Vysvětluje některé pojmy z oblasti enioanatomie, eniopsychologie, eniomedicíny, léčitelství, psychotroniky a bioenergoterapie, se kterými se lze setkat v různých publikacích, odborné literatuře apod. Slouží především ke snadnější orientaci v těchto a jim blízkých oborech. Slovník je také určen k orientaci v některých textech této internetové stránky, kde jsou určité pasáže psány odborným jazykem.
Zároveň se snaží ukázat, že mnohé pojmy enioanatomie, parapsychologie, psychotroniky, eniopsychologie, informační medicíny, duchovní medicíny, bioenergoterapie a dalších jsou již dnes vědecky definovány v některých odborných publikacích. Některé výklady pojmů jsou převzaty z odborných slovníků a publikací, jsou popsány z obecného nebo eniopsychologického hlediska a ve veřejných nebo odborných kruzích jsou takto přijímány (tyto termíny nejsou nijak označeny). Jiné pojmy jsou popsány z hlediska eniologie, enioanatomie a eniopsychologie a byly vytvořeny nebo přesněji formulovány docentem Vasiľčukem na základě jeho výzkumů (jsou označeny jako autorský výklad – AV). V některých případech je uveden konkrétní autor pojmu.
A
abiogeneze – (z A – záporná částice, BIOLOG…, GENEZE); vytváření organických spojení rozšířených v živé přírodě, vně organismu bez účastí fermentů; v širším smyslu vznik živého z neživého, tj. výchozí hypotéza v moderní teorii vzniku života; v polovině 20. století byla experimentálně provedena abiogenezická syntéza bílkovině podobných a jiných organických látek v podmínkách napodobujících prvotní podmínky na Zemi
abrakadabra – termín nejistého původu, magická formule, která má často podobu trojúhelníku
absolutno – to, co existuje samo o sobě a zapříčiňuje vše ostatní; bezpodmínečné, nekonečné, neomezené, dokonalé a bezvztažné bytí
absorbovat – přijímat, pohlcovat, vstřebávat (např. absorbovat záření, světlo, plyny, zvuk); přijímat poznatky, názory apod.
absorpce – objemové pohlcování, vstřebávání, zeslabení jedné látky v druhé; zeslabení elektromagnetického záření, zvuku nebo počtu částic při průchodu látkou
abstrakce – z latinského abstractio – oproštění se; forma poznání založená na myšlenkovém vydělení existujících vlastností a spojení předmětu a oproštění se od jeho jiných zvláštních vlastností a spojení; celkové pojetí – jako výsledek pojetí abstrahování; synonymum „myšlenkového“, „chápajícího“; základní typy abstrakce:
- izolující – vyčleňující zkoumaný jev z celku
- zahrnující – dává celkový obraz jevu
idealizace – zaměňuje se reálný empirický jev s idealizovaným schématem; pojem abstrakce je v protikladu s pojmem konkrétno; myšlenkové odtrhnutí jedné vlastnosti věci od jiných její vlastností, jednoho předmětu od jiných, se kterými je ve skutečnosti spojen; způsob vytváření obrazů a pojmů, charakterizující zejména obecné vlastnosti objektů a jejich vzájemných vztahů
adaptace – komplex fyziologických reakcí zabezpečujících přizpůsobení se ke měnícím se podmínkám vnějšího prostředí, nasměrovaných na podporu odpovídající stálosti vnitřního prostředí organismu – homeostáze; stabilita homeostáze se vyznačuje spolehlivostí systémů organismu schopných adaptace; rozlišuje se adaptace krátkodobá a dlouhodobá; krátkodobá adaptace je založena na reflektorních reakcích; pro formování dlouhodobé adaptace jsou nutné dlouhodobé nebo často se opakující vlivy, které vedou ke strukturálně-funkčním změnám v systémech organismu; adaptace nastává v tom případě, když zátěž dosahuje odpovídajícího objemu a intenzity pro dané individuum v souvislosti s jeho zdravím, funkčním stavem a odpovídající připraveností a vytrénovaností; v procesu adaptace prochází organismus třemi fázemi: napětí, stabilizace, stržení
adaptace informačně-energetická AV – komplex informačně-energetických reakcí zabezpečujících přizpůsobení se ke měnícím se charakteristikám informačně-energetických polí vnějšího prostředí nasměrovaných na podporu odpovídající individuálnímu poměru informací, mikročástic, energií, světla, informačně-energetických substancí, bioplazem individuálně-lidského, pozemského, kosmického, duševního, duchovního a božského původu
agresivita – útočnost, tendence napadat jiné, dominovat jim
ajurvéda (ájurvéda) – klasické indické lékařství
akupresura – léčebná metoda využívající tlak ne určité body povrchu lidského těla
akupunktura – stará čínská léčebná metoda spočívající ve vpichování jehel do určitých bodů lidského těla
alchymie – termín arabského původu, označující vědu, ze které se zrodila chemie; metodické bádání prováděné s cílem nalézt způsob přeměny kovů (transmutace); alchymie se soustředila na hledání prostředku – kamene mudrců – umožňujícího vyrobit zlato z obyčejných kovů; z hlediska parapsychologie a psychotroniky zkoumá alchymie duchovní přeměnu bytostí, je to snaha o zdokonalení osobnosti až k nabytí dokonalé moudrosti, kde je cílový stav vývoje osobnosti kamenem mudrců a získané zlato není materiální, nýbrž psychické
amulet – z latinského amuletum, předpokládá se, že je to odvozenina slova amiliri, což znamená oddálit – předmět obvykle vyrobený kouzelníkem, který má sloužit k odvrácení neštěstí, je účinný pouze tehdy, nosí-li ho osoba neustále při sobě (viz talisman); amulet je předmět používaný v přírodní podobě
analýza – proces myšlenkového rozložení jakéhokoliv složitého předmětu nebo jevu na části, ze kterých se skládá
anatomie člověka – věda, která popisuje stavbu a formu látek, orgánů, systémů orgánů, studuje je při vzájemné činnosti, vývoji, formování, vykonávaných funkcích a vlivu vnějšího, stále se měnícího prostředí; obor studující stavbu lidského těla, a to makroskopickou i mikroskopickou; rozlišuje se normální anatomie (studuje normální stavbu organismu) a anatomie patologická (zabývá se tvarovými změnami za chorobných stavů); anatomie patří mezi morfologické obory
anatomie jemnohmotných těl AV – věda, která popisuje stavbu, tvar a funkce jemnohmotných těl člověka jako koncentrovaný informačně-energetický výraz objektivní vesmírné reality ve formě strukturovaných jemnohmotných těl; viz též enioanatomie
anomálie – nepravidelnost, výjimečnost, odchylka, úchylka od normálu
anomální zóna – místo na zemském povrchu, pod povrchem nebo v prostoru kolem Země a ve vesmíru s výrazně odlišnými některými měřitelnými informačně-energetickými charakteristikami
antičástice – objekt existující ke každé elementární částici mající stejnou hmotnost a opačný náboj
aparát – funkční sdružení orgánů, které mají různý původ, různou stavbu a různá místa lokace (umístění) v organismu (pohybový, endokrinní aj.)
architektonika jemnohmotných těl AV – harmonické spojení sub-, ultra-, mikro- a makro-anatomicko-morfofunkčních částí a struktur do holografického celku
asport – nenadálé zmizení různých přítomných neživých či živých předmětů
astrál – klíčový pojem okultismu a magie; biopole, kterým je podle západní esoteriky obdařen každý objekt; všejsoucí – vyznačuje stránku tělesnou (spojení s materií), astrální (osobitá duše objektu) a duchovní (spojení s duší světa); magický i léčitelský vliv na jevy, věci a lidi se uplatňuje zejména působením na astrál objektu
astrální
- hvězdný, nadpozemský
- netělesný, nadsmyslový, magický, související s biogenním polem (viz. též astrál, magie)
astrologie – umění předpovídat události z postavení hvězd; zakládá se na znalosti hvězdného vlivu na individuální či kolektivní lidské počínání; obor zabývající se hledáním vztahů a souvislostí mezi postavením kosmických těles a právě probíhajícími i budoucími ději na určitém místě Země; hvězdopravectví
astromantie – věštění z hvězd, ale ne na základě horoskopu, tj. nemá přímou souvislost s astrologií
astromedicína – disciplína užité astrologie, která využívá astrologické poznatky v praktické medicíně
aura – latinsky „světlo“; soubor světla jemnohmotných těl člověka, které obklopuje fyzické tělo; viditelnost aury je ne vždy dána fyziologickými možnostmi lidského oka, proto ji většina lidí za normálních okolností nevidí; každý člověk má individuální neopakovatelnou auru; když se více lidí dívá na auru jednoho jedince, každý ji vidí jinak; hypotetické pole, které je tvořeno živým organismem; část informačně-energetického bioplazmatického pole člověka
aura AV – integrální soubor všech jemnohmotných těl, jejich informací, mikročástic, energií, světla, barev, informačně-energetických substancí, bioplazem, fluidů a formostruktur, plynů a ve vzduchu přítomných biochemických látek lidského těla
autoimunita – porucha, při níž je činnost imunitního systému zaměřena proti vlastním orgánům a tkáním, které jsou poškozovány; autoimunitní mechanismy se podílejí na vzniku řady chorob: střevních zánětů, některých forem zánětů jater, některých nemocí žláz s vnitřní sekrecí (záněty štítné žlázy, nedostatečnost kůry nadledvin – Addisonova nemoc), revmatických a systémových nemocí (revmatoidní artritida) aj.; vlastní příčina tohoto stavu není známa; předpokládá se porucha v řízení imunitního systému, vliv některých virů apod.
automatická hudba – paranormální fenomén, při kterém člověk v hypnotickém stavu nebo transu nevědomě vytváří hudební díla, nebo hraje na nějaký hudební nástroj, aniž by se kdy učil na jakýkoliv hudební nástroj hrát
automatická kresba – paranormální fenomén, při kterém člověk nevědomky maluje díla jiných mistrů a autorů, aniž by toho byl v normální kondici schopen; kresby, malby, skici, vytvořené v transu nebo i ve zdánlivě bdělém stavu
automatické psaní – paranormální fenomén, při kterém člověk v transu, ve zdánlivě bdělém stavu nebo v jakémkoliv stavu, víceméně podvědomě zapisuje komunikace různého druhu
automatický hlas – paranormální fenomén, při kterém člověk v hypnotickém stavu nebo transu nevědomě hovoří; po vrácení se do bdělého stavu si většinu z toho, co řekl, nepamatuje
autonomní biologicko-informačně-energetický holografický systém člověka AV – systém, který je tvořen integrálním souborem fyzického těla a některých jemnohmotných těl; integrálním souborem některých jemnohmotných těl s fyzickým tělem se mohou tvořit dočasné funkčně aktivní autonomní biologicko-informačně-energetické integrální holografické systémy; těchto může být vytvořeno nekonečné množství s různými jemnohmotnými těly, různého strukturálně-funkčního charakteru s cílenými funkčními možnostmi
autonomní biologický informačně-energetický hologram člověka AV – je tvořen integrálním souborem fyzického těla a jednoho nebo několika jemnohmotných těl
autonomní čakerní systém AV – soubor čakerních kónusů všech čaker tvořených informačně-energetickou hmotou stejného pásma elektromagnetického spektra a jejich spojení; rozlišují se tyto autonomní čakerní systémy: červené, světle zářivě červené, oranžové, světle zářivě oranžové, žluté, zelené, světle zářivě zelené, blankytné, tyrkysové, modré, šeříkové, fialové, růžové, bílé a zlaté; jeden autonomní čakerní systém patří pouze do jednoho jemnohmotného těla
autonomní informačně-energetický holografický systém člověka AV – je tvořen integrálním souborem informací, mikročástic, energie, světla, informačně-energetických substancí, bioplazem, fluidů a formostruktur odpovídajícího frekvenčně-amplitudně-vlnovému pásmu v rámci jednoho pásma elektromagnetického spektra jednoho nebo několika jemnohmotných těl
autoskopie – vidění sebe sama; vystoupení z vlastního těla; schopnost vidět orgány vlastního organismu; viz též přínos
Autor (viz foto): Doc. Anatolij Vasilčuk, CSc.
