrohradu, Tbilisi, Taškentu, Dušanbe a Biškeku. Velká část z těchto výzkumů se realizuje pod patronátem ministerstva zdravotnictví bývalého Sovětského svazu a nynějšího Ruska, Gruzie, Uzbekistánu. Profesor A. Š. Šakirov z Lékařské akademie v Taškentu věnoval většinu svých vědeckých prací právě Mumio balzámu a v sedmdesátých letech tento problém zpracoval i ve své doktorské práci. Jako chirurg se zajímal především o působení Mumio na kosti a lze konstatovat, že se skutečně projevil jeho velký efekt při léčbě zlomenin. Zjistilo se také, že čistý extrakt Mumio nezpůsobuje žádné vedlejší účinky, a to dokonce ani v tom případě, ľe se značně překročí doporučená dávka. Lékaři a vědci dokázali, že Mumio působí na organismus velmi blahodárně, protože má silné protizánětlivé a bakteriocidní účinky a dále urychluje regeneraci poškozených tkání. Vzhledem k tomu bylo oficiálně povoleno jeho použití v lékařské praxi v Rusku a v řadě zemí bývalého Sovětské svazu.
Profesor Šakirov spolu se svými spolupracovníky (V. N. Ismailovem, A. V Bišněvským, J. H. Narulněvem) analyzoval Avicenův „Lékařský kánon“ a Beruniho díla z 11. století. Na základě analýz těchto textů se zjistilo, že doporučované dávky a metody použití Mumio v roztocích jsou velmi přesné, proto se také dnešní způsoby léčby pomocí Mumio balzámu většinou podobají metodám starým téměř 1000 let. Vědci a lékaři z Taškentu rovněž dokázali, že jednorázové léčebné dávky této látky jsou velmi malé a činí 0,2 g.

Složení Mumio:

Mumio ve své přírodní podobě obsahuje:

– organické složky: řadu aminokyselin, včelí jed, vitamíny ze skupiny B (B1, B12), éterické oleje, provitamín D, organické kyseliny a jiné látky živičného typu
– anorganické složky: makroprvky (vápník, fosfor, sodík, hořčík, draslík); stopové prvky (železo, měď, kobalt, mangan, selen, zinek, molybden)

– Aminokyseliny revitalizují a zvyšují odolnost organismu při zátěži, proto se doporučují při oslabení po těžkých chorobách. Jsou nezbytnou složkou výživy pro vrcholové sportovce, posilují srdeční sval.

– Včelí jed je známý tím, že posiluje nervový, imunitní, hormonální a oběhový systém, zvyšuje srdeční výkon. Doporučuje se zvláště osobám trpícím častými vykloubeninami, záněty kloubů, artritidou, kornatěním tepen, záněty nervů a neuralgií. Je třeba rovněž zdůraznit, že včelí jed obsažený v Mumio nevyvolává alergické reakce a lze ho podávat rovněž těhotným ženám, a to díky skutečnosti, že nepochází přímo z včelího žihadla, ale byl vhodně transformován v průběhu přírodního procesu. Jeho obsah v Mumio je velmi nízký, avšak pro léčebné účely dostatečný.

 – Vitamín B1 (tiamin) léčí rovněž záněty nervů, zvyšuje výkon srdce a svalů, má zásadní podíl na přeměně glukózy v krvi na vysokoenergetické sloučeniny. Díky němu správně probíhá produkce červených krvinek v organismu.

– Vitamín B12 (kobalamin) se rovněž podílí na tvorbě červených krvinek, zásadně ovlivňuje tvorbu genetického materiálu (syntéza DNA a RNA) a správné fungování nervového systému. Jeho nedostatek způsobuje problémy s pamětí a duševní otupělost, zhoršuje jasnost a rychlost myšlení.

– Provitamín D se pod vlivem ultrafialového záření ze slunce přeměňuje v organismu na odpovídající formu vitamínu D, který následně usnadňuje vstřebávání vápníku a fosforu a předchází jejich nadbytečnému vylučování v moči. Díky tomu chrání děti proti křivici a dospělé před křehkostí, lámavostí a řídnutím kostí. Podporuje správnou činnost nervové soustavy, ledvin, srdce, svalů. Je nezbytný v procesech regenerace kostí, udržuje energii a vitalitu organismu. Při nedostatku vitamínu D se objevuje osteoporóza, lámavost kostí, oslabování a vypadávání zubů, kožní a spojivkové záněty, snížená odolnost.

– Éterické oleje obsažené v Mumio jsou přírodními extrakty horských léčivých bylin (tj. máta, mateřídouška) a řadí se do skupiny bylinných léčiv. Díky vysoké koncentraci cenných látek mají silnější účinek než tradiční bylinné směsi a výtažky. Podporují léčbu bakteriálních, virových a mykotických infekcí, odstraňují deprese, podráždění, stres a únavu. Lze je používat současně s jinými léky, protože nevyvolávají negativní reakce v kontaktu s farmakologickými prostředky.

 – Organické kyseliny mají antiseptické vlastnosti, regulují látkovou výměnu, pozitivně ovlivňují trávicí proces.

– Makroprvky tvoří strukturu kostí (vápník, fosfor) a jiných tkání. Udržují kyselo-zásaditou rovnováhu v krvi a tkáních. Poruchy těchto procesů vedou k celé řadě chorob, proto je velmi důležité doplňovat nedostatek makroprvků.

– Mikroprvky (stopové prvky) jsou nezbytné pro tvorbu enzymů, hormonů, transportních bílkovin. Regulují metabolické procesy, bez jejich přítomnosti by organismus nemohl vstřebávat mnoho nezbytných vitamínů.

Všechny složky Mumio byly ideálně vybrány v přírodním procesu trvajícím tisíce let, proto je tento preparát výborným podpůrným prostředkem a přírodním stimulátorem organismu.

Jak Mumio posiluje slabé kosti a podporuje hojení zlomenin.

Problém slabých kostí se zpravidla objevuje u osob s nedostatkem vápníku. Protože je tento minerál potřebný v celé řadě vnitřních procesů, začne jej organismus odebírat z kostí. Následkem toho se kosti stávají pórovité, což vede k jejich křehkosti, častým zlomeninám a praskání. Tento jev lze často pozorovat u žen v období přechodu, neboť mnohé z nich trpí osteoporózou neboli řídnutím kostí. Mumio může v těchto případech pomoci, protože dodává organismu vápník a fosfor v dobře vstřebatelné podobě. Vápník zaplňuje prázdná místa v kostech, fosfor je potřebný při regeneraci kostní tkáně a velmi pozitivně ovlivňuje stav celé kostry. Mumio navíc organismu dodává cenný provitamín D, který se pod vlivem slunečního záření transformuje na vitamín skupiny D, usnadňující vstřebávání vápníku a fosforu a předcházející jejich nadměrnému vylučování z organismu. Díky uvedeným vlastnostem dochází u osob užívajících Mumio k posilování kostí. Lámavost kostí souvisí s dlouhodobým procesem srůstání, bolestí, nepohyblivostí a v důsledku toho se stresem. Komplikované zlomeniny často velmi obtížně srůstají, a právě tehdy může Mumio balzám pomoci. Mnohaleté výzkumy na klinice profesora Šakirova (více než 3700 pacientů) prokázaly, že tento preparát horského původu významně stimuluje hojení zlomenin. Doba srůstání se zkracuje až na 16-20 dní. Mumio zmírňuje negativní traumatologické reakce organismu, normalizuje krevní obraz a upravuje fyziologické procesy. V nejkritičtějším období regenerace kostní tkáně (asi 10.-15. den po úrazu) zvyšuje Mumio v krvi koncentraci látky zvané zásaditá fosfatáza, která je ve velkém množství v této etapě léčby potřebná. Mumio normalizuje rovněž hladinu draslíku, vápníku a fosforu v krvi, podporuje nárůst kostní tkáně ze strany kostní dřeně k okostici. Při otevřených zlomeninách a poškozeních měkké tkáně kolem kostí čistí Mumio rány od hnisavých a odumřelých tkání, snižuje produkci hnisu, urychluje granulaci a růst epidermu v oblasti rány. Proces hojení probíhá rychle a současně jemně, většina nemocných pozoruje subjektivně i objektivně výrazné zlepšení celkového stavu: dochází ke normalizaci teploty a spánku, upravuje se chuť k jídlu, snižuje se podráždění a nakonec se také obnovuje plná hybnost zraněné končetiny.

Použití Mumio:
1) Vnitřně:rozpuštěné ve vodě,šťávě,mléku nebo medu
2) Zevně:mazáním,potíráním,kapáním preparátu rozpuštěného ve šťávě,olejích,lihu,přidáním do mastí
V době léčby preparátem Mumio se nedoporučuje pití alkoholických nápojů.
 
Jak používat Mumiopři různých potížích:

Posilující kůra:

Doporučuje se užívat 0,2g Mumio denně,nejlépe ráno na lačný žaludek nebo večer před spaním, po dobu asi 25 dní. Posilující kůra pozitivně působí na zesílení kostí, zlepšuje srdeční činnost, doplňuje nedostatek vitamínů a minerálů potřebných pro organismus. Je velmi vhodná pro starší osoby, kterým pomáhá v udržení dobré kondice. Sportovci a lidé, kteří podávají velké fyzické výkony, mohou doporučenou dávku zdvojnásobit, tzn. 2krát denně po 0,2g, což zásadně zvýší jejich výkon.

Zlomeniny kostí:

Profesor Šakirov doporučuje používat Mumio vnitřně 1 krát denně na lačno (2-3 hodiny před jídlem), rozpuštěné v tekutině nebo na sucho. Denní dávka činí pro dospělého 0,15-0,2g, pro děti polovina této dávky. Léčebná kůra trvá 10 dní, později se doporučuje 5-10 denní přestávka a následně se cyklus opakuje, až do okamžiku vyléčení.

Rány, pohmožděniny, vykloubení, natažení vazů:

Doporučená dávka 0,2g Mumio na noc, oblklady 3% roztokem (0,6g Mumio na 2 lžičky stolní převařené vody).

Hnisavé rány,vředy:

Doporučená dávka 0,2g  Mumio na noc,obklady 3-10% roztokem (0,6-2g Mumio na 2 lžičky převařené vody). Může se objevit pocit lehkého pálení. Mumio ničí mikroby (stafylokoky), tyčinkové bakterie na něž nepůsobí penicilín. Hojení infikovaných ran se zkracuje až 1,5 krát.

Ekzém:

Doporučují se obklady z 2% roztoku (0,4g Mumio na 2 lžičky převařené vody), 2krát denně 20-30 minut. Při chronických formách se doporučuje doplňkové mazání mastí a přídavkem Mumio v průběhu dne a na noc. Vnitřně užívat 0,2g denně, nejlépe ve směsi s rakytníkovým olejem asi po dobu 25 dní, po 10denní přestávce opakovat. Zánětlivé změny by měly ustoupit po 2-4 dnech, svědění po 3-5 dnech.

¨
Popáleniny a záněty:

Používá se 1-2% roztok (0,2-0,4g Mumio na 2 lžičky převařené vody) přímo na rány, doplňkově 0,2g-2krát denně, tzn. 0,4g na den. Léčebná kůra by měla trvat 10 dní, následuje 5 dní přestávka a další kůra.

Průduškové astma -záducha:

Mumio podporuje léčbu astmatu. Doporučují se ihalace 7% roztokem (7g Mumio na 10 lžiček vody). Doplňkově lze pít 7% roztok po 1 lžičce do čaje v průběhu asi 10 dní. Léčebnou kůru podporuje zapíjení Mumio teplým mlékem.

Zápal plic:

Doporučují se inhalace 7% roztokem jednou denně a doplňkové pití 0,2g na noc.

Paradontoza:

Výplach úst 4% roztokem asi 20 min.denně (0,8g Mumio na 2 lžičky vody). Vnitřní užívání Mumio 2 krát denně ve směsi s mlékem nebo medem v poměru 1:20 (0,1g Mumio na 2g medu), délka kůry 25 dní, poté následuje 10 dní přestávky a opakování léčebné kůry. Snižuje se množství agresivních bakterií, ustupuje zánětlivý stav, upravuje se proces vyživování dásní.

Zánět nervů:

Choroby obvodových nervových kmenů pohybového ústrojí (zánět kořínků dřeňových nervů, neuralgie, prurigo, zánět nervového plexu) – potírat 5 minut 10% lihovým roztokem Mumio (2g Mumio na 2 lžičky lihu) po dobu asi 20 dní, následuje 10 dní přestávky a po ní další kůra.