6 NEJČASTĚJŠÍCH CHYB , KTERÉ DĚLÁME VE VZTAHU K MUŽŮM

Dámy taky váš muž nedělá to, co byste si přála? Taky se k vám nechová tak, jak byste chtěla? Tím nemyslím, že vás poslouchá jako pejsek na slovo. Myslím tím, že si vás tak neváží, jak byste si přála, že vám nevyjadřuje tolik lásky a tak často jak byste si přála.

Často si za to tak trochu můžeme samy. Nechci tady vůbec obhajovat muže. Jen chci říct, že si často svým chováním přikládáme polínko do ohně nefungujícího a neuspokojivého vztahu.

Chci také ocenit nás ženy, jaké jsme, a že to, co děláme špatně je většinou nevědomě. Vždy je však za tím pozitivní záměr mít více lásky, cítit se milována a milovat, a to je chvályhodné. Dokud se však nepodíváme na to, co děláme špatně, i když s dobrým záměrem, a nezměníme to, nemůžeme mít to, po čem skutečně toužíme.

Sama jsem tyto chyby dělala a občas ještě udělám, a proto se chci podělit, abyste nemusely trpět následky tohoto chování, které jsem musela snášet já i spousta žen.

1. Chováme se k mužům jako matky

Ano je to velmi dáno výchovou. Odmalička jsme jako ženy oceňovány za to, že se o někoho staráme. Takže tento vzorec chování si odnášíme i do našich partnerských vztahů. Často také kopírujeme své matky, které se k našim otcům často chovaly tak, jak k dalšímu dítěti.

Skládáme jim komínky prádla do skříní, balíme jim oblečení na služební cestu, říkáme jim, co si mají obléct ven, vždyť je tam přece zima, říkáme jim, jak se mají chovat a přebíráme jejich vlastní zodpovědnost na sebe. Pak se divíme, že se muži chovají jako malí kluci.

Znáte pigmalionský efekt? Lidé se k nám chovají tak, s jakým předpokladem se k nim chováme my. Takže dámy, příště až se váš muž začne chovat jak malý kluk, protože jsme si ho tak naučily, zkuste se zachovat jako rovný s rovným. Předpokládejte, že váš muž je velmi schopný chlap a zvládne to i bez vaší neustálé pomoci.

Pokud nemůže najít ponožky, řekněte mu, že jsou ještě v té hromadě špinavého prádla nebo „nevím“ a dělejte si dále svojí práci. Tak se muž naučí, že si má sám hlídat, jestli má čisté prádlo v šatníku, a nebude to brát jako vaši povinnost.

Tím neříkám, že mu už nikdy nemáte vyprat prádlo (a další věci). Pokud to uděláte jako pomoc a ne jako vaši povinnost, je to skvělé. Je možné, že ze začátku se mu to nebude líbit, protože je zvyklý na určitý komfort, ale časem poznáte oba, že vám to prospívá více oběma. Muž vám pak bude i více vděčný za to, když to uděláte a nebude to brát jako automatickou věc.

A pokud si spolu o tom promluvíte, určitě vás v tom záměru i podpoří, když bude vědět, jaké pozitivní dopady to bude mít na váš vztah, např. mnohem více uspokojivý a pravidelný sexuální život. Vy ho uvidíte jako muže, ne jako pětiletého kluka, on vás uvidí jako ženu, ne jako svojí matku.

A ano, máte pravdu v tom, že mužům je to pohodlné a určitě si stěžovat nebudou, ale určitě se nechcete dočkat situace, kdy od vás muž odejde za milenkou, protože spát se svojí matkou určitě nechce žádný muž. Nepředpokládejte, že s vámi zůstane jen proto, že je na vás v mnoha činnostech závislý. Tím si jeho lásku určitě neudržíte.

2. Obětujeme samy sebe pro vztah a řadíme se na druhé místo za milovaného muže

Touto další chybou si podřezáváme samy pod sebou větev. Tato chyba opět plyne z výchovy, kde jsme byly vedeny dávat sebe na druhé místo. Myslíme si, že čím více budeme s partnerem, tím více nás bude milovat. Kvůli tomu se vzdáváme svých koníčků a zálib. Vzdáváme se svých přátel a členů rodiny. Ze strachu, že by nás neměl partner tolik rád, se podřizujeme jeho vlastnímu světu.

Začneme sledovat fotbal s partnerem, známe všechny útočníky i obránce jeho oblíbeného týmu. Podporujeme partnera v jeho zálibách a samy na sebe zapomínáme. Nakonec zjistíme, když nás partner opustí, že z nás samých už nezbylo vůbec nic. A toho, čeho jsme se nejvíc bály, se nakonec stalo proto, že jsme ze strachu z opuštění dělaly věci, které jsme vlastně vůbec dělat nechtěly.

Vzdaly jsme se svých vlastních snů, abychom podpořili v kariéře svého muže. Jen si zkuste vybavit, když jste vařily oběd a jedna porce byla pěkná a druhá se vám trochu rozpadla, kterou porci jste daly svému muži a kterou samy sobě? Zkuste v sobě opět objevit to, co jste měla ráda a začít ty činnosti praktikovat…kdy jste naposledy malovala…jen tak.? Kdy jste si naposledy udělala výlet s přáteli bez svého muže?

Zkuste oprášit svoje dávné sny a začít na nich pracovat. Věřte mi, že váš muž vás začne mnohem více milovat a vážit si vás. I když ze začátku to pro něj může být nezvyk a nemusí reagovat podporou, jak byste si přála. Nezoufejte, vytrvejte a věřte, že váš muž vás začne podporovat.

… A pokud ne, není to muž pro vás.

Zasloužíte si mnohem více. Sama sobě však musíte dokázat lásku tím, že se nevzdáte věcí, které milujete.

3. Zamilováváme se do mužových možností, ne do toho, jaký ve skutečnosti je

Stalo se vám už někdy, že jste si říkala, že tento muž má v sobě velký potenciál, jen ho zatím nikdo nepodpořil tak, jak by potřeboval? Říkala jste si, že když ho budete hodně milovat, že se změní? Že jen vy znáte, jaký ve skutečnosti je? Ano, často zůstáváme ve vztazích s muži, kteří nám nedávají to, co potřebujeme, a kteří nejsou takový, jaké bychom si je přály. Jsou to často ženy, které si neváží samy sebe a mají pocit, že se musí zasloužit o to, aby je někdo miloval.

Takové muže si vybírají jako výzvu, aby pak mohly ukazovat, jak jsou hodné, soucitné, trpělivé. A pak mají pocit, že si mužovu lásku zasluhují, když jsou takové, no ne?! Také si myslíte, že kdybych ho opustila, že by byl ještě bezradnější a už by se z toho nikdy nedostal, a vy jste ta pravá, která mu má pomoci? Ve skutečnosti pravdou je, že muž se změní jen v případě, že má rád dostatečně sám sebe!

Tak se také vyhýbáme zodpovědnosti za svůj vlastní život. Soustřeďte se více na svůj život, dělejte věci, které máte ráda. Uvědomte si, co všechno ztrácíte tím, že takové muže zachraňujete. Najděte si muže, který je zodpovědný sám za sebe. A zkuste se ho na začátku vztahu zeptat, jaké jsou jeho plány do budoucna a jak je chce realizovat. A dámy, nejdůležitější je, už i v bibli se to píše: SKUTKY JSOU DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ SLOVA! Další takový citát jsem kdesi četla:„Neslyším tě, co říkáš, protože je tak hlasité, co děláš!“

4. Zatajujeme před muži svoje schopnosti a výjimečnost

Už jako malá děvčátka jsme byly často kritizované, když jsme stály před zrcadlem, že samochvála smrdí. Byly jsme označovány jako marnivé. A když se nám něco podařilo, a přišly jsme s nadšením, byly jsme rázem uzemněny, že zase taková sláva to není, a ať se moc nechválíme, že to není hezké a působí to namyšleně. Slýchávaly jsme, že muži mají být ti úspěšní a pokud budeme příliš úspěšné, žádný muž nás nebude chtít.

Náš přirozený cit pro krásu a naše schopnosti jsou během dospívání tak znevažovány, že si zvykneme na to, že nejsme nic extra. Později v dospělosti se samy shazujeme před muži s každou drobnou chybou, kterou uděláme. Když nás partner pochválí, často to samy znevažujeme, že „to nestálo za řeč“… „zas tak náročné to nebylo“… „to je samozřejmost“. Místo abychom řekly hrdě, děkuji, zpochybňujeme samy sebe, svůj styl, svoji práci, svoje schopnosti.

Často jsme tu více pro partnera a posloucháme o jeho pracovních povinnostech, o jeho úspěších a pak se divíme, že partner považuje svoji práci za důležitější a náročnější, protože tak často bereme svoji práci a úspěchy v ní jako samozřejmost.

Snažíme se dělat muže lepšími a úspěšnějšími, abychom si tak zajistily jejich lásku. Schováváme svoji výjimečnost, abychom nevypadaly v porovnání s jinými ženami příliš arogantně a namyšleně. Výsledkem je, že podvědomě hledáme chyby na druhých ženách. Bojíme se říct, jak výjimečné jsme, a tak jsme radši průměrné a ostatní ženy, které nás v okolí „ohrožují“, shazujeme a pomlouváme.

Přečtěte si také: 7 uvědomění, jak míra sebelásky ovlivňuje naše vztahy

Nakonec se z toho stane začarovaný kruh. Jak znevažujeme před muži samy sebe, tak vlastně samy zapomeneme, jak jsme výjimečné. Nakonec pak žijeme s pocitem marnosti, že vlastně k ničemu nejsme a naše nitro odráží vnější okolí.

Čím dál více bojujeme s partnerovým špatným chováním, a přitom je to důsledek toho, jak moc si v nitru nevážíme samy sebe. Skrývání vaší výjimečnosti zabíjí vášeň ve vašem vztahu. Muže přitahují schopnosti. Sami k tomu byli odmalička vedeni, a když je najdou u ženy, která je sebevědomá, přirozeně je pro ně velmi přitažlivá.

Napište si seznam svých schopností, nadání a talentů, všech svých úspěchů, které jste zvládla. A ukažte je svému partnerovi. Uvidíte, že bude sám příjemně překvapený, jak schopnou ženu doma má. Snažte se zpozorovat všechny situace, ve kterých znevažujete sama sebe. A místo toho zkuste říct jen DÍKY. Oslavujte sama sebe a svojí výjimečnost. A pokud se váš muž časem nechce připojit k oslavě vaší výjimečnosti, porozhlédněte se po takovém, který za vás bude vděčný a bude na vás hrdý.

5. Ženy se kvůli mužům vzdávají své moci

Tohle není tvrzení, tohle už je vlastně historická zkušenost. V celé historii byla vždy žena podřízená muži. V dnešní době se to začíná více vyrovnávat. Avšak na změně celé společnosti se musí podílet každá žena zvlášť, nelze čekat na to, až nás muži prohlásí za rovnocenné bytosti a začnou se k nám tak i chovat.

Každá žena zvlášť musí budovat svoji sílu a moc. Nemyslím tím, že převezme moc nad muži. A ani tím nemyslím feminismus. To je popírání ženských kvalit a snažení se vyrovnat mužům v mužských kvalitách. Je to o přijetí ženských kvalit stejně potřebných jako kvalit mužských.

Vzdáváme se své moci, protože doufáme, že tak přinutíme muže nás milovat. Obětujeme tak často vlastní důstojnost, sebeúctu a celistvost. Podřizujeme se mužům jen proto, abychom si zajistili jejich lásku.

Někdy kolem mužů chodíme tzv. po špičkách, abychom je nerozčílili. V duši cítíme, že se k nám partner chová hůře než my k němu, bez náležité úcty. Velmi opatrně žádáme svého partnera o něco, co chceme nebo potřebujeme a ještě se u toho cítíme tak, že ho obtěžujeme, že jsme moc náročné. Když se k nám chová partner ošklivým způsobem, snažíme se ho milovat ještě víc než předtím v naději, že si ho tak získáme.

Myslíme si, že se musíme hodně snažit partnera přesvědčit o svých právech na lásku, pochopení, rovnost, svobodu, atd. Před jinými omlouváme to, jak se k nám partner zle chová.

Čím více dovolujete, aby se k vám partner nechoval s láskou a úctou, tím více ztrácíte lásku a úctu k sobě samé.

A tak začíná další začarovaný kruh, protože čím více ztrácíme úctu a lásku k sobě samé, tím hůře se k nám následně partner chová.

Vystupme z tohoto kruhu, zastaňme se samy sebe. Už jednou provždy nedovolte, aby se k vám choval někdo hůř, než si zasloužíte. Už od malička jsme zvyklé na to, že se muži k ženám chovají hůře, než si zaslouží, takže je to pro nás často tak podvědomý vzorec, který si ani neuvědomujeme.

Až když poznáme někoho, kdo se k nám chová s úctou a láskou, najednou zjistíme, jak nepohodlně nám bylo v minulém vztahu. A jak moc jsme vyměnily lásku za jistotu nepohodlného vztahu. I když je to pro nás nepříjemné v takovém vztahu, pořád je tam jakási jistota, že je to pro nás známé, oproti tomu, co by nás mohlo čekat v neznámu, kdybychom opustily takový vztah.

Přestaňme muže odměňovat za to, když se k nám zachoval zle. Přestaňme se cítit špatně za to, že jsme rozčílili partnera kvůli svým „přehnaným“ potřebám. Přestaňme se omlouvat za to, že jste partnera rozčílila, a on následně práskl dveřmi, nazval vás hysterkou a odešel. Jednou z největších chyb žen je, že mužům projevují lásku poté, co se k nim zachovali nehezky.

Přečtěte si také: 10 nejčastějších důvodů, proč jsou ženy hysterické

Napište si, jakým způsobem se vzdáváte své moci ve vztahu. To vám příště pomůže si takovou situaci uvědomit a zachovat se jinak. Dopředu si připravte, jaké je pro vás adekvátní chování v takových situacích. Dejte najevo bolest i hněv. Počkejte si na okamžik, kdy cítíte, že vás muž chápe a omluví se za svoje chování. Když posílíte svoji sebeúctu a zachováte si svoji sílu ve vztahu, znamená to, že i muži se k vám příště zachovají stejně.

6. Chováme se jako malé holčičky, abychom získaly to, co chceme

V dětství jsme byly sladká, roztomilá a zranitelná děvčátka, a zjistily jsme, že se nám tímto způsobem dařilo získávat to, co chceme. Problémem je, když takové chování používáme i v dospělosti. Děláme se naivní nebo hloupou, aby se vedle nás muži cítili dobře. Ne však proto, že by si nás vážili, ale proto, že se cítí nadřazeně.

A ano je pravda, že spousta mužů na tuto hru skočí. Když jsme hodně naštvané, tváříme se spíše ublíženě a pláčeme. Předstíráme, že jsme zmatené, i když to tak ve skutečnosti není, tím se udržujeme v pozici, kdy nemáme zodpovědnost, a nemusíme dělat rozhodnutí. Chováme se ke svým mužům jako k tatínkům.

Necháváme mužům naprostou kontrolu nad penězi, a samy máme jen kapesné. Vytváříme chaos a zmatek, aby nás museli muži zachraňovat. Sice nám to nějakou dobu může vycházet, ale takový muž s vámi nezůstane proto, že vás miluje a váží si vás proto, jaká jste, ale proto, že jste chudinka, kterou musí stále zachraňovat. A taková zodpovědnost ho po čase unaví.

Napište si, jakými způsoby se takto chováte. Až se příště přistihnete, jak si namotáváte vlasy na prst, uvědomíte si toto ponižující chování a necháte toho. Příště až budete plakat, zeptejte se sama sebe, jestli je něco, co mě naštvalo. Až se příště budete cítit zmateně, zeptejte se sama sebe, “kdybych nebyla zmatená, cítila bych se …“

Je možné, že jste se v těchto bodech našla, i já sama jsem tyto chyby dělala. Proto je mějte na paměti v dalších dnech a týdnech a uvědomujte si takové chování. Základem změny je uvědomění. Toto uvědomění vám pomůže změnit nevědomé vzorce chování. Začněme milovat samy sebe a vážit se sebe samých. Změňme svoje podvědomé vzorce, a naše vnější okolí se této změně přizpůsobí.

Zkuste si o těchto podvědomých vzorcích promluvit s partnerem. Je dost možné, že vás v novém chování podpoří. Pokud se to ani časem nezmění, možná bude načase poohlédnout se po partnerovi, který vás bude chtít mít na výsluní.

Lucy Majkus

NLP Master Coach

Spoluzakladatelka portálu www.HarmonickyVztah.cz. Zaměřuje se na vztahový koučink a koučink pro ženy.

Také ještě provozuje facebook stránku – Probuď v sobě Bohyni