Existují lidé, které bychom s klidem mohli nazvat barometrem. S přesností na hodiny jsou schopni předpovědět změnu počasí, aniž by tomu například zcela modrá obloha napovídala. Ale oni ví přesně, co říkají. Jejich tělo je takzvaně meteosenzitivní.
Reaguje bolestí orgánů, svalů či kostí. Po psychické stránce zase podrážděností či napětím. Zatímco ti mladší často vůbec netuší, o čem je řeč, lidé starší, nemocní, se sníženou imunitou a mnozí další jsou před přicházející bouřkou absolutně nepoužitelní. Cítí, jakoby každá buňka v jejich těle měla každou chvíli vybuchnout. Zvyšuje se jim tlak, kardiakům se při prudkém snížení teplot se stahují cévy.
Krevní tlak stoupá, málo krve v srdečních tepných může vést až k infarktu. Jiní lidé zase místo fyzických symptomů trpí depresemi.
Pokud bychom ovšem dali takovou různorodou skupinku lidí dohromady, velmi těžko by se shodli na tom, které počasí jim dělá dobře a které nikoliv. Lidé s nízkým tlakem zoufají v horku a čekají na spásonosný déšť. Ti s vysokým zase spílají vlhku a chladnu, aby ustoupilo teplu a Slunci. Možná by se shodli jen symptomech, které je trápí těsně před samotnou změnou. Před bouřkou by mnozí dali království za všechno, jen aby je přestala bolet hlava.
Hlavně před bouřkou jsme často, jak se říká, „na prášky“. Foto: amber
Lékaři povětšinou kroutí hlavou, že na meteosenzitivitu není lék. Samozřejmě si můžeme vzít nějaký chemický přípravek, třeba proti bolesti, ale ten často nepomůže. Respektive pokud nám uleví od bolesti, dostaví se otupělost. Zkrátka něco za něco.
Dalším přirozenějším řešením je úprava jídelníčku, v němž bychom měli vynechat těžká jídla a nahradit jej lehkými, bezmasými. A naopak bychom měli přidat pravidelný pohyb.
Když už změna počasí přijde a nám se začíná dělat nevolno, můžeme meteosenzitivitu zmírnit pomocí bylinek. Ideální jsou ty uklidňující, jako například meduňka, kozlík nebo i třezalka. S pitím čaje z posledně jmenované by však měli být opatrní lidé, kteří berou léky a raději tuto jinak velmi antidepresivní bylinku nahradit jinou.
Autor: amber a lenkita