Nepodceňujte správnou peristaltiku střev. „Cereálie jsou otázkou funkčnosti střev. Obohacují potraviny, například pečivo, sušenky či cereální snacky o složky celulózy a nestravitelné složky, což je například šrot,“ vysvětluje Ludvík Pokorný, trenér kulturistiky a odborník na zdravou výživu.

Tento „šrot“ (cereálie) je podobný tomu, který se dává v krmivu domácí drůbeži. Rozdíl je v tom, že ten „lidský“ obsahuje celulózu, slupky a spoustu minerálních prvků. Působením zmiňovaných látek nám nestravitelné cereálie způsobují stírání zbytků ze střev, čímž se zlepšuje peristaltika a lepší trávení. Střevo se potom stává vnímavější a to co sníme, to beze zbytku spotřebujeme. V momentě, kdy je střevo vyčištěno, je odolnější vůči karcinomu.

Nesprávnými stravovacími návyky v podobě konzumace bílého pečiva si může člověk způsobit například i pálení žáhy, ke které dochází v trávicím traktu vlivem chybějící složky kyseliny solné. „Trávení neprobíhá tak, jak by mělo a člověk může mít problémy také s plynatostí, říháním či vracením se žaludečních šťáv,“ dodává Ludvík Pokorný, který doporučuje například novinky v podobě cereálního sladkého pečiva, různých celozrnných chlebů nebo cereálního snacku Street-XL od Nutrendu, vhodného především pro děti.

Právě školáci jsou nejohroženější skupinou, která nejvíce podléhá špatným stravovacím návykům díky všudypřítomným reklamám. „Není výjimkou, že si děti nosí svačiny v podobě baget z bílé mouky se salámem, chipsy nebo čokoládové tyčinky a vše zapíjí colou,“ upozorňuje specialista na výživu Ludvík Pokorný.  Naopak by děti měly dostávat od svých rodičů vyváženou snídani v podobě tmavého pečiva se sýrem, kvalitní šunkou nebo jogurt s ovocem. „Za vhodnou svačinku považuji například cereální snack Street-XL, který obsahuje kromě cereálií i deset vitamínů, vápník pro pevné kosti, prebiotické vlákniny a bifidokultury pro správné trávení. Obsahuje jen minimum transmastných kyselin a žádné konzervanty,“ doporučuje Ludvík Pokorný. 

Obecným problémem je, že se lidé často stravují bílým pečivem, což je vlastně obroušené zrno. V trávicím traktu tak vzniká v podstatě jenom kašička, která se může ukládat na stěnách střeva. „Když potom například vidíme na rentgenu průřez takového střeva, které nemá potřebnou vlákninu nebo nestravitelné částice, může být ze 2/3 zaneseno a následně hrozí problém trávení, zažívání a hrozba karcinogenu, upozorňuje Ludvík Pokorný.

 
REKLAMA:
loading...

Komentáře