Pokud je velice pozorně prozkoumáme, bez ohledu na pořadí, mohou nám velmi pomoci při odpoutávání, které vede na konci k probuzení a duchovnímu urychlení seberealizace jogínů.

Občas pochopíme že začínáme žít teprve až tehdy, když rozhodně řekneme "ne". Pro jogína "ne" znamená říct "ne" na vše, co není reálné. I když se to nezdá, říci "ne" znamená ve skutečnosti podat důkaz co největší dobroty jak k ostatním, tak sobě. Často nám takový jasný a pevný postoj pomůže vyhnout se utrpení a nouzi po mnoho let, nebo i na celý život, které bychom jinak s rezignací přijímali a se kterým bychom se smířili. Říct "ne" znamená ve skutečnosti říct pevné "ne" k netečnosti, zbytečným očekáváním, iluzím, zlovolným názorům, negativním podmínkám, uspěchaným rozhodnutím, bulvární kritice, vymyšleným proviněním, starosti, strachu, podezíravosti, žárlivosti, pomluvám, mechanickým odpovědím…, jedním slovem "ne" znamená zastavit se před vším zlým.

Vyslovit "ne" znamená ale i podřízení se, nepodmíněnou oddanost k božskosti, a znamená také duchovní odpoutanost. Občas však zjistíme, že "ne" je ve skutečnosti "ano". Říct "ne" nepředpokládá nutně negativní postoj, abychom něco odmítli, odtáhli se, nepřijímali. V určitých podmínkách, pokud jsme inspirováni inteligencí a vnitřním citem, představuje toto slovo ve skutečnosti proces přijímání, otevřenost, nebo jinak řečeno tajnou pravdu, skrze kterou můžeme proniknout do vyšší reality a zbavit se iluzorně nižší zjevnosti. Tím však zjistíme, že "ne" představuje postoj se dvěma významy: jeden znamená říct rozhodně "ne", když se nacházíme před aspektem který nepřijmeme, a druhý znamená říct "ano", což je zamlčení aspektu, který přijímáme. Například říci rozhodné "ne" směrem ke znepokojení, znamená říci zamlžené "ano" důvěře. Pokud rozhodně odmítneme žárlivost, přijímáme tak odpoutanou lásku.

Občas se stane, že řekneme "ano", i když bychom si přáli říct "ne". Ze slabosti, strachu, slušnosti, nebo jednoduše kvůli nesmyslnému mechanismu, kterému jsme se ještě nedokázali vyhnout. V tomto případě bychom měli využít ztracený čas k tomu, abychom se naučili alespoň posléze říci při první možnosti rozhodné "ne". Dřív nebo později bychom to stejně museli udělat. Tak proč tedy ne dříve? Pokud se to nenaučíme, nesmíme se divit, že se nakonec staneme zakyslými, plnými zášti a budeme se nechávat zbytečně ponižovat. Zůstaneme stále apatičtí, znechucení a mechaničtí, jako nějací roboti.

Schopnost odporovat v určitých případech nepředstavuje negativní postoj sama k sobě. Když rozhodně odmítneme určitou situaci, stav, nebo emoce, které jsou zlé a nepřijímáme vůbec skutečnost, že bychom měli mít takové myšlenky a negativní postoj, "ne" dostane ve skutečnosti pozitivní význam. Zdánlivě paradoxně, ale ve skutečnosti naprosto přirozeně, pokud řekneme pevné "ne" když je to potřeba, zjistíme za krátkou chvíli, že se v nás bude probouzet a zvyšovat čím dále tím více soucitu, tolerance, humoru, odpuštění ostatním a dokonce i nám samotným. Nikdy však není příliš pozdě říci rozhodné "ne". Musíte již teď pochopit, že žádný přítel, i kdyby by byl sebelepší, žádný duchovní mistr nebo guru nemůže říct "ne" místo vás. Musíte to vždy udělat co nejrychleji sami.

Z hlediska duchovního vývoje jsou slovo "ne" a postoj, který jeho vyslovení předpokládá, velmi důležité, protože jóga, jako autentická duchovní cesta, předpokládá ve skutečnosti přání poznat více určitou výši otevřenosti i aspiraci k nové skutečnosti, která předpokládá vytříbené stavy vědomí. To všechno však předpokládá neustálé používání a velkou zručnost v umění říkat "ne".

Pro začátek začněme říkat "ne" starým zvykům, paralyzujícím předsudkům, zlým návykům, opakujícím se obrazům v našem životě. Ty ale nebudou jen tak lehce odstraněny, protože jsme je podporovali, živili a starali se o jejich existenci v naší bytosti po dobu tolika existencí. Pokušení spadnout znovu do stejného hříchu se nás pak bude držet delší dobu. My teď ale můžeme říct, že přítomnost "ne" se pro nás stala podstatnou. V takových případech se úsilí vůle zakládá na pozitivní sugesci a dovolí nám říci: "Ne, nevrátím se znovu ke starým poutům, nebudu stále opakovat tento špatný zvyk!" A to může být zachraňující.

Guru (duchovní mistr) představuje v tomto případě toho, kdo otevře cestu. Nositele "ano", a ukáže velice jasně nové možnosti, které máme prozkoumat. Jste to ale vy, kdo odteď musí prošlapávat cestu a vyvíjet úsilí, aby byl neustále bdělý – pomocí "ne", abyste nikdy nepřistoupili na nouzový kompromis, ze kterého jste se již vymanili. Říct "ne" může znamenat nejpozitivnější čin v našem životě, ale občas i nejobtížnější. Mnoho knih se vztahovalo k významu slova "ne". Naučit se ale prakticky pevně říkat "ne" když je to potřeba je občas opravdové umění. Na začátku je nutné rozhodnutí to udělat, ale pak je nutné to i zvládnout.

Mnoho z nás se může zeptat: "Jak se to však máme naučit?" Nejdříve ze všeho se naučíme říkat "ne" při poslouchání srdce, které nám dokáže zpřístupnit tajné významy, které naše mysl nikdy nepozná. Srdce způsobuje, že se v nás projevuje duchovní intuice. Proto srdce nepotřebuje být Mgr. nebo jiný náročný titul. Srdce jednoduše ví – a ve správnou chvíli nás pohotově inspiruje. My si jen musíme přát proniknout mimo zdání a v tu chvíli budeme šťastni, že můžeme jasně vidět. Jen v té chvíli můžeme zjistit, že je to boží inspirace, uskutečňování bytosti, osvícení, odpoutanost, probuzení, intuice pravdy, integrace a naplněnost. Jen v tu chvíli můžeme říci: zvládl jsem říci "ne".

Vyslovit "ne" může šokovat lidi kolem, ale může šokovat i vás. Toto vnitřní gesto vás rovněž dokáže probouzet a může být vytříbeným a mimořádným vnitřním katalyzátorem pomoci ostatním, aby i oni si začali pomáhat sami. Pro některé lidi říct určitě "ne" představuje ve skutečnosti duchovní cestu. A není vyloučeno, že právě oni mají pravdu. V některých oblastech světa se říci "ne" iluzím, které nás svazují, nazývá "jóga", v jiných oblastech se to nazývá "zen", jiní zase raději říkají jen "duchovní probuzení". Přesto, mimo tohle vše, říct "ne" znamená přesně toto: prostě říci pevné "ne".

Odmítání slůvkem "ne" je rovněž proces, který označuje duchovní pokrok v životě. Nemůžeš říkat "ne" bez důsledné pozornosti. To znamená rovněž nevzít nic jako samozřejmost, ale používat naplno a co nejčastěji inteligenci a říct rozhodné "ne" na zbytečnosti. Když řekneš "ne", tak ačkoliv to nevnímáš, šetříš si tak často mnoho energie. Rovněž se v tu chvíli zachráníš a překonáš doopravdy sám sebe. Když umíš říct pevně "ne", okamžitě přestáváš být robotem a začínáš doopravdy existovat. Někteří lidé si přesto budou myslet, že říkáš "ne" kvůli krutosti, chybějícímu soucitu, zlosti, či nezodpovědnosti. Ale to není důvod znepokojovat se a nikdy bychom neměli přestat uvažovat tak, že všichni máme velký dar vlastního názoru.

Aby se naučili říkat "ne", zapojuje se mnoho hledajících do rozmanitých činností různých skupin a do všelijakých her. Někteří z nich si začali měnit jména a nosí různé duchovní ozdoby. Mnozí si myslí, nebo si občas o sobě nechávají podmíněně myslet pasivním způsobem, že právě oni jsou vybráni, i když ve skutečnosti nejsou dostatečně vyvinuti. Nechávají se polapit při soupeřivém hromadění a četbě mnoha knih, které jsou nebo nejsou vytříbené. Rovněž mohou tvrdohlavě sledovat různé praktiky. Ti se mohou považovat díky své ignoranci za duchovní, třebaže ve skutečnosti nejsou.

Pokud jsme ale opravdu rozhodnuti se probouzet, můžeme se začít smát sami od sebe tomu, co jsme byli dříve. Pochopíme pak něco uvědomělejšího, že ve skutečnosti žertujeme na náš vlastní účet. V té chvíli můžeme zažít nával smíchu, nebo budeme vzlykat pláčem. Ačkoliv říct "ne" není nejjednodušší, někteří se to učí několikrát, až do chvíle, než tuto lekci zvládnou. Nakonec dokonce zvládneme úplně se odpoutat, smát, plakat, nebo dokážeme napsat knihu. Ale zároveň můžeme zjistit, že říct "ne" může radikálně transformovat náš život. Přidá do něj krásu a pomáhá nám to vnímat vznešenost. V takové chvíli máme možnost si vybrat, jestli zůstaneme svobodní, nebo jestli se po určitém období vrátíme znovu do stavu netečnosti. Vždy si můžeme vybrat a nejlepší a nejjednodušší možnost (a zároveň nejjednodušší pomoc) je poslouchat pozorně hlas srdce a pokorně a moudře jednat v tomto směru. Pak s překvapením zjistíme, že všechny metody terapie a všechny duchovní knihy mají ve skutečnosti v obsahu tento podnět: nauč se říkat "ne"!

Naučíme-li se to, můžeme se tomu znovu smát, můžeme se pokusit sdělit i ostatním naše tajemství. Nebo můžeme provádět všechno to, co si přejeme abychom dělali, v úplné svobodě. Rovněž se díky této svobodě můžeme rozhodnout, že neuděláme nic, že budeme jíst, když máme hlad, budeme pít, když máme žízeň, budeme spát, když jsme ospalí, budeme milovat, když se zamilujeme, a řekneme pevně "ne", když cítíme potřebu říct "ne". Záleží jen na vás co děláte, nebo co budete dělat. Podstatné je, že nikdy nesmíte zapomenout, že vždycky záleželo a bude záležet jenom na vás, protože když člověk doopravdy žádá, Bůh vždy dává. Ale pokud to neuděláte, stejně vás nepřinutí vzít si něco jiného než to, co si zasloužíte.

Autor: (Gregorian Bivolaru)

loading...

Komentáře