Kdo by neznal pohádku O princezně se zlatou hvězdou na čele. Pro naše účely je přímo dokonalým ilustračním materiálem. Krásná dívka s ušlechtilou duší a laskavým srdcem. Navíc ne náhodou princezna. A aby nebylo pochyb, že se jedná o duši skutečně výjimečnou, je ještě navíc označena zlatou hvězdou na čele.
Dokonalý symbol zářivé, čisté, ušlechtilé a láskyplné duše. Svými vysokými vibracemi oblažuje lidi ve svém okolí, přitahuje a fascinuje.
V původní verzi od Boženy Němcové tak vzbudí touhu ve svém otci, který si ji chce vzít za ženu, protože mu silně připomíná její předčasně zesnulou matku. Ve filmové podobě po ní zatouží král Kazisvět. V obou případech se jedná o muže s nízkými vibracemi, kteří touží mít její energii jen pro sebe, touží ji vlastnit. Princezna je naštěstí duší vědomou, následuje své srdce a má sílu se zachránit.
Co by se ale stalo, kdyby jí přece jen imponovala síla, moc a bohatství jejího nápadníka, zdánlivý pocit bezpečí, který jí nabízel? Co kdyby nakonec podlehla strachu a výhrůžkám a provdala se za něj?
Postupně by jí vedle něj v jeho zlaté kleci klesaly vibrace, manžel by se k ní choval hůř a hůř a ona by nebyla schopna se bránit ani utéct, protože by nakonec uvěřila, že je bezmocná, slabá, špatná, nehezká, že si to vlastně zaslouží. Život by jí přinášel ránu za ranou. Zpočátku by zřejmě nebyla ani schopna s mužem otěhotnět a dát mu potomka. Později, až by její vibrace klesly a přiblížily se k jeho, by možná i otěhotněla, ale třeba by dítě nedonosila, nebo by zemřela u porodu. V každém případě by zřejmě zemřela předčasně díky žalu, vyčerpání, beznaději.
Kdyby nebyla princeznou a nežila v době, kdy se lidé nerozváděli, možná by ji přece jen nakonec potkalo štěstí. Jednoho dne, když by její vibrace byly už skutečně velmi nízké, by přestala být pro svého muže zajímavá. On, který celou dobu žil z její energie, mezitím zesílel a dosáhl mnohých úspěchů. Je sebejistější než dřív a je tak i přitažlivější pro jiné ženy. A tak by přišel okamžik, kdy by svoji ženu, princeznu s vyhaslou hvězdou na čele, nahradil jinou ženou. Princezna by zůstala sama, bez domova, možná i bez prostředků. Připadalo by jí to jako nejhorší okamžik jejího života, protože už dávno předtím uvěřila, že je sama neschopná, slabá a bezmocná. Ve skutečnosti by to ale byl okamžik vysvobození. V tu chvíli by totiž byla svobodná a její duše by měla šanci se postupně zvednout a začít znovu zářit.
Pohádky v sobě skrývají mnohá ponaučení. Takových princezen, které do své moci chtějí získat různí čarodějové, čarodějnice, draci a zlí králové je v pohádkách plno. Zachrání je vždy někdo, kdo je čistou a zářivou duší, prohlédne celou situaci a nepodlehne nízkým touhám a strachům. Ať už toho někoho budeme vnímat jako ušlechtilého prince z masa a kostí, který vstoupí náhle do příběhu, nebo jen symbolicky jako nikdy neuhasínající světélko vlastní duše, které nás nikdy nenechá padnout, podstatné je, že pohádky vždy ukazují cestu k vysvobození a učí nás, že dobro, tedy vyšší energie, je silnější, než zlo, tedy energie nízké.
I když jsme ve většině případů pohádky odsunuli někam do říše dětství a fantazie, naše životy se jim podobají víc, než si kolikrát uvědomujeme. Samozřejmě to nemusí být vždy tak dramatické a extrémní jako v pohádkách. Ale právě proto bývají tyto věci na první pohled ne zcela viditelné.
V životě se běžně stává, že nějaká vysoko vibrující jemná duše okouzlí svou energií někoho, kdo je vibračně níže. A ji zase níže vibrující partner zaujme třeba tím, jak je spolehlivý, rozhodný, jak si ví se vším rady, jak se o ni dokáže postarat…Nemusí se tedy rozhodně hned jednat o nějakého zloducha.
Ovšem pokud je vibrační rozdíl mezi partnery několik dimenzí a navíc je ten níže vibrující ještě karmicky zatížen, potíže jsou nasnadě. Energie výše vibrujícího partnera postupně klesá, časem se může stát na svém níže vibrujícím partnerovi zcela závislý, přichází únava, deprese, nemoci, neúspěchy… O tom, že je v takovém vztahu velmi obtížné mít děti, už tady byla řeč.
Podstatné je, že všechny tyto věci probíhají ve většině případů naprosto nevědomě. Výše vibrující partner se díky své jemnosti, otevřenosti, vstřícnosti a láskyplnosti vydává ze své energie dobrovolně. Níže vibrující partner taky většinou svému výše vibrujícímu protějšku neubližuje vědomě a záměrně. I když i to se v některých extrémních případech stává, přičemž někteří jedinci používají s úspěchem metodu „cukru a biče“, kdy svého partnera v některých věcech hýčkají a rozmazlují, v jiných nemilosrdně omezují a srážejí. Mají tak jistotu stálého přísunu energie, neboť svou oběť střídavě oživují a vysávají.
Mediálně známým příkladem takovéhoto vztahu je milostný vztah mezi krásnou operní hvězdou Marií Callas (ušlechtilou plejádskou duší) a Aristotelem Onassisem. Ten se díky ní dostal jako mladík mezi argentinskou smetánku. Nejdříve jí zahrnoval nádhernými dary, později se k ní choval sadisticky a ponižoval ji. Pěvkyně byla čím dál víc vyčerpaná, ztrácela příznivce a nedařilo se jí znovu uspět. Onassis ji nakonec ji vyměnil za vdovu po J.F. Kennedym, což Marii Callas psychicky naprosto zlomilo a nikdy už se z toho nevzpamatovala. Zemřela předčasně ve věku 53 let na selhání srdce.
Asi vás napadne, jestli to třeba nemůže být naopak. Jestli třeba takový výše vibrující partner nemůže pozvednout toho, který je vibračně níže. Může, samozřejmě. Ale vzhledem k současným vibracím Země a systému, ve kterém žijeme a který byl vytvořen níže vibrujícími dušemi, je to velmi těžké.
Záleží také na potenciálu každé duše. Pokud je níže vibrující partner lidskou duší a je ještě navíc karmicky zatížen, jsou možnosti jeho růstu omezené a tempo vývoje pomalejší. Hrozí tedy, že se jeho výše vibrující partner dříve vyčerpá, než on se pozvedne. Pokud se ale jedná o duši pozemského anděla, který jen dočasně klesl pod tíhou pozemského života, je šance na pozvednutí takovéto duše mnohonásobně vyšší.
Proto si také výše vibrující duše, tedy pozemští andělé, kteří se na Zem rodí dobrovolně, často domlouvají před svou inkarnací tzv. partnery duše, životní partnery, se kterými budou vibračně rezonovat a se kterými se budou vzájemně podporovat v plnění svých životních úkolů.
Více na toto téma se dočtete v článku Pozemští andělé a partneři duše.
(c) Iva a Martin Uhlířovi, 2014. Článek smí být dále šířen a kopírován je v neupravené podobě a pro nekomerční využití. Podmínkou je uvedení autorů a zdroje článku s aktivním odkazem.
V textu je použita fotografie Marie Callas jako Violetty v opeře La Traviata z roku 1958. Autor: Houston Rogers. Zdroj: Wikimedia Commons
Prevzaté z: http://www.benodis.cz/news/partnersky-vztah-dusi-s-velkym-vibracnim-rozdilem/
