Kouř představuje cizorodé látky, které se jednak v organismu nevyskytují, nebo se vyskytují v malém množství – nikotin, dehet, kysličník uhelnatý a stovky a stovky dalších jedovatých chemikálií.
Šetření prováděna v celém světě ukázala, že kouření v Evropě a Americe zvyšuje četnost rakoviny plic 10 až 20 krát. Čím déle kdo kouří a čím větší počet cigaret vykouří denně, tím větší je i pravděpodobnost, že zemře na rakovinu plic. Kouření kromě toho výrazně zvyšuje četnost rakoviny hrtanu, rakoviny ústní dutiny a hltanu, rakoviny jícnu. V podstatně v menší míře kouření zvyšuje četnost rakoviny slinivky břišní, močového měchýře a ledvin. Četné výsledky naznačují, že kouření v určité, ale nepříliš významné míře zvyšuje četnost některých dalších rakovin.
Největší počet úmrtí způsobených kouřením ovšem připadá na nemoci srdce a cév, jmenovitě na infarkt myokardu. Kouření kromě toho velice výrazně zvyšuje výskyt chorob horních cest dýchacích. Kuřáci jsou mnohem častěji než nekuřáci postiženi bronchitidou, emfyzémem apod.
Nenechte se oklamat, že lehké (light) cigarety se vyznačují daleko menším obsahem nikotinu a dehtu než cigarety „normální“, avšak na druhé straně obsahují řadu stejně škodlivých sloučenin, o kterých se již na jejich obalu nehovoří. Výhodou lehkých cigaret tedy nesporně je, že se člověk těžko stane na nikotinu závislým, a o to zřejmě jde, ale z hlediska plic je to naprosto stejné svinstvo.
Co se stane s plícemi, když přestaneme kouřit?
- po 8 hodinách klesne hladina oxidu uhelnatého vkrvi přibližně na polovinu. Hladinu kyslíku e vrací ke svému normálu.
- Po 24 hodinách tělo zcela vyloučí oxid uhelnatý. Sliznice obnovují svou samočisticí funkci.
- Po 48 hodinách se tělo úplně zbaví nikotinu. Zlepšuje se čich a chuť, které byly do té doby oslabeny.
- Po 2 až 3 měsících se zlepší krevní oběh, takže se i lépe chodí a běhá. Funkce plic je zlepšena až o 30 %, což je znát na dýchání.
- Po 4 ž 9 měsících zcela zmizí kašel a dýchavičnost. Řasinkový epitel vdýchacích cestách se již obnovil a umožňuje dýchacím cestám, aby se čistily samy.
- Po 5 letech je riziko infarktu ve srovnání skuřákem zhruba poloviční.
- Po 10 letech je i riziko rakoviny plic oproti kuřákovi poloviční. Riziko infarktu je stejné jako celoživotního nekuřáka.
Jenom pro zajímavost:
- každých 6 sekund na naší planetě zemře jeden člověk na nemoci z kouření
- nejvíce se kouří v Dánsku 46%, Francii 40%, Řecku, ČR a Španělsku (po cca. 37-40%tech), Německo 36%, Itálie a Británie 32%, atd.
- kouřím-li 30 let, organismus je zatížen 1,5 kg nikotinu, tj. 15.000 smrtelných dávek (smrtelná dávka 50 mg)
- tři cigarety denně je dávka, u níž nebyla prokázána výrazná zdravotní rizika
- většina kuřáků začíná v dětství a v dospívání – uvádí se, že je reklama velmi účinná, protože devět z deseti kuřáků začíná kouřit před osmnáctým rokem života!
- kuřák má 25x vyšší pravděpodobnost, že jej potká zhoubný nádor
- u žen kuřaček je o 74% vyšší pravděpodobnost, že zemřou na rakovinu prsu
- 87% lidí, kteří zemřeli na rakovinu plic byli kuřáci!
- na zeměkouli je 1 miliarda kuřáků
- ženy, které užívají hormonální antikoncepci a současně kouří se vystavují nebezpečí úmrtí na IM před 50. rokem života a to v poměru k nekuřačkám 1:60
- 9 z 10 kuřáků umírá na následky kouření
- každá vykouřená cigareta zkracuje život o 5 minut
- příčinou každého pátého úmrtí u nás je kouření
- alkohol spolu s tabákem zvyšují riziko rakoviny více než kterákoliv z těchto látek samostatně
- při "sátí" je teplota cigarety 700 °C. V klidu na okraji 400 °C a ve středu "ohniska" pak 580°C
- denně se utratí za cigarety 16 miliard korun!!!
- paradoxem je, že kouří 1/3 lékařů a 2/5 zdrav. sester
