Muž lovec jde jednoho dne do tajgy. A jak tak kráčí, všimne si něčeho zvláštního. Na větvi visí malinká ženuška. Není to celá žena, je to vlastně jen ženské pohlaví. Vagina. „Úžasné,“ zašvitoří muž, sundá vaginu ze stromu a strčí si ji pod čepici. Ale prochladlá „ženuška“ kvílí a naříká. „Zima, je mi velká zima,“ stěžuje si. Muž si ji strčí do kapsy, ale nářek se opakuje: „Studí mě tu, studí, není mi tu dobře.“ Chlapík přemýšlí, co dělat, kam by ji mohl ještě dát. „Někam do tepla,“ přemýšlí. Tak si ji dá do kalhot. A kupodivu, ženuška je spokojena.
Lovec přijde domů, na manželku se ani nepodívá a hned jde spát. Ale není sám. Pod přikrývkou si užívá se svou nově nalezenou ženuškou. Vagina je úžasná a splní mu vše, co mu vidí na očích. Ráno muž odejde na lov a vaginu nechá ve vyhřáté posteli. Ale sotva se vrátí, zhltne rychle večeři a jde zase spát. K ženě už si vůbec nelehne, jen si zaleze do kouta a tajně si užívá s malinkou ženuškou vaginou.
A tak to jde den za dnem, týden za týdnem. Až jednoho dne stará manželka ženušku vaginu najde a hodí ji do ohně. Škaredě se ženuška popálila a když se lovec vrátil domů, začala si stěžovat. Nadávala na ženu, co že jí to udělala, až nakonec lovce požádala, aby svou starou manželku zabil. A muž? Co by pro svou lásku neudělal. Tak jde a ženu zabije.
A je klid, ženuška mu v posteli udělá, co mu na očích vidí. Ale jak jdou dny, lovec najednou zjistí, že mu něco chybí. No aby ne, když mu jeho nová žena doma neuklidí ani k večeři nenavaří.
Jak dlouho bude trvat, než ji pověsí zpátky na větev?
