Chřipka je infekční onemocnění dýchacího ústrojí. Její začátek se projeví náhle (za 12 až 48 hodin po nákaze) rychlým nástupem horečky ( až 40°C), svalovým třesem, velkými bolestmi hlavy, svalů, kloubů a pocitem těžké schvácenosti. Někteří pacienti mají nutkání zvracení, děti dokonce často zvrací, trpí spavostí až omámením, ale jinak jsou gastrointestinální příznaky poměrně vzácné (tzv.střevní chřipka bývá vyvolána jinými viry nebo bakteriemi). Kvůli těmto komplikacím však někdy bývá chřipka zaměňována za podezření na zánět mozkových blan.
Suchý dráždivý kašel, který vždy chřipku doprovází, popřípadě i bolest za hrudní kostí, se u některých pacientů dostaví hned na počátku nemoci, u jiných o něco později. K nejčastějším komplikacím patří zápal plic, zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha apod. K vzácným komplikacím patří zánět centrálního nervového systému nebo zánět srdečního svalu.
U dospělých lidí, kteří již trpí nějakou chronickou chorobou, dojde zpravidla k jejímu zhoršení. Malé děti a staří lidé jsou nejvíce ohroženi komplikacemi, při nichž bývají hospitalizováni. Zatímco tzv.onemocnění z nachlazení nebo katary horních cest dýchacích mohou probíhat bez teploty a velmi často umožňuje běžný denní režim, chřipka je onemocnění závažné a pacient patří v každém případě do postele.
Fyzická a psychická aktivita zhoršuje průběh nemoci, a je-li příčinou virus toxicitou, může při neúměrném zatížení organismu dojít i k úmrtí. V nekomplikovaných případech odeznívají akutní příznaky mírného onemocnění po 2 až 3 dnech a rovněž horečka rychle ustoupí. Slabost, pocení a únava však mohou přetrvávat řadu dní, někdy i týdny.
Chřipka je vysoce nakažlivé infekční onemocnění způsobené viry. Postihuje všechny věkové skupiny a může vyvolat i epidemii. Virus chřipky se vyskytuje ve třech odlišných typech, označovaných jako A, B a C. Typy A a B nejčastěji infikují člověka. Chřipkové viry typu A vyvolávají onemocnění i u některých zvířat, zatímco chřipkové viry B infikují výhradně člověka.Viry typu A i B každoročně podlehnou mírným genetickým mutacím. Po 20 až 30 letech dochází k zásadní změně antigenů chřipkového typu A. Zdrojem infekce je nakažený člověk nebo zvíře.
K přenosu dochází kapénkovým způsobem: mluvením, kašláním, kýcháním apod.
Chřipka se na severní polokouli vyskytuje nejčastěji v zimních měsících, vzácně (i v případě pandemií) se objevuje i v červenci či srpnu. Onemocnění se šíří od časného podzimu s návratem lidí do úřadů a dětí do škol.Výskyt chřipky vrcholí během ledna a února, kdy se nákaza šíří zvláště v uzavřených kolektivech a všude, kde se v uzavřeném prostoru shromáždí větší počet lidí. Chřipková sezóna obvykle trvá 4 až 12 týdnů (vzácně i déle) a při epidemii zasáhne 10 až 40 % populace.
Autor: Vladimír Ďurina (Sféra 10/2005)
