1) Cvič se zavřenýma očima, aby ses mohl lépe soustředit. Tak může být prana během cvičení vedena mnohem snáze do odpovídajícího místa.
2) Nezapomeň nikdy během cvičení vnitřně diktovat pro to které cvičení doporučené myšlenky.
Při jóga-mudře např. nacházíš „vnitřní orgány“ ve svorkách. To znamená, že se během cvičení vědomě upře na vnitřní orgány a v duchu si máš přitom poroučet: „Mé vnitřní orgány pracují lépe a lépe den za dnem.“
Nebo při trikonásaně rozkazuj: „Můj nervový systém je celý pln životní síly.“
Už pouhou závažností rozkazů se stane citelný jejich vliv během cvičení a po něm. Ústní rozkazy a jejich opakování mají pronikavý a mimořádně silný vliv na vědomí a podvědomí. Každý rozkaz zanechává po sobě dojem. Tyto dojmy se střádají v podvědomí a ovlivňují nás jak v bdělém stavu, tak ve spánku. Špatné zvyky, které si přály nás zotročit, budou překonány vědomě opakovanými rozkazy, dávanými sobě samým.
3) Opakování povzbudivých dynamických myšlenek přinese nejrychlejší úspěch v přeměně a v přetvořování života jógického žáka.
Charakter je souhrn zvyklostí. Oslabují-li nás zvyky, je i charakter slabý. Dodávají-li zvyky sílu, zesiluje se i charakter. Opakováním dobrých myšlenek a skutků vytváří jógin svůj silný charakter, který nemůže nic zničit a ovlivnit. Opakuje-li se rozkaz monotónním hlasem tak, že slova dohromady splývají, např. jjjááá…jjjssseeemmm…sssiiilllnnnýýý…vvv tttě ěěllleee…aaa vvv…ddduuušššiii, pak má rozkaz neodola-telné působení a hluboký vliv na celou naši bytost.
4) Nauč se některým následujícím myšlenkám nazpaměť a opakuj je v dobách, kdy ti hrozí, že převládne poraž
enectví a negativní nálada.
5) Hlavní je dokonale klidný stav dříve než začneme s jógickými cvičeními. Jsou-li naše myšlenky rozptýleny a neklidné, mrháme svými silami. Jsme-li však soustředěni, sbírají a střádají se rozptýlené síly do velkého rezervoáru mozku, páteře a do nervových středisek.
6) Máš-li to štěstí, abys měl svou vyhrazenou místnost pro jógické cvičení, vnášej tam pokaždé, když tam vstoupíš, tolik pozitivních sil, jak je jen možné. Rozsviť tam světlo, které všechnu tmu rozptyluje. Seber tam všechny své síly, abys překonal veškerou slabost. Shromáždi tam všechen svůj pokoj, abys utišil všechny bouřky. Ponech rozptýlenost venku. Zvykni si nikdy tam nepřipustit špatnou náladu. Vnášej tam jen jas slunce, dávej přednost jen tomu, čím ve skutečnosti jsi. Jógini říkají, že se ani nejmenší energie neztrácí. Tvá malá místnost, postupně naplněna a proniknuta tvým vyzařováním, stane se v krátkosti ostrovem míru, na který se můžeš vždy stáhnout k tichému soustředění.
Myšlené opakování slabiky ÓM vyvolává v tobě tělesně i duševně postřehnutelnou změnu, jakož i změnu atmosféry tvé místnosti. Nemáš-li vlastní místnost, nevadí. Místnost je jen zevní pomůckou, ale pravým domem, ve kterém přebýváš, je tvé tělo. „Nevíte, že jste chrámem svatého Ducha?“ Používej pro svou jógu rohože, pokrývky nebo koberce. Tvé rohože se nikdy nikdo nemá dotknout. Sedáš-li si na ni ke svému cvičení, prodchni ji vědomě vlastním zářením a mírem. Bude-li prosycena tvou vlastní vitální silou a tvými dobrými myšlenkami, bude brzy vyzařovat atmosféru, ve které budeš moci cvičit ve větším klidu. Opakujeme-li pořád ÓM, noří se naše vědomí do pramene našeho původu, do srdce, kde přestává tělesné vědomí, a člověk zažívá, že On je. Překročíme-li hranice pomíjejícího tvaru, poznáme, že jsme ÓM, samotnou esencí života, která proniká nejen malou vlnou projevu našeho těla, ale prochází celým vesmírem a myriády projevů naplňuje životem.
7) Je důležité myslet na to, že s každým dechem proudí do plic a do srdce vše pronikající dárkyně života prana. Tato životní síla může být vedena mocí koncentrace do každého kousku těla. Kdekoliv pociťujeme nedostatek životní síly, tam může být zavedena po malém tréninku. Cítíme-li například, že se blíží nachlazení vlivem nedostatku tepla a malé odolnosti těla, může být při vdechu nastřádána v srdci a při výdechu jako světelný paprsek vyzářena kamkoliv do těla. V několika minutách se vyvine dostatek tepla, jímž můžeme odolat každému útoku chladu.
8) Cílem hatha-jóginů je prodloužit svůj život a dosáhnout skrytých sil. Avšak jógini, kteří míří za nejvyšším rozvojem a osvobozením dosáhnou pomocí některých zdraví upevňujících asan (tělesných poloh) a pranajám (dechových cvičení) zvládnutí těla a připravují se tak pro vyšší stupně jógy, to znamená k uskutečnění pravého Já. Jógini vědí, že probuzení skrytých sil je vážnou překážkou pro cíl, za kterým jdeme. Pravý jógin opovrhuje i pouhým pomyšlením na použití nadlidských sil – ačkoliv se tyto mohou při jeho hledání dostavit samy od sebe – neboť ví, jak domýšlivým a sobeckým by se mohl stát ten, kdo je měl a použil. Není pravé ceny v těchto silách a kdo je má, povyšuje se nad své spoluobčany a téměř vždy propadne pýše. To by však nemělo svést jógu cvičící k víře, že jógická cvičení jsou něčím bezvýznamným. Naopak, provádějí-li se podle předpisu, lze jimi v krátkosti dospět k hlubokým změnám. Nesmíme zapomenout, že naším cílem je těmito cvič
eními dokonale ovládnout své zdraví a zároveň provádět příslušný vliv na duši. Jóga je nejvyšší formou sebevýchovy.
9) Během cvičení se vůbec nesmí pospíchat. Jóga nesmí být zaměňována za dynamickou gymnastiku, kterou jsou svaly těla aktivními pohyby trénovány. Podle zevního zdání vypadá cvičící jógin trpně, ale ve skutečnosti není nikdo aktivnější než on, neboť je zaměstnán tím, aby uvedl do absolutní poslušnosti a pod dohled přírodní síly, které, jsou-li ponechány samy sobě, působí chaoticky. Každé jógické cvičení působí tak, že nás automaticky uvádí do stavu vnitřního klidu a pořádku, a je samo o sobě vymožeností sebeovládání. Zvykni si provádět každý pohyb s nejvyšší uvolněností a klidem. Brzy dosáhneš míry a síly a všechno to zůstane svázáno v trvalé jednotě.
10) Neztrácej odvahu, dostaví-li se na začátku tvého tréninku nějaké potíže. Žádné cvičení nesmí být přeháněno a prováděno nad individuální možnosti, jinak se dostaví poruchy, které budou škodit tělu i duši. Musíš cvičit s velkou trpělivostí a mírností. Pak ti čas přinese bohatou odměnu a požehnání. Zvláště padmasana (lotosová pozice) nesmí být nikdy prováděna násilím, jinak bys porušil šlachy, vazy a klouby. Postupné zvládnutí této pozice, jakož i siddhasany (sed se zkříženýma nohama) a vadžrasany (pozice se silně prohnutýma rukama a nohama) jsou pro jógina velmi důležité, neboť se ví, že působí jako hráz, aby se nastřádaly a ovládly mocné energie, které tekou dolními částmi těla. Tak se mohou tyto síly nestřádat ve velkém nervovém středisku (plexu) a slouží potom jako rezervoár neohraničené síly, která je jóginu neustále k dispozici.
11) Je nezbytné ještě něco říci o slyšitelném dechu. Při vdechu a výdechu nesmí být slyšet ani nejmenší šum. To znamená, že nesmíš slyšet vlastní dech. Takové svobodné a uvolněné dýchání přivádí mysl ihned do klidu, přináší mír a soustřeďuje naše myšlenky. Jógini kladou velkou váhu na vědomé vedení dechu a zdůrazňují, že jeho zvládnutí je prvním krokem ke zvládnutí všech v nás působících sil.
12) Lidé, kteří mají sklon ke spěchu a nervozitě, měli by se vystříhat všech povzbudivých cviků, jako je bhastrika, matsyasana, bhudžangásana, šalabhásana, dhanurasana, mayurasana a podobné, při nichž by pro ně mohly být dosažené výsledky příliš silné. Uvedená cvičení se také nemají provádět během těhotenství a tři měsíce po narození dítěte. V době, kdy matka čeká dítě, měla by se dát vést vlastním vnitřním hlasem a sama by měla pociťovat, kam až smí zajít. Kromě vědomého, klidného, hlubokého dechu mohou být v lehké, mírné formě prováděna následující cvičení: trikonasana, uddiyana, vakrasana (první fáze) a jiné snadno proveditelné cviky.
Rozkazy, které mohou být prováděny a opakovány ústně nebo v myšlenkách: Opakuj každý desetkrát! Jsem zbaven všech pout. Jsem volný. Jsem volný. Má odolnost se každou chvíli zvětšuje. Příčina veškerých poruch v těle mizí. (Použít jen když je nutno.) Jsem nebojácný. Jsem nebojácný. Jsem nebojácný. Projevuji život v těle a v duši. Klid a mír. Klid a mír.
Klid a mír. Jsem vědomý v těle a v duši. Dokonalé zdraví a síla.
Z KNIHY: Selvarajan YESUDIAN – Sebevýchova jógou
Zaslal J. Menděl
