1. Okřídlená věta v toxikologii zní: „Rozdíl mezi jedem a lékem je pouze v množství.“ Podobně je tomu i u plastů – jejích neblahé účinky se liší pouze rozsahem. Např. silikon byl dlouho považován za naprosto nezávadný materiál, vhodný i pro implantáty. Dnes již víme, že tomu tak není!

2. Recyklace stále za produkcí značně pokulhává Příliš se nehovoří ani o rizicích nedokonalého spalování (které není tak neobvyklé, jak by se podle pojmenování mohlo zdát. Je to pálení plastů za nízkých teplot, třeba na ohništi nebo v kamnech), při kterém se uvolňuje do ovzduší mnoho známých i neznámých jedovatých látek, z nichž nejškodlivější jsou dioxiny.

Z dlouhých řetězců nestabilních molekul plastů se uvolňují monomery (základní stavební jednotky) s karcinogenním a rakovinotvorným působením. Nedávné výzkumy přidaly k těmto nedobrým jevům i negativní vliv na hormonální soustavu.

Plasty jsou potenciálním zdrojem chemických látek, které mají schopnost se v organizmu kumulovat, posléze působit toxicky a vyvolat tak nežádoucí hormonální i genetické změny. Dochází k oslabování naší imunity a příležitost dostávají i ty nejzákeřnější nemoci. Každý z nás ví např. o škodlivosti pesticidů a
jsou známé jejich účinky. Lze totéž říci i o plastech, které, jak se zdá, jsou všudypřítomné? Např. jen v potravinářském průmyslu se využívají jako obalový materiál nejméně ze 75 %.

Mnoho plastů se vyrábí za tepla a teplem měkne. Jsou nestabilní a z polymerních řetězců se snadno uvolňují jednotlivé monomery (stavební jednotky), které snadno pronikají do organismu. Obvykle jejich přítomnost zjistíme zápachem nebo nepříjemnou chutí, což je charakteristické např. u nových koberců nebo
balených vod. Zejména těch skladovaných v teple. V chladničce se zápach a tím i kontaminace snižuje. Výroba plastů pomalu překrývá celý průmyslový svět, jako bychom se chtěli od přírody „odizolovat“. Chodíme a jezdíme po umělých asfaltových plochách silnic i parků, plošně izolujeme domy polystyrénem, používáme plastové nebo uměle lakované dopravní prostředky apod.

Díky špatné informovanosti si mladé rodiny zařizují, sice mnohdy velice útulný, byteček, ale bohužel celý z umělé hmoty. Stále nám naštěstí, „nebo naneštěstí…?“ od přírody zbývá ještě jeden dárek: čich – smyslový orgán, který se nedá vždy oklamat. Již při prvním nádechu se vás zmocní pocit účastníka exkurze v továrně na umělé hmoty. Počítáte s tím, že zápach brzy vyprchá? Na to zapomeňte! Těkavé hmoty sice mohou být stabilizovány, čímž se sníží uvolňování jedovaté složky, ale časem za přítomnosti UV záření nebo různých kyselých složek přítomných v ovzduší povrchy popraskají a vypařovací plocha se zvětší. I v textilním průmyslu se vyvíjejí stále nové tkaniny úžasných vlastností, které jistě využijí sportovci nejrůznějších odvětví, ale jejich běžné nošení nemusí být zcela bez rizika. Naštěstí alespoň u kojenců si, alespoň z části, zachováváme zdravý rozum a oblékáme miminka do bavlny. (Odhlédneme-li od plastových jednorázových plenek.) Škoda, že se jím neřídíme i jinde.

Chceme-li pracovat, držíme v ruce moderní a anatomicky tvarované, leč umělé rukojeti (nože, šroubováky, kování atd.), držadla kufříku, myši u počítače atd. Výběr vhodné obuvi je také nad lidské síly. Pokud už je kožená, tak je neprodyšná a uvnitř se mísí v potu rozpuštěné jedovaté látky z umělých výstelek a ponožek. (V níže uvedené tabulce, makrobiotikám dobře známé, je možno vysledovat, např. proč se na nohou často objevují různé ekzémy, plísně apod.)

Necháváme se unášet módními trendy a teprve vyrážka, ekzém či alergie nás donutí k opětovnému návratu k přírodním materiálům. Otázkou je, zda lze ještě přírodní látky a materiály sehnat. A to je jeden z hlavních problémů, se kterým se budeme potýkat stále častěji.

V nejbližší době se nedá předpokládat, ani u lékařů, že by začali více chodit do přírody (nebo se zde dokonce vzdělávat). A kdo se nerozhodne pro přirozenější životosprávu, ať raději počítá se zvětšováním úložných prostor pro umělé léky! Uměle pěstované potraviny se již také staly běžnou součástí našeho jídelníčku, proto nic nestojí v cestě např. výrobě umělé bílkoviny a masa, o které se v USA s jistými úspěchy pokoušejí. Zatím se musíme „smířit“ s jejich umělým ošetřováním, barvením nebo GM manipulováním! Vypadá to, jakoby odborníci i laická veřejnost zcela bezmyšlenkovitě měnili vše za plasty a neuvažovali o
následcích, které navíc jen stěží někdo odhadne. Škoda, že naše školství obory výživa a ekologie téměř vůbec nepodporuje…

následky

potraviny

chemie, fyzika

nemoci

velmi vážné

 

koření, alkohol, zkažené potraviny, přepalované tuky,

drogy, plísňové toxiny, umělá hnojiva, sladidla, barviva a přídatné látky, smog, umělá vlákna a hmoty, laky, olovo, rtuť, UV, rentgenové záření

rakoviny, leukémie, infarkty, nekrozy

vážné

sladké a slané produkty, tuky, jižní ovoce, salámy aj. nevhodně zpracované potraviny,

hliník, nikl, MV trouby, mobily, vakuové obrazovky,

záněty lymf. žláz, plísně na těle, sklerózy,

bez následků

přirozeně pěstované obiloviny, zelenina, luštěniny

keramika, dřevo, bavlněné oděvy, kožená obuv, příprava potravin na ohni ze dřeva a plynu, konzervace chlazením, sušením

život bez nemocí

Ota a Petra Reissovi

Na www.ekodomov.cz/index.php?id=e-shop se můžete přesvědčit, že řešení s rozložitelnými eko-plasty z biologických materiálu již existují.

Takže nyní má každý z nás možnost výběru, zda setrvá v podpoře technologií s neblahým účinkem na celou přírodu (člověka nevyjímaje), nebo se přeorientuje na výrobu podporující zdravé životní prostředí! Eko-plast se již osvědčil nejen pro likvidaci biologického odpadu, ale i pro uchování chleba, pečiva apod. Nejenže v tomto prodyšném materiálu potraviny neplesniví, ale „nedýchají“ ani závadné výpary.

loading...

Komentáře