Lovci a sběrači většinou vyznávali více či méně krvavé lesní bohy, vyznávali sílu a boj. Kočování vedlo k tomu, že bylo nutné věnovat se loveckému a válečnickému umění.

Každý kraj, kterým kočovníci procházeli, znamenal změnu a možné nebezpečí. Kočovníci museli být připraveni na rychlý odjezd nebo si vybojovat průjezd proti případným nepřátelům. Živili se lovem a sběrem, byli zvyklí ukořistit to, co příroda sama nabízela, proto jejich vědomí bylo dravé a kořistné.

Lovci neměli důvod ani čas se hlouběji zabývat sami sebou, hlouběji prozkoumávat přírodní procesy. Nevkládali žádné poznatky ani umění, které by pomohlo přírodě tvořit nové plody nebo rostliny. Nebylo důvodu život plánovat. Kočovník žije přítomností a využívá přírodní bohatství. Jakmile je zvěř v dané lokalitě ulovena a plodiny vysbírány, putuje za stravou do jiné lokality a k opuštěným místům nemá hlubší vztah.

Lovci a sběrači jsou vlastně cizopasníci. Jejich primitivní náboženství tento způsob života odráží. Je to náboženství síly, boje, krve, náboženství mužského bojového principu. Kočovníci byli trvale na cestách, a proto nemělo smysl vytvářet produkty na víc než byla jejich současná potřeba. Nebylo jak převážet případné nashromážděné bohatství, nebylo kde skladovat. Člověk bojovník rozuměl přírodě v míře potřeb lovce a sběrače.

Společenství vydělilo vůdce, což byl většinou nejsilnější a nejzku-šenější lovec a bojovník, ale také šamana – kněze, lékaře a pamětníka v jedné osobě. Úkolem šamana bylo zodpovědět důležité otázky životního stylu lovce a sběrače. Otázky typu: jak vyléčit zranění, kde jsou stáda lovné zvěře, jak zmnožit sílu kmene, jak usmrtit protivníka, jak dobře zabíjet. Idolem krásy a ochrany byly dravé a krvavé jevy. Často se konalo uctívání ohně, uctívání východu a západu slunce, uctívání bouře, uctívání mrtvého zvířete.

Zabíjení a smrt mělo rituální význam. Zabíjet patřilo k běžnému způsobu života a proto se dá říci, že primitivní náboženství lovců a sběračů bylo náboženstvím smrti. Smrt byla ctěna, bohové měli charakter krvavých ničitelů a smrtonosné síly. Obsahem primitivních náboženských rituálů bylo jak uctít, ukojit a nasytit nebezpečená hladová božstva. Jak je uspokojit, aby se slitovaly nad kmenem. Božstva byla uspokojována krvavou obětí – obětí zvířecí nebo obětí lidskou. Tady můžeme nalézt symbolický úkaz primitivního náboženství.

Hladový bůh je nasycen a jedině pak ušetří členy společenství. Jedině pak nastane mír. Průvodní jev života primitivních kmenů byl hlad a strach. Když přírodní bůh – bůh smrti nebo ohně je uspokojen a nemá hlad, tak nezabíjí. Nemá důvod zabíjet, nemá hnací sílu zabíjet, je nasycen a nejde z něho strach. Takhle se chová dravec v lese. Dravec nebyl lidem nebezpečný, pokud byl přežrán. Stejně tak lovec nezabíjel, jestliže neměl hlad. Hlad jej motivoval k lovu. Hlad je hnací motor primitivního společenství a také primitivního pohledu na život a přírodu. Jestliže je hlad uspokojen, nastane mír. Není-li uspokojen, nastane boj, lov, krvavé oběti a zabíjení. Klid a mír je pouze krátká perioda, kdy je člověk nebo bůh nasycen, doslova, kdy je přežrán. Tato perioda však brzy skončí a člověk opět tančí lovecké tance kolem ohně, nabíjí se mužskou energií, nabíjí se dravčí energií, aby byl mocný a silný. Jestliže bude silnější než ostatní zvěř nebo nepřátelské kmeny, tak přežije a nebude mít hlad.

Jakmile člověk přestal kočovat a usadil se na jednom místě, jeho vědomí se začalo měnit. Vybral si místo, kde chtěl žít, vybral si místo, kde se musel uživit. Proto začal věnovat pozornost plodivým silám přírody. Záleželo mu na tom, jestli semeno vyklíčí. Velkou pozornost věnoval sklizni, musel vybudovat sýpky, musel si vybudovat a zdokonalovat vlastní dům. Zemědělský člověk si uvědomoval souvislost mezi porodem a sklizní. Žena byla zdrojem nových lidí, pole bylo zdrojem nové potravy. Zdrojem potravy bylo také rozmnožování domácích zvířat, neboť čím více bylo dobytka, tím více bylo živých přirozených zásob.

Tantrické vědomí začíná pozorností na plození a rození.
Tantrické vědomí začíná pozorností na jevy vzniku života.
Tantrické vědomí je pozornost k životu.

Komentáře