ZUBY A VNITŘNÍ ORGÁNY

V lidském těle všechno se vším souvisí a proto i naše zuby mohou ovlivňovat vnitřní orgány či soustavy. Infekce původně lokalizována pouze v zubu prochází kořenový systém do okolní tkáně. Přítomnost bakterií vyvolává zánět a tak zaměstnává imunitní systém, který se zánět snaží eliminovat nebo alespoň ohraničit. Pokud je infekce silnější, mikroorganismy se mohou šířit dál do celého těla a ovlivňovat další orgány a tkáně.

Zuby jsou častou příčinou onemocnění „neznámého“ původu zejména na alergickém podkladě.

Vztah zubů a orgánů v lidském těle

Každý zub má v ústech svoji specifickou funkci ale kromě toho má i schopnost ovlivňovat vzdálené orgány.

• Řezáky 11, 12, 21, 22– močový měchýř, mozek, páteř, klouby, bederní páteř, ledviny, štítná žláza.

• Špičáky 13, 23– oči, krční a hrudní páteř, žlučník, sinusy, játra, žaludek.

• Premoláry 14, 15, 24, 25– hrudní páteř, dvanáctník, děložní čípek, plíce.

• Stoličky 16, 26, 17, 27– prsy, hrudní páteř, tlusté střevo, imunitní systém, vedlejší nosní dutiny, klouby, žaludek, pankreas.

• Zuby moudrosti (stoličky)– hrudní a bederní páteř, nervová soustava, tenké střevo, srdce, ramena, uši.

• Řezáky 31, 32, 41, 42– močový měchýř, mozek, prsy, páteř, nohy, bederní páteř, nadledviny, sinusy.

• Špičáky 33, 43– oči, hrudní páteř, žlučník, krční páteř, klouby, játra, žaludek.

• Premoláry 34, 35, 44, 45– hrudní páteř, prsy, dvanáctník, klouby, bederní páteř, vedlejší nosní dutiny, lymfatické uzliny, žaludek, slezina

• Stoličky 36, 37, 46, 47– cévní systém, tlusté střevo, hrudní obratle, imunitní systém, plíce, ramena.

• Zuby moudrosti 18, 48– srdce, hrudní a bederní páteř, uši, periferní nervový systém, ramena.

Skutečnost, že existuje úzké propojení mezi vnitřními orgány a chrupem, znaly už nejstarší civilizace.

Vědělo se od pradávna, že nemocné zuby mohou být příčinou mnohých bolestí a naopak, že nemocný orgán se projevuje bolestí určitého zubu.

Tuto souvislost potvrzuje i zpráva adresovaná králi Asarhaddonovi (680 – 669 př. n. l.), kde lékař píše: „Sděluji králi, svému pánu, jediné slovo: ZÁNĚT!

On, jehož hlava, ruce i nohy jsou zaníceny, vděčí za tuto nemoc svým zubům: jeho zuby je třeba vytrhat. Proto je jeho nitro zaníceno. Bolest hned přejde a jeho stav bude uspokojivý.“

Zuby a zdraví – starejte se o ně!

Už staří Babyloňané před třemi tisíci pěti sty lety důkladně starali o své zuby. Na jejich čištění používali speciálně upravené dřívka. Bolestmi zubů totiž lidstvo trpí již odpradávna a jejich léčba prošla dlouhým vývojem.

I když péče o chrup je známá od nepaměti, my se o své zuby staráme pramálo. Není to tak dávno, kdy zuby Čechů patřily k nejhorším v unii.

Situace není lepší ani dnes. „Při analýze údajů z Úřadu zdravotnických informací a statistiky za rok 2011 jsme zjistili, že v ČR ve věkové kategorii dětí od 0 do 14 let ještě nikdy nebylo u zubního lékaře 34,3 procenta dětí,“přibližuje situaci hlavní odbornice ministerstva zdravotnictví pro zubní lékařství.

„Většina lidí absolvuje takzvanou preventivní prohlídku nebo navštíví zubního lékaře až v případě akutního stavu. Jednoznačně tedy prevenci zanedbáváme. Mnozí si neuvědomují, že zdravá ústní dutina znamená i celkové zdraví. Zubní kaz a zánětlivá onemocnění parodontu negativně ovlivňují celkový zdravotní stav,“ konstatovala.

Nemoci se projevují v ústech

Propojení mezi zuby a celkovým zdravím je větší, než si myslíme. Záněty v ústech se krevní cestou mohou dostat do celého těla a způsobují problémy.

Většina nemocí má také své projevy v ústech – na sliznicích, jazyku, mandlích, zubech. Zkažené zuby mohou přivodit i vážnější problémy. Zuby a dásně ovlivňují choroby srdce, cukrovku, plicní a revmatické choroby.

Infekce v ústní dutině dvojnásobně zvyšuje pravděpodobnost infarktu a až trojnásobně riziko mozkové mrtvice. Zanedbaná zubní infekce může skončit – tak jako všechny infekce – i smrtí.

Podle studie zveřejněné v britském časopise British Dental Journal jsou zkažené zuby a zanícené dásně pro srdce stejným rizikovým faktorem jako kouření nebo obezita.

Bakterie a jiné látky mohou z takto zaníceného místa, zubu nebo dásně, doputovat krví například k srdci a způsobit zánět srdečního svalu nebo sraženinu, která ucpe cévy a způsobí infarkt nebo mozkovou mrtvici.

I proto je dobré chodit na pravidelné preventivní prohlídky, jejichž součástí je i vyšetření ústních sliznic.

„Správně by se mělo říkat preventivní prohlídky, jelikož prevence je již aplikace opatření, abychom onemocněním předcházely,“vysvětluje profesorka Markovská.

Při prohlídce lékař zjišťuje, jaké změny nastaly od posledního vyšetření. Vyšetří chrup, aby zjistil, zda nevznikl zubní kaz, zda předtím vyhotovena výplň je v pořádku, všímá si stav již dříve zhotovených protetických náhrad.

Dále speciální parodontologické sondou vyšetří dásně, zda krvácejí, překontroluje úpon dásně, jestli je neporušil zánět a zda nezačíná parodontitida, prověří kývavosť zubů, stav a úroveň ústní hygieny.

„Sleduje i to, jaký je stav ústních sliznic na tvářích, podnebí, rtech, jazyku, pohmatem vyšetří podsánkové a krční lymfatické uzliny. Měl by také provést rentgenové vyšetření pro diagnostiku časných příznaků zubního kazu, který při klinickém vyšetření v ústní dutině nemůže ještě vidět,“vysvětlila.

TIP: Znáte sonické zubní kartáčky?

Zub se neumí regenerovat

Při hygieně zubů není až tak důležité, jak dlouho si je čistíme, ale zda si je čistíme správně. K zubnímu kartáčku a pastě by měla patřit i dentální nit a kartáčky na mezizubní prostory. V ústech je vlhko, teplo a žije zde množství mikroorganismů. Ty jsou spolu se zbytky stravy základními předpoklady pro vznik zubního kazu. Bakterie jsou hlavní součástí povlaku na povrchu zubů.

I když je sklovina velmi odolná, proti chemickým vlivům prostředí se neumí dostatečně bránit.

Ze začátku, když bakterie svými kyselinami napadnou sklovinu, způsobí její odvápnění. Když je už porušena natolik, že se rozpadá, vzniká na zubu kaz. Prevencí by měla být návštěva zubní ambulance dvakrát do roka. Správnou hygienou a pravidelnými prohlídkami můžeme účinně bojovat proti zubnímu kazu.

Málokdo si uvědomuje, že zub je jediná část lidského organismu, která není schopna regenerace a je nejčastějším onemocněním, které lidi postihuje.

Asi proto, že přímo neohrožuje lidský život, bývá odsouvána na okraj zájmu. Vždyť kdo z nás si před příchodem k zubaři uvědomí, že rozsáhlejší kaz je neléčitelné v pravém slova smyslu? Tvrdou zubní tkáň je sice možné nahradit jinými materiály, ale není možné přimět ho, aby se zahojilo.

Zubní kaz a jídlo

Kazivost zubů je možné ovlivnit i stravou.Třeba se vyvarovat zvýšené konzumace cukrů, sladkostí či moučných výrobků. Riziko vzniku kazu ovlivňuje i množství tekutin a tím i množství slin, které oplachují zuby. Sliny pomáhají čistit plochu zubu od plaku a snižují koncentraci kyselých produktů bakterií. Proto se zubní kaz vyskytuje častěji u lidí, kteří pijí málo.Pokud jde o tekutiny, lidé by se měli vyhýbat slazeným nápojům a upřednostnit raději čaje a vodu.

Zubní lékaři dnes bourají mýtus, že zuby se mají čistit po každém velkém jídle. Podle amerických zubařů to není vhodné. Vysvětlují to tím, že do půl hodiny po jídle, pití kávy nebo kyselého nápoje kartáček napomáhá ještě větší erozi zubní skloviny.

Kyseliny z jídla jsou totiž nalepeny na sklovinu a pronikají do zuboviny. Pokud je sklovina porušena, zubovinu napadají bakterie a způsobují odvápnění a vzniká kaz. K porušení skloviny a odhalení zuboviny dochází většinou následkem působení kyselin či mechanickým poškozením. Čištění zubů hned po jídle představuje kombinaci obou. Kartáček totiž kyseliny ještě více vmasíruje do zubu.

„Při čištění zubů si můžete ve skutečnosti kyselinu vtlačit hlouběji do skloviny a zuboviny,“tvrdí doktor Howard R. Gamble, prezident Akademie obecného zubního lékařství. Výzkum týmu doktora Gambit odhaluje, že zubní sklovina koroduje mnohem rychleji, pokud je čištěná do půl hodiny po jídle. Demineralizace zubu je v takovém případě mnohem rychlejší, než když si člověk nevyčistí zuby vůbec. Proto je vhodnější vyčistit si zuby později.

Je budoucnost v kmenových buňkách?

V budoucnu bychom se mohli dočkat nahrazení chybějících nebo nemocných zubů zcela novými. Vědcům se podařilo „vypěstovat“ hybridní zub tak, že zkombinovali buňky z lidské dásně s kmenovými buňkami myších zubů. Doufají, že časem by mohli dokázat nahradit zubní protézy novými zuby, které by rostly přímo na čelisti pacienta.

Podle studie zveřejněné v časopise Journal of Dental Research byla směs myších a lidských buněk transplantovaná do ledviny dospělé myši, kde vyrostla do struktury rozpoznatelných zubů obalených sklovinou. K tomuto pokusu použili dva typy buněk – povrchové epiteliální z lidských dásní a mezenchymální kmenové buňky z myších embryí.

Mezenchymální buňky se mohou rozvinout do množství různých tkání včetně kostí nebo chrupavek, píše se na webu The Guardian. Ledvina je jako inkubátor pro „vznik“ nového zubu vhodná, a to díky jejímu intenzivnímu krevnímu zásobování. To totiž poskytuje potřebný přísun živin a kyslíku.

Už předchozí výzkumy, které stejně jako nyní vedl profesor Paul Sharp, ukázaly, že embryonální zuby jsou schopny vyvíjet se normálně v ústech.

Věděli jste, že … zajímavosti o zubech

• zubní sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle

• 99% veškerého vápníku v těle se nachází v zubech

• za jeden den se v ústech dospělého člověka vytvoří přibližně 1,5 litru slin

• před 2 500 lety si muži z populace Mayů zdobili zuby vložkami z polodrahokamů, drahokamů a drahých kovů. Předpokládali totiž, že je to příznak silného jednotlivce, který je schopen zplodit dobré potomstvo

• na území Hondurasu archeologové objevili fragment dolní čelisti Inka (pravděpodobně 6. století před naším letopočtem), v níž se zachovaly tři implantáty z krunýře mořských mušlí

• Etruskové vynikali znalostmi v oblasti stomatologie – již v 7. století před n. l. vyřezávali umělé zuby různých savců a uměli vyrábět konstrukce vzdáleně připomínající moderní můstkové protézy

• v muzeu v Peru je neobyčejný exponát – lebka Inka s 32 implantáty z křemence a ametystu

• ve Francii objevili lebku ženy, která pravděpodobně žila v 1. století před nl, s kovovým implantátem v horní čelisti

• během vlády francouzského krále Ludvíka XI. si aristokratky byly jisté, že vrásky vyvolává nadměrné žvýkání jídla, proto si dávali jen polévku

• japonské ženy dlouho vykonávaly obřad začerněnými zubů – ohaguro. Pomocí železa, octa a rýžových slupek se barvily rty a zuby načerno. Roztok zabraňoval vzniku trhlinek a bolestí zubů

• Aristoteles je známý vědec a filozof, ale i on se mýlil. Dosud zůstává neodhalené, proč si myslel, že ženy mají méně zubů než muži

• v roce 1498 v Číně vznikly první zubní kartáčky z prasečích štětin, žíní a koží jezevčích chlupů

• v 17. a 18. století nejpopulárnějším zdrojem pro umělé zuby byly zuby padlých na bojišti. Existuje dokonce ustálený výraz „zuby Waterloo“ – vždyť v tom boji zahynulo mnoho mladých vojáků se zdravými zuby

• v roce 1728 Pierre Fauchard vyrobil první ortodontickou konstrukci. Vypadala jako kovový pruh, který se k zubům připevňoval pomocí nitě

• v roce 1816 byl zub patřící britskému vědci Isaacovi Newtonovi prodán v Londýně za 3785 dolarů

• první diplomovanou stomatoložkou v USA se stala v roce 1867 Lucy Taylorová

• je známo, že Mao Ce-tung si nečistil zuby, místo toho si vyplachoval ústa čajem a žvýkal čajové listy

• Mikuláš II. Velmi dbal na prevenci zubního kazu. Ze seznamu výdajů cara vyplývá, že v roce 1903 za 60 rublů koupil u dentisty Vallisona 24 zubních kartáčků a zubní prášek. To znamená, že car si dvakrát měsíčně měnil zubní kartáček

• zubní kartáčky s nylonovými štětinami se poprvé objevily v roce 1938

• moudří Číňané se rozhodli zvýšit zájem o udržování zdravých zubů a dásní. Proto vyhlásili národní svátek „Den lásky k zubům“, který oslavují každoročně 20. září