Nezřídka dostávám pesimistické dopisy, v nichž si lidé stěžují, že nemohou najít svůj cíl, nevědí, co chtějí, a nechápou, jak si mohou změnit život. Mnozí z nich se ocitli ve stavu, ze kterého jako by nebylo úniku. Takřka všichni narážejí na problém s materiálními prostředky. Kam mají odjet z města či vesnice, jež se jim zprotivily? Kde mají vzít peníze na živobytí? Jak mají rozmotat klubko rodinných problémů? Kde mohou najít slušnou práci?
V transurfingu se bez pozitivního naladění neobejdete, jenže kde máte čerpat optimismus, jestliže vás obklopuje bezútěšná, pochmurná skutečnost a vy nevíte, co s tím nadělat. Zvláštním talentem obdařeni nejste, roky plynou, perspektivu nevidíte, život uvízl v domácí rutině jak v blátě. V takových podmínkách se moc nechce věřit v neomezené možnosti, které transurfing slibuje. Existuje také spousta dalších lidí, již se potýkají s vážnými zdravotními problémy. Jak se lze z onoho uzavřeného kruhu vymanit?
Vypadá-li to u vás podobně, pak nijak. Neboli z takové bezvýchodnosti se nijak vypiplat nedokážete a nepomůže vám ani transurfing. Nejenže totiž nedisponujete dostatkem energie na něj, ale ani na to, abyste se k němu vůbec přiblížili. Pod pojmem energie nemám na mysli fyzickou sílu vhodnou leda na kopání jámy, nýbrž volnou energii, která člověku umožňuje realizovat vlastní vůli.
Bez volné energie není ani záměr. Jinými slovy se člověku nic nechce a nic mu nejde, sil se mu dostává pouze na udržení existence a vykonávaní běžných činností. Energie záměru je životní síla, díky níž u nás procitá přání radovat se ze života, aktivně jednat, tvořit, pokořovat nové vrcholy, a tedy formovat svou realitu.
Vše je velmi prosté. Za nízké hladiny energetiky se optimismus mění v pesimismus, zrcadlo světa tento obraz ztělesňuje ve skutečnost, čímž se počet důvodů k pesimismu zvyšuje. Tak vzniká uzavřený kruh bezvýchodné reality, ze kterého se nelze vyprostit; sil se nedostává dokonce ani na to, abychom si rozmysleli, jak to dokázat. S nízkou hladinou energie záměru nemá ani cenu přemýšlet o tom, že bychom se na transurfing obrátili. S oslabenou energetikou nejsme dokonce schopni ani ovlivňovat vědomé snění – to je dokázáno.
K dispozici se nabízejí pouze dvě varianty. První říká, že lze vše ponechat tak, jak je, smířit se s nevyhnutelným a dále se vléct svou existencí bez naděje na zlepšení. Pouze mi v takovém případě nepište žalostné dopisy, že se vám nic nedaří. Váš výběr je váš výběr. Nikdo kromě vás samých vám nebrání, abyste si vybrali druhou variantu, a tedy se zabývali svou energetikou. Posléze se totiž objeví jak optimismus, tak cíl i síly na jeho dosažení. Budete moci modelovat svou realitu, jak je libo, a budete schopni dosáhnout všeho, o čem jste se neodvážili ani snít. Musíte však dovést energii záměru na potřebnou úroveň. Níže pohovoříme o tom, jak se k tomu dopracovat.
To, co budete nyní číst, u vás může vzbudit buď aktivní nepřízeň, nebo nadšení a záblesk nové naděje. Z celé řady důvodů se uvedené informace nedočkaly širokého rozšíření. Praxe, s níž se seznámíte, umožňuje zvýšit energetiku na kvalitativně novou úroveň. Týchž výsledků lze dosáhnout i jinak, například pomocí jógy, různých tréninků a meditací, ovšem je třeba si uvědomit, že jde o cestu dlouhou a krkolomnou. Jiná cesta, kterou nabízím já, vypadá jako nejkratší, nejjednodušší a přirozená. Je však celkem extrémní (což se mimochodem zdá na první pohled), a proto ji k dnešnímu dni praktikuje jen velmi omezený počet lidí. Upozorňuji, že se o tyto informace nedělím s cílem vnutit vám svůj úhel pohledu. Jsou určeny pouze pro ty, kdo je považují za užitečné pro sebe, takže sami rozhodujete o tom, potřebujete-li je právě vy.
Takže začněme popořádku. Hlavním, ne-li jediným důvodem deficitu volné energie je zřejmě prozaické zanesení organismu, v němž lze rovněž spatřovat zdroj a prvotní příčinu všech nemocí. Tělo běžného člověka v sobě obsahuje částice mrtvých buněk, bílkoviny a tukovou hmotu, kterou jsou vyplněny mezibuněčné prostory a doslova nacpané lymfatické a krevní žíly. Tento odpad neumožňuje normální fungování organismu, jelikož brání komunikaci buněk tím, že snižuje sílu navzájem předávaných elektrických signálů.
Dané téma se sice poněkud vymyká z rámce transurfingu, mne však nezbývá než mu věnovat pozornost. Nicméně to stojí za to, protože takové globální problémy jako nadbytečná váha, nemoci, stárnutí, deprese, pesimismus nebo absence životní síly vděčí za svůj průběh nehorázné nevědomosti. Je udivující, jak lidé i přes aktuální vysokou úroveň informovanosti zůstávají neznalí příčin svých obtíží. Pro kyvadla je očividně nevýhodné, aby se příliš rozšiřovalo nějaké vědění, které by podporovalo volný výskyt svobodných osobností, jež jsou schopny řídit svou realitu.
Veškeré obtíže pramení z elementární příčiny, a to z nesprávné stravy. Pokud to však postavíme takto, jako bychom nic neřekli – všichni to totiž jaksi chápou, jenže si to neuvědomují. Zde, jak tomu často bývá, nemá místo vědění, ale informace. Podstatu vědění skrývá obvyklé jakési razítko, které se na povrchu maskuje nepodstatnými hláškami typu, že to či ono je škodlivé. Tím se ovšem informace o zdravé stravě zpravidla vyčerpají. Často se také prosazuje názor, že člověka mohou zachránit diety a speciálně vypracované potravinové přídavky.
Opravdu je všechno tak složité? Jeden se zabývá výzkumem, jiný propracovává komplikovaná schémata stravování, vytváří zdokonalené preparáty, neboli funguje celé průmyslové odvětví. Ptáte se, to má zapotřebí? Šíří se kvanta všemožných omylů, ovšem skutečný prospěch abyste pohledali. Nikam nevede dokonce ani přísné vegetariánství, pokud ti, kdo jej praktikují, neznají a nedodržují principy správného stravování. Přitom se jedná o zásady skutečně velmi jednoduché, jež nebyly vypracovány hvězdami vědy, nýbrž samotnou přírodou, a pyšní se certifikátem kvality od Boha.
Zaprvé, jak vyplývá z povahy lidské fyziologie, člověk je tvor živící se plody. Ale to nakonec není nejdůležitější. Hlavní je, že trávicí soustava je sestrojena speciálně za tímto účelem: trávení vyžaduje, aby jednotlivé potraviny postupovaly samostatně, jedna po druhé a navzájem se nemíchaly. Pokud se toto pravidlo porušuje, strava se netráví a začíná hnít, a tak zanáší a ničí organismus. A konečně potraviny tepelně upravené představují pro organismus vskutku extrémní břemeno, poněvadž téměř vše, co v nich bylo cenné, je zničeno. V přírodě neexistuje jediný tvor, který by si potravu upravoval na ohni. Kuchařství se objevilo vcelku nedávno, zatímco trávicí trakt se formoval miliony let.
Z knihy: Vadim Zeland – Ovlivňování reality
