Vlažným vztahem k životu: pohodlností, slabou vůlí, která vede ke schoulostivění a k neschopnosti odříci si některá krátkodobá a krátkozraká potěšení v jídle, o kterých víme, že nám škodí.

Někdy také z neznalosti. Většinu "prohřešků" ve výživě lze alespoň částečně kompenzovat. Čím konkrétně si nejvíce ničíme tělo: kouřením, alkoholem, kávou, pojídáním velkého množství sladkostí a bílého pečiva, tuků a masa, konzumací potravin znehodnocených konzervačními přísadami, barvivy, uzením, smažením, přílišným pečením "dozlatova" a dlouhodobě uchovávaných a opakovaně ohřívaných jídel. Také nevhodná kombinace jinak hodnotných potravin tělu škodí. Např. společně snědené maso a mléko, maso a luštěniny, zelenina a ovoce, maso a zmrzlina.

Škodí nám jíst v trapu – je lepší jídlo vynechat, nemáme-li na něj čas. Škodí nám jíst pozdě večer, ale i brzy ráno, kdy se organismus čistí (podle orgánových hodin od 5 do 7 hod.) Škodí nám plísně – nejnebezpečnější (s prokázanými kancerogenními účinky) je Aspergilus flavus žlutá plíseň vyskytující se nejčastěji na ořechách a v sojové mouce.

Tělo si ničíme i negativními myšlenkami plodícími negativní emoce a negativní vztahy k lidem a okolí, které svého nositele ničí i na tělesné úrovni. Pojídání velkého množství masa a cukru (včetně bílé mouky) vede k nežádoucímu okyselení organismu – to můžeme částečně kompenzovat pojídáním velkého množství zeleniny především kořenové a pitím zeleninových šťáv.

Příjem toxických látek v potravě a toxických zplodin ze špatně fungujícího zažívání částečně kompenzujeme příjmem většího množství vlákniny v podobě celozrnných výrobků z obilovin, zeleniny, ovoce, případně ve výživových doplňcích.

Částečnou kompenzací za přejídání a špatné kombinace potravin je intenzivní fyzická námaha a krátkodobé hladovky nebo tzv. ovocné dny, kdy jíme celý den pouze jeden druh ovoce, nejčastěji jablka, hroznové víno či meloun.

Je nutno dodat, že "něco" škodí každému, i když někomu méně, někomu více a "něco" škodí jenom někomu, podle toho jak je jedinec od přírody disponován, do jaké míry a kde je jeho organismus oslaben či poškozen a jaké jsou jeho další návyky. Může se totiž projevit synergický efekt, kdy se záporné momenty nesčítají ale násobí a nebo méně častěji i odečítají. Např. při příliš tučné stravě z důvodu emulgace tuků prospívá mírné pití alkoholických nápojů především u jedinců ohrožených cévními chorobami.

Čím vážnější onemocnění a čím vážnější zájem zlepšit své zdraví, kondici, vzhled a vlastně celý život, tím je třeba přesnější a přísnější individuální výživový a detoxikační režim na podkladě rozboru zdravotního stavu pacienta a posouzení všech souvislostí. Po dosažení úplného vyvážení organismu a uzdravení je vhodné postupně výživový režim uvolňovat.

Iva Hédlová