ŠAMANSKÝ LÉČIVÝ KRUH – TRÁVICÍ SOUSTAVA

Když se řekne trávicí soustava, napadne nás metabolismus a s ním i spousta moderních, ale i starobylých pouček o tom, co jíst a co ne, aby tělo prospívalo. Ale o to tu vlastně ani tolik nejde. Základní funkcí trávicí soustavy je totiž především produkce životní energie.

Továrna na výrobu životodárné síly zajišťující člověku přežití. Trávicí soustava je animální báze, obdařená svou vlastní inteligencí, uložená uvnitř nás samých, která v sobě geniálním způsobem spojuje svět ducha se světem hmoty.

Minulý šamanský kruh jsme se zabývali játry (to co jsme zjistili, se můžete dočíst zde: http://www.pristav69.cz/1-145-135_Jatra.htm), a tentokrát jsme měli zkoumat trávení.

Hned první šamanský průzkum trávicí soustavy mě zavedl do míst, která mě velmi překvapila, otevřela prostor pro celou řadu otázek a přivedla na stopu neuvěřitelných zjištění. První část trávicího traktu (dutina ústní, jícen, žaludek) byl světlý, ale jak jsem postupovala níž, někde v oblasti vrátníku se energie začala zintenzivňovat, houstnout a v dvanáctníku se stala temnou docela.

Zřetelně jsem vnímala energii, která se dá popsat slovy jako světelný příliv, pak okamžik vrcholu, koncentrace a následně odliv do temnoty. Co je to tu za místo? Jaká brána to leží uprostřed lidského těla?! Ale nebojte se, však se dozvíte, co jsem společně s přáteli z šamanského léčitelského kruhu zjistila.

Trávicí soustava začíná v dutině ústní, která je vyplněna jazykem s chuťovými pohárky. Chuťové podněty jsou nezbytné pro vyvolání reflexního vyměšování slin a žaludeční šťávy a nastartování celého trávicího procesu. Na rozmělňování potravy se podílí také zuby. Při správném žvýkání (40 – 60 skusů za minutu) je potrava mechanicky rozmělněna a promíšena se slinami, které kromě vody obsahují i enzym ptyalin štěpící škroby na jednoduché cukry. (Proto se nám zdá každá dlouho žvýkaná potrava sladká.)

Následně je zahájen polykací reflex, kdy se potrava přesune hltanem až do jícnu, svalové trubice, která ústí do žaludku. V krčním úseku jícen leží za průdušnicí, v hrudní dutině je těsně před páteří.

Otvorem v bránici prochází jícen do břišní dutiny, kde se napojujena první úsek žaludku označovaného kardie (česlo), pak se rozšiřuje v tělo žaludku (corpus) a nakonec se žaludek zužuje v trubicovitý pylorus (vrátník). Žaludek dospělého člověka pojme 1 až 2 litry rozmělněné potravy. Svalstvo žaludku vykonává pomalé rytmické stahy (2 – 4 za minutu), kterými se obsah žaludku promíchává, rozmělňuje a mísí s žaludeční šťávou – čirou, bezbarvou a silně kyselou tekutinou obsahující kromě vody (99%) i kyselinu chlorovodíkovou, pepsin, chymozin, žaludeční lipázu a mucin.

Potrava zůstává v žaludku různě dlouho, průměrně 3 hodiny, ale na tuky bohatá potrava opouští žaludek až za 5 – 7 hodin. Pak je kontrakcemi proti skoro uzavřenému pyloru vtlačována do dvanácterníku (název pochází od jeho délky 12 palců) tak, aby nedošlo k přeplnění střev a k jejich nadměrnému překyselení. Do dvanácterníku ústí vývod žlučových cest z jater a vývody slinivky břišní, které společně s ohromným počtem žláz dodávají do střeva tekutinu obsahující celou řadu enzymů štěpících bílkoviny, cukry i tuky.

Typickým útvarem sliznice tenkého střeva (kromě dvanáctníku) jsou klky, které mnohonásobně zvětšují jeho plochu (až 300 m² – tedy větší než tenisové hřiště pro čtyřhru), a na kterých se vstřebané aminokyseliny, jednoduché cukry, rozštěpené tuky a vitamíny transportují do krevního oběhu, kterým se dostávají do jater.

Střeva svůj obsah posouvají dál, za jednu minutu proběhne asi deset peristaltických vln, až do tlustého střeva. Tlusté střevo je konečným, asi 1,5 metru dlouhým oddílem trávicí trubice. První část tlustého střeva – slepé střevo je nejobjemnější. Dalšími oddíly střeva jsou vzestupný, sestupný, esovitý tračník a konečník. Dochází zde především ke vstřebávání vody (400-1000 ml/den), některých minerálů a vlákniny (díky činnosti střevních bakterií).

Na konci celého trávicího procesu stojí konečník, který vypuzuje přes své dva svěrače obsah střeva ven. Vyměšování je podporováno také nádechem, který posunuje bránici dolů a vytváří tak zvýšený nitrobřišní tlak. Složení stolice je závislé na stavbě potravy. Obsahuje vodu a téměř polovinu její suché hmotnosti tvoří těla mrtvých střevních bakterií, dále nestrávené zbytky potravy a různé další anorganické i organické látky. V průběhu sedmdesáti pěti let průměrného života projde trávicím ústrojím člověka třicet tun potravy a padesát tisíc litrů tekutiny.

Dokonalá funkčnost trávicí soustavy je řízena autonomním nervovým systémem, jakýmsi střevním „mozkem“. Tato skutečnost je známá sice už od začátku 20. stol., ale byla donedávna přehlížena.

Trávicí orgány jsou obaleny vrstvou neuronů, jejich počet se pohybuje kolem sta milionů a ani v míše bychom nenašli takové množství nervových buněk. Starají se o chod trávicího traktu, ale také inervují cévy a okolní orgány, řídí peristaltický reflex, jsou stejně jako buňky mozku náchylné k různým toxinům a lékům, mají sklon k podobným poruchám a dokáží se učit (V případě odstranění části střev, zbývající úseky si osvojí jejich dovednosti.), tvoří i řadu hormonů – např. 95% z celkové produkce serotoninu, látky, která podstatným způsobem ovlivňuje náladu člověka.

Toto Enterické nervové centrum(ENC) představuje samostatný myslící systém, který komunikuje s Centrální nervovou soustavou (CNS) desetkrát víc (!!!) než je tomu naopak a dá se tedy předpokládat, že se o mnohých našich duševních pochodech rozhoduje v oblasti žaludku a ne v mozku, jak jsme se doposud domnívali. A z mého pohledu je neméně zajímavé, že ENC leží v úrovni sítě nervů a ganglií, které obklopují aortu a vrátnicovou žílu za žaludkem, tedy de facto v oblasti třetí čakry, místa označovaného jako Solar plexus, místa, z kterého vychází veškerá naše vůle a kde leží náš vlastní energetický Střed a v něm i brána (v oblasti vrátníku) spojující Horní a Dolní svět.

Vědci předpokládají a anatomie mnoha živočišných druhů to potvrzuje, že ENS je fylogeneticky starší než CNS. A také se ví, že k rozvoji CNS došlo souběžně se změnou potravy a větší socializací, domestikací předchůdců člověka. Mohlo to být však i naopak. Hojnost, lepší potrava a nástup mírnějšího klimatu umožnily člověku více plánovat, snít, začít využívat abstrakci, a tak rozvinout i CNS. Kdoví…  

Každopádně zajímavou skutečností je, že uvnitř našich těl jsou uloženy dvě „velící“ nervová centra, která jsou klíčová pro náš život a jejich spolupráce k našemu správnému rozhodování. Jedno nervové centrum bazální, vázané na trávicí ústrojí, starající se o naši prosperitu a přežití a druhé umožňující člověku vytvářet nadstavby typické pro Homo sapiens.

Trávicí soustava se tedy stará o tvorbu životodárné energie.

Zdálo by se, že tuto energii vyrábí výhradně z potravy, ale tak to pravděpodobně není. Trávicí soustava to zjevně umí i jinak, jak se dá pozorovat u pránické výživy, ale tato oblast je bohužel zatím jen málo prozkoumaná. Bylo však vědecky pozorováno, že organismus po několika dnech hladovění přejde na endogenní výživu a začne zpracovávat oxid uhličitý a dusík ze vzduchu, což je podobné fotosyntéze, a dokáže díky němu syntetizovat některé pro tělo potřebné bílkoviny.

Klasická medicína diagnostikuje celou řadu nemocí trávicího ústrojí, některé jsou spojené s problematickou motilitou (hybností), dále kýly, vrozené vady trávicího ústrojí, různé záněty, vředy, rakovina, poruchy vstřebávání živin, hemeroidy, ale i nerovnováha bakterií ve střevech a paraziti. Jako nemoci spojené s trávením lze také označit bulimii, anorexii, obezitu, orthorexii a další.

Aby lidská bytost prospívala a měla dostatek vůle k životu, je nezbytně nutné dobré fungování naší trávicí soustavy. Její zdraví, a tím i dostatek životní síly a vitality, bezesporu souvisí s „dobrou“ stravou, ale na tom jaká strava to vlastně má být, se není lehké shodnout. Je celá řada teorií a zájmových skupin, které se zaštitují nezvratnými vědeckými důkazy. Jednotlivé studie jsou však často protichůdné, a tak kdo se v tom má vlastně vyznat?

Osobně si myslím, že nejlepší je vsadit na pestrost, původní, civilizací nezatížené produkty a uspokojení z nasycení, ať už mateřským mlékem nebo stravou, která v nás vyvolává blažené pocity. Je však zjevné, že tvorba naší síly nespočívá jen v dobré stravě, ale také je spojena s celým naším životním postojem.

Trávicí soustava v sobě z šamanského pohledu spojuje Horní a Dolní svět.

Jejich hranice leží v oblasti vrátníku, solární pleteně, těsně pod bránicí. Většina zdravotních potíží (např. vředů) v této oblasti má souvislost s naší neschopností v sobě tyto světy spojovat. Problémem nejsou přímo traumata z dětství (ty zatěžují především játra a slinivku, které však s trávením souvisí), ale spíše naše postoje, které vznikly na základě formování naší osobnosti společností a kulturou, ve které žijeme. (V této souvislosti by bylo velmi zajímavé prozkoumat znesvobodnění člověka v souvislosti se stravovacími návyky. Například výchova psů je spojena s dozorem nad jejich potravou, bez této kontroly by nebylo možné psy tak efektivně cvičit.)

Charakteristické pro tento postoj je „černobílé vidění světa“, pofiderní jistota, přesvědčení, že pouze tak jsou věci správně a vše ostatní je tedy špatně. Je jasné, každý z nás žijeme v zajetí různých pravd, ale jak je to vlastně doopravdy? Zakládají se naše jistoty na objektivní realitě, nebo jsou pouze výsledkem našich rodů, kultur a společenských dohod? A co když jsme sociálním a kulturním tlakem vedeni k tomu, sílu nemít …

Nechat věci volně plynout, umění přijmou světlo i tmu bez kritiky, dokázat naše postoje pružně proměňovat a zbytečně se nestresovat, ale i štědrost jsou našemu trávení velmi prospěšné. Je také zajímavé, že většina nemocí spojených s trávením se vyskytuje v dolní části trávicího traktu. Považuji to za velmi charakteristické pro kulturu, která má na základě tradice v oblibě spíše Horní svět, svět Boha, povznášejících myšlenek, idejí a hmotu, sexualitu a Zemi se všemi jejími „temnými“ silami bere jako něco svazujícího, nečistého, co po smrti s radostí opustíme.

Nezdravý konflikt trávicí soustavy není však pouze konflikt mezi Horním a Dolním světem, ale souvisí také s naší neschopnosti seberealizace.

Trávicí soustava „vyrábí“ energii, která se v solární oblasti kumuluje a nutí nás k aktivitě a tvorbě. K naší přirozené aktivitě. Pokud jsme však svázáni vnitřním konfliktem, nedostatkem sebevědomí či pokud jsme nuceni věnovat své síly do činností, které jsou proti naší vůli, přirozenosti, životní strategii, dostáváme se jednak do rozporu sami se sebou, ale také se svou trávicí soustavou, kterou oslabujeme, přetěžujeme a následně i poškozujeme. Tento náš konflikt bývá odrazem i konfliktu mezi CNS a ENS.

Jak tedy žít, abychom se vyhnuly nebo odstranili problémy se zažíváním?

Především být v pohodě, starosti hodit za hlavu, zdravě a s radostí jíst, co nejvíce pobývat venku, pracovat a smysluplně tvořit úměrně momentální osobní síle a chuti, dělat potřebné změny dřív než se ocitneme pod tlakem, vnímat přírodu, Zemi a „zlo“ pro celek stejně prospěšné jako Boha a „dobro“… Já vím, je toho moc … ale je to i výzva a naše zdraví za to rozhodně stojí!

Pár zásad pro zdravé trávení, které ještě stojí za povšimnutí:

• Měli bychom jíst s chutí, vědomě, do sytosti, tedy dokud naše energie roste, ale nepřejídat se. Něco není v pořádku, když se po jídle cítíme hůře než před ním. (Vezměme si příklad z dětí, které se po jídle nejvíce pošťuchují a ne jako my dospělí ležící po knedlu vepřu zelu.)

• Jezme a žijme co nejvíce ve shodě s přírodou. Dostatek zeleniny, přirozené a jednoduché stravy by měl být základ každého jídelníčku. Pijte především čistou vodu. A pokud jíte maso, přijměte i smrt zvířete, které jíte. Všechny zásady však dodržujte maximálně na 90%.

• Občasná detoxikace, ale i půst trávicí soustavě jen prospějí.

• Je dobré jíst pouze do západu slunce, pak dovolme trávicí soustavě odpočívat a regenerovat se.

• Vyhýbejme se studeným nápojům a pokrmům, které příliš ochlazují trávicí oheň (zvlášť v zimě). Naopak zázvor a pepř ho podle ajurvédy posilují.

• Pokud na vás padne únava, smutek a deprese, zamyslete se nejprve nad tím, co a jak jíte, ale také jestli máte dostatek spánku a pohybu na čerstvém vzduchu a teprve pak hledejte jinde.

• Všechny chemické léky zatěžují a ochlazují trávicí soustavu, vyhněte se pokud možno dlouhodobému užívání jakýchkoliv léků.

• Vraťme do své pozornosti vyměšování, které je v konceptu dospělého člověka nesmyslně tabuizováno a dokonce i většina českých nadávek je s ním spojená. Masáž konečníku je nejlepší způsob jak předcházet hemoroidům.

• Nevěřte všemu, co čtete a slyšíte, ale věřte svému tělu a všímejte si, jak se cítí. A uvědomte si, že jste to vy a ne lékař či léčitel, kdo nese odpovědnost za stav vašeho těla.

Tak přeji hodně zdraví a štěstí 🙂

Markéta Švarcová, šamanka z Háje