Zhruba sto let po smrti Buddhy se na zmiňovaném koncilu vytvořily dva velké směry a obec se rozštěpila. Jeden směr byl konzervativní a držel se názoru, že je nutno pevně zachovávat obyčeje a příkazy původního učení Buddhy. Tento směr byl nazván názorem stařešinů, tedy Théraváda. Časem se mu však z níže uvedených důvodů začalo posměšně říkat Hinájána.

Druhý směr byl liberálnější. Buddha mluvíval o dharmě jako o voru, který přepravuje poutníky přes řeku na "onen břeh." Stoupenci liberálního buddhismu se tedy pojmenovali Mahájána, což znamená Velký vůz.

Podstatou tohoto druhu buddhismu je postava bódhisatvy, což doslova znamená "bytost k procitnutí. "

Je to bytost, která stojí před prahem nirvány a obrátí se k návratu do světa, aby ze soucitu pomáhala ke spáse všem živým bytostem. Boddhísatva odkládá nirvánu, dokud i ten nejmenší tvoreček nedospěje k cíli. Myšlenka bodhísatvovství je blízká myšlence Kristovské oběti – bodhísatvové jsou "spasitelé", kteří se znovu a znovu dobrovolně vracejí, sestupují do tohoto světa a berou utrpení ostatních na sebe ve snaze vykoupit, zachránit všechny bytosti. To, že se takto společensky angažují pro dobro všech, vyjadřují svým názvem Velký vůz (tedy vůz pro všechny – na rozdíl od Hinájány, která usiluje především o spásu soustředěním na sebe sama). Z tohoto důvodu začali Mahajánští posměšně nazývat théravadské Hinájána – tedy Malý vůz.

Boddhísatva dobývá pro lidstvo zásluhy uplatňováním šesti ctností dokonalosti:

  1. Štědrá dobročinnost
  2. Přísná kázeň
  3. Trpělivost
  4. Odhodlané úsilí
  5. Meditace
  6. Moudrost

Tento směr vytvořil filozofii nebe obydleného boddhísatvy, které je možno uctívat a pomocí modliteb o něco žádat. Tyto bytosti jsou roztříděny do různých kategorií, nejvyšší z nich je Buddha, který zůstává na nebesích a je v tomto směru chápán jako bůh, brahma, vesmírná duše všehomíra a proto se již na zem nevrací jako ostatní boddhísatvové.

Rozdíly mezi oběma základními druhy buddhismu:

  • Ideál arhanta a ideál boddhísatvy. V Hinajáně je ideálem arhant- jedinec, většinou mnich, který pomocí osmidílné stezky dospěl k procitnutí v soustředění sám na sebe. V Mahájáně boddhísattva odloží nirvánu, aby mohl pracovat pro záchranu ostatních duší.
  • Nirvána a buddhovství jako cíl. V hinájáně je cílem dospět do nirvány sledováním osmidílné cesty. Cílem mahájánského buddhisty je dospět k buddhovství a stát se boddhísatvou.
  • Úloha vlastního úsilí a úloha víry v osvobození. V hinájáně se soudí, že do nirvány lze dospět pouze úsilím samotného jedince. Mahajánští dovolují užívat modliteb a víry, jakož i pomoci nebeských boddhísatvů jako součásti procesu spásy.
  • Největší hodnotou Hinajány je moudrost.
  • Hinájána zdůrazňuje důležitost historického Buddhy, jehož velikost tkví v objevení dharmy. Považují ho za nejvyšší vzor lidství, ale nepřiznávají mu božský charakter. V mahajáně je Buddha ztotožněn s nejvyšší prapodstatou a je tudíž chápán jako bůh, Brahma.

Hinajána má pouze jednu školu, jedno učení o níž tvrdí, že je původním Buddhovým učením. Mahájánský buddhismus se štěpí do mnoha škol a v průběhu věků se nechal ovlivnit jinými myšlenkovými proudy (zpočátku především hinduismem).

loading...

Komentáře