Na druhé straně zavedení psychiatrických léků umožnilo pro velké množství psychicky nemocných návrat do společnosti, zpátky domů z psychiatrických zařízení, snížilo dobu trvání hospitalizace, invalidizaci. Psychofarmak stále přibývá a přibývat bude.

Zároveň se snižuje výskyt a závažnost nežádoucích účinků. Nežádoucí účinky jsou stále více a přesněji monitorovány.

Význam se přikládá sociálnímu fongování jedinců a jejich kvalitě života.

Je třeba poznamenat, že tyto léky jsou mnohdy předepisovány zbytečně, protože není proveden dostatečný rozbor psychologických faktorů, které vedly k aktuálních symptomům – a postačovala by pouze psychologická péče. I lidé tyto léky zneužívají.

Psychofarmakum, stejně jako léky jiných skupin v medicíně, není všelék, který vše řeší. Nejsou zázračné tablety. Polknutí jedné tablety neřeší, a ani nemůže, řešit potíž trvale. Mnohdy je nutné dlouhodobé i trvalé podávání těchto léků. Lék však může usnadnit některé potíže, jako je například spánek, úzkost, deprese a mnoho dalších. Předčasné vysazení léků může vést k recidivě potíží, pro které léky byla nasazeny.

Účinek některých psychofarmak se objeví pouze při duševní poruše (antidepresiva u deprese, antipsychotika např. u schizofrenie), jiná psychofarmaka (psychostimulantia, hypnotika či halucinogeny) účinkují i na jedince s normální psychikou.

Existují dvojí názvy všech léků.

Jsou to:

  • generické názvy, které jsou odvozeny z chemického vzorce léku. Ty užíváme v odborných kruzích. Začínají malým písmenem. Příklad: diazepam.
  • firemní názvy, které jsou názvem přípravku vyrobeného tou kterou farmaceutickou firmou. Začínají velkým písmenem a někdy mohou být i totožné s názvem generickým. Příklad: Faustan, Apaurin, Valium, Diazepam, Seduxen, Relanium, Stesolid, Apo-diazepam – ty všechny obsahují diazepam jako účinnou látku. Tím roste nepřehlednost v lécích pro lékaře, lékárníky a pro pacienty.

Rozdělení psychofarmak

Existuje řada klasifikací psychofarmak. Dále je uvedeno rozdělení podle účinku. Aby toto rozdělení bylo pochopitelné, je zapotřebí si uvědomit několik termínů:

  • psychóza: závažná psychická porucha, např.: schizofrenie, schizoafektivní porucha, porucha s bludy, schizoafektivní porucha a další. Tyto poruchy charakterizují takové symptomy, jako jsou bludy, halucinace, katatonní symptomy
  • anxieta: úzkost
  • kognitivní funkce: funkce, umožňující poznávání, umožňující adekvátně zpracovat dostupné informace (paměť, výkonné funkce, pozornost)
  • antipsychotika (= neuroleptika): léky působící proti psychózám
  • antidepresiva: léky ovlivňující deprese
  • anxiolytika: léky ovlivňující úzkost
  • nootropika a kognitiva: léky užívané u organických psychických poruch, např. v léčbě demencí nebo stavech po úrazech lbi
  • hypnotika: léky ovlivňující spánek
  • psychostimulantia: povzbuzující, stimulující léky
  • halucinogeny: léky vyvolávající halucinace

Jiné léky: existují i léky, které se používají v psychiatrii a patří do jiných skupin (např. betablokátory) anebo léky, které patří do psychofarmak, avšak se v psychiatrii nepoužívají (reserpin). Stejně tak řada léků používaných mimo psychiatrii může ovlivnit nebo vyvolat některé psychické symptomy. Tyto léky zmíněny nebudou, protože by se jednalo o značné množství.

Na tyto léky se lze pochopitelně dotázat. Kompletní výčet léků není možný. Dále je zapotřebí vzít na vědomí, že řada léků v našem státě není registrována stejně tak jako že řada léků průběžně vzniká.

Mimo léčby psychofarmaky se používá i psychoterapie, elektrokonvulzivní léčba, stereotaktická neurochirurgie v některých úzkých, přesných indikacích, fototerapie, transkraniální magnetická stimulace.

Psychoterapie není protipólem psychofarmakoterapie, ale jsou to dvě se navzájem doplňující metody.