Ve vztazích k mužům děláme několik zásadních chyb:
Chováme se k pánům tvorstva jako matky – CHYBA. Mužům se to sice z počátku líbí, ale pak ten malý chlapeček začne zlobit. Maminka si s tím přece poradí. Mnoho žen se pak strašně diví, že jejich muž odešel k „takové couře, která mu ani neuvaří, nevypere a jenom by se válela v posteli“. Ale v podstatě jsme ho tam poslaly sami a ještě mu na cestu udělaly svačinku. Nejrychlejší způsob jak svého miláčka ztratit je, dělat mu matku, protože logicky vzato s matkou se nesouloží a proto přijde na scénu ta „coura, která nám ho ukradla“.
Nedělejte za muže věci, které by měl dělat sám. Přestaňte ho budit do práce – to je jeho problém, že zaspí. Nepřipomínejte mu zubaře – jeho bude bolet zub, když zapomene. Neuklízejte poházené svršky na podlaze – on je bude mít zmačkané a od chlupů ze psa. Nepeskujte ho jako malého kluka: „ že jsi zase nebyl za babičkou na hřbitově, že jsi zapomněl na narozeniny šéfa?“ Je to jeho ostuda a on si za to ponese následky. A takové ňůňání „ to se nám to hezky napalo, chceš ještě přidat knedlíček?“ vám ho rozhodně vyžene z vaší postele do nějaké cizí. Buďme důsledné, ono to není jednoduché mít plný stůl špinavých talířů, zasmrádlé ponožky na sedačce, poslouchat nářky přátel, že ten náš bobánek je nemožný, dívat se na jeho vyčítavý výraz, až ho bude bolet zub, protože 3x nedorazil k zubaři, protože mu to nikdo nepřipomněl. Bude se vztekat, ale když vydržíte, budete mít doma CHLAPA a ne synka.
Další CHYBA, kterou někdy děláme je odmítání sexu nebo trestání partnera odmítnutím.
Takový mýtus, že si muži neváží žen, které rády souloží, nám byl vštěpován už v dospívání.
„Hlavně musíš dělat fóry, nedej se lacino, chce jenom jedno, nebude si tě vážit a nikdo se s tebou neožení.“ Bohužel se to pak táhne celým naším životem a místo abychom sex naplno prožívaly, tak s ním kupčíme. Muži však mají rádi spontánnost, živočišnost a nadšení. Je to jejich důkaz lásky, důkaz, že je milujete a toužíte po nich. Takové to „jen počkej, včera jsi se někde toulal, já ti nedám“, to on vůbec nepochopí, bude přesvědčený, že je pro vás nepřitažlivý, neschopný a problém je na světě. Pravděpodobně, až se zase zatoulá, tak si svou mužnost bude dokazovat jinde.
Další CHYBA, lpět na partnerovi, tak moc, až tak, že zapomínáme na svůj život. Nic nedokáže muže tak znechutit, jako hysterická, slabá, ufňukaná žena, která ze sebe dělá hadr na podlahu. V podstatě mu tím říkáme, dala jsem se ti celá a teď ty jsi zodpovědný za náš vztah. Nemáme čas na kamarádky? (Musíme být vždy při ruce, kdyby náhodou miláček něco potřeboval.) Jíme jídla, která nám nikdy moc nechutnaly? ( To je ale výborný bůček, že já jsem tu chuť sádla, které mi stéká po bradě doposud neocenila.) Najednou milujeme hokej.(To je ale zajímavá hra, to, že mám zítra angínu a zánět močáku, nevadí, byli jsme přeci spolu.) Netrávíme dovolenou u moře, které milujeme? (Teprve s tebou jsem objevila kouzlo domoviny, 30 km tůra a párek u stánku vyjde levněji, puchýře se zahojí, na žlučníkový záchvat po zeleným párku si dám Febichol, hlavně, že jsme spolu.) Tak tady už nám svítí červená, už dokonale ztrácíme své JÁ a musíme okamžitě přestat! Zásadní otázka, kterou bychom si měly položit je, jakou si nás našel, do koho se zamiloval, koho svlékal už ve dveřích? Vraťme se na začátek a buďme ta, která ho okouzlila. Svlékněme kůži závisláka a buďme zase přitažlivé, sebevědomé, rozlítané a hlavně nezávislé na tom našem drahouškovi. Uvidíte, jak ožije. Držím vám palce!!!
To mě fakt pobavilo a úžasné je, jak je to pravdivé. Přesně tak to funguje. Iva Hédlová
