Věková hranice pacientů se neustále snižuje, dříve se tento nádor objevoval u pacientů po šedesátce, nyní nejsou výjimkou čtyřicátníci ani mladší lidé.
Čeho by si měl všímat zdravý člověk, aby onemocnění předešel nebo ho odhalil co nejdříve ? Předně by měl každý vědět, jaké nemoci a hlavně nádory se v jeho rodině vyskytly. Člověk, který nemá žádné problémy, ale v jeho rodinné anamnéze je příbuzný s rakovinou střev či konečníku, by měl po čtyřicítce požádat svého obvodního lékaře o vyšetření na okultní (skryté) krvácení. Pokud jednoduchý test krev ve stolici odhalí, neznamená to ještě, že se musí jednat o nádor, ale mělo by následovat vyšetření gastroenterologem, odborníkem na onemocnění trávícího traktu. Ten, pokud nalezne problém, jej buď vyřeší sám, nebo pošle pacienta k chirurgovi, nejlépe specialistovi na onemocnění střev a konečníku (kolorektálnímu chirurgovi).
Člověk, v jehož rodině se nevyskytl zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku a který nemá žádné obtíže by měl o preventivní prohlídce uvažovat po padesátce.
V případě vrozené familiární polypózy, což je onemocnění, při němž se tvoří množství nezhoubných nádorů ve střevech a konečníku, z nichž se některý časem zvrhne v rakovinu, je třeba začít s preventivními prohlídkami již u adolescentů.
Vedle dědičných dispozic se na vzniku rakoviny podílejí i další faktory, jako nadměrná konzumace škodlivých látek v potravě či zhoršující se životní prostředí. Lidskému organismu ale neprospívá ani dlouhodobý neodreagovaný stres. Rozumná životospráva se sportováním a dostatečnou relaxací však sama o sobě nemůže zcela předejít vzniku zhoubného nádoru. Vždy musí být doplněna o preventivní prohlídku. Jedině tak lze totiž odhalit časná a dosud klinicky němá stadia zhoubných nádorů a výrazným způsobem tak zvýšit šanci na uzdravení.
Pacienti, u nichž byl objeven zhoubný nádor na tlustém střevě nebo konečníku, ale i s dalšími onemocněními postihujícími tyto části trávícího traktu, se velmi často obávají, že skončí se stomií – vývodem. Do popředí přitom vystupuje psychologický faktor. Medicína je však již dnes schopna člověka zbavit jeho obtíží a přitom jej vrátit zpět do normálního života bez jakýchkoliv omezení. To vše díky novým moderním šetrným chirurgickým zákrokům.
Jako příklad bychom mohli uvést dvě operace, restorativní proktokolektomii s ileálním reservoirem – pouchem („vakem“ – z angl.) a proktektomii s kolonickým reservoirem – pouchem. V obou případech je velmi důležitý stav svěrače, jehož dobrá funkce je nezbytná pro zdar celé operace.
Restorativní proktokolektomie s ileálním reservoirem – pouchem
Ještě v nedávné době byli pacienti trpící ulcerózní kolitidou (vředová choroba tlustého střeva) nebo familiární polypózou (rodinná dispozice k tvoření množství nezhoubných nádorů s rizikem maligního zvratu) postihující tlusté střevo a konečník nuceni podstoupit výkon, při kterém jim bylo odstraněno celé tlusté střevo a konečník včetně svěrače a vytvořen trvalý vývod tenkého střeva (ileostomie).
Současná moderní chirurgie nabízí těmto pacientům operaci, při níž je ponechán řitní kanál se svěračovým mechanismem a po odstranění postiženého tlustého střeva a konečníku je z tenkého střeva vytvořen reservoir (pouch), který je napojen na ponechaný řitní kanál.
Pacienti po této operaci mohou žít normálním životem a nemusejí mít trvalý vývod. Mladé ženy mohou dokonce i otěhotnět a porodit zdravé děti.
Tuto operaci lze provádět i v některých dalších situacích, jako jsou mnohočetné zhoubné nádory tlustého střeva, či některé funkční poruchy tlustého střeva a konečníku, operováni mohou být i někteří pacienti s diagnózou megakolon a megarektum.
Proktektomie k kolonickým reservoirem – pouchem
Dosud hojně prováděnou operací nízko uložených zhoubných nádorů konečníku je odstranění konečníku spolu se svěračem (amputace) a vytvoření trvalého vývodu tlustého střeva (kolostomie). I zde zaznamenala moderní medicína výrazný pokrok. U většiny pacientů s nízko uloženým zhoubným nádorem konečníku lze nyní operaci provést s ušetřením svěrače.
Při této operaci je odstraněn konečník s nádorem a z tlustého střeva vytvořený reservoir je pak napojen na ponechaný řitní kanál. Rovněž pacienti po tomto výkonu žijí zcela normálním životem.
Stejnou operaci lze provést i u některých případů rekto-vaginální píštěle, některým pacientům se solitárním vředem konečníku a pacientům s Hirschsprungovou chorobou a megarektem.
Autor: MUDr.Richard Sequens, PhD.
