Náš život se stává přinejmenším zajímavějším, než byl kdykoliv předtím. Poslední století se vyznačuje takovým nebývalým rozmachem, že nad tím zůstává chvilkami stát rozum. Pomohla nám technika, vynálezy různých strojů a přístrojů, všechno je lehce dostupné, za peníze se dá koupit téměř vše. Kromě jediného. Tím jediným je a vždy bude – NAŠE ZDRAVÍ.

Poklad jediný a směrodatný ve všech sférách našeho života. Bez zdraví totiž není nic. Vůbec nic. Nemocnému člověku se nedaří v práci, pokud vůbec může pracovat, nedaří se mu v osobním životě, vždyť u věčně nemocného člověka stojí u druhých na prvním místě především soucit. Nemůže být platným členem rodiny, nic nezvládá, nemůže pomoci, nemůže se s rodinou radovat při různých akcích a jeho život se smrskne na malinké záchvěvy pocitu, že snad na chvilinku by to mohlo být lepší. Není to život. Je to něco, co se životu pouze zdánlivě podobá.

V naší moderní době využíváme převážně tzv. rychlé pomoci. Zajdeme za svým ošetřujícím lékařem, který nám předepíše spoustu léků, pošle nás na mnoho příjemných i nepříjemných vyšetření a jeho resumé je podpořeno další hordou tabletek a zázraky chemického průmyslu.

Náš organismus se začíná z našeho pohledu uzdravovat, tělo se cítí lépe, ale málokdo si uvědomuje, že jde většinou pouze o potlačení příznaků, důsledků, vzácně o léčení příčiny. Ve velké pokoře ke klasické medicíně, která hraje nezastupitelnou roli, musíme ale později uznat, že v podstatě všechny chemické léky mají dosti závažné vedlejší nepříznivé účinky.

Stává se to, že většina lidí začne konzumovat léky ve velkých množstvích, přidá spoustu léků volně prodejných v lékárnách – vlastně proč ne – přece mi tak pomáhají! Najednou se po čase cítíme o něco hůře, a opět nás začíná trápit semtam něco, a najednou se přidá ještě něco dalšího a dostáváme se pomalinku, nenápadně a plíživě ke hromadění toxických látek v našem těle, což způsobuje nemalé problémy. Jde vlastně o jakousi přiotrávenost, kterou si často neuvědomujeme.

Následuje celkem logický vývoj. Vzpomeneme si naše babičky, na lidi kolem nás, kteří jakýmsi způsobem souznějí s přírodou a jsou zdraví, vždy dobře naladění, netrpí depresemi, ani vysokým krevním tlakem tak jako my a najednou jim začneme závidět.

Ruku v ruce se závistí jde i naše zvídavost.

Uvědomíme si, že návrat k přírodě je zřejmě nezbytný.

Začneme hledat a pátrat. Vyhledáváme přírodní prostředky a zjišťujeme, že fungují, obracíme se na různé osvědčené bylinky, mastičky, bereme si k srdci různé fáze luny, najdeme si něco o detoxikaci našeho přiotráveného organismu a pojednou si uvědomujeme, že se nám žije jaksi lehčeji, že k tabletkám od lékaře navodíme i zdravý životní styl, že se pohybujeme více v přírodě, pijeme bylinkové čaje, věnujeme se pohybu, zdravěji se stravujeme a zůstaneme stát v němém úžasu – FUNGUJE TO!

Ano, ctěme klasické lékaře, studovali dostatečně dlouhou dobu na to, aby nás kvalifikovaně mohli léčit, ale nezanedbávejte i druhý aspekt v životě – fyzické i duševní souznění s přírodou.

To nás dělá člověkem. Příroda nás vytváří a utváří, vše kolem nás nám předává bioenergetické informace. Pomáhá nám svojí energií a svými léčebnými účinky.

Považuji návrat k přírodě za nezbytnou součást života lidstva – jinak vymizí z této planety. Zahubí samo sebe. Udělejme pro to něco. Pro sebe, pro lidi kolem nás, pro naše děti i všechny budoucí generace.Je to naše povinnost, ale zároveň i naše právo. Přeji vám z celého srdce štěstí na této cestě, věřte, že má šťastný cíl.

 Autor: Iva Hédlová

Komentáře