Hormony – produkty žláz s vnitřní sekrecí (=endokrimní žlázy)
– mají regulační účinek
– nejsou zdrojem energie
– nejsou stavební části
– podstata účinku – mění přeměnu a činnost buňky
– roznášeny krví
– doba působení – několik minut nebo i týdnů
– cílová buňka musí obsahovat receptor pro hormon
Hormony působí:
1. přímo – hormon proniká do buňky – váže se na receptor v cytoplazmě -vzniká hormon – receptorový komplex – ovlivňuje syntézu bílkovin
2. nepřímo – hormon se váže na receptor v cytoplazmatické membráně -vzniká hormon – receptorový komplex – ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky
– činnost žláz s vnitřní sekrecí je centrálně řízena z HYPOTALAMO -HYPOFYZÁRNÍHO SYSTÉMU
HYPOTALAMO – HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM
– 2 složky: – hypotalamus
– hypofýza
HYPOTALAMUS
= součást mezimozku
– důležité nervové ústředí
– funkce: – řídí činnost vnitřních orgánů
– reaguje na změny vnitřního prostředí – vyměšuje hormony pomocí
neurosekrečních buněk
Nervové buňky produkují neurohormony dvojího typu:
I. spouštěcí hormony – liberiny a tlumící hormony – statiny
– řídí činnost předního laloku hypofýzy (adenohypofýzy) – zvyšují nebo snižují vyměšování hypofyzárních hormonů
II. antidiuretický hormon + oxytocin – shromažďuje se v zadním laloku hypofýzy –
odváděny do krve
Antidiuretický hormon (ADH)
– ovlivňuje propustnost ledvinových kanálků pro vodu a její zpětné vstřebávání z moči do krve
– řídí rovnováhu mezi množstvím vody a solí v organismu
– nedostatek: žíznivka (diabetes insipidus) – člověk vyloučí denně 10 – 20 l vody
Oxytocin
– stahy hladkého svalstva dělohy při porodu
– stahy hladkého svalstva ve vývodech mléčné žlázy při sání kojence
HYPOFÝZA – PODVĚSEK MOZKOVÝ
2 části:
– přední lalok – ADENOHYPOFÝZA
– zadní lalok – NEUROHYPOFÝZA
ADENOHYPOFÝZA
= žláza s vnitřní sekrecí
– vzniká jako vychlípenina hltanu
– spojení – hypotalamus – adenohypofýza = cévní (neurohormony dopraveny krví)
– hypotalamus – neurohypofýza = nervové (doprava nervovými vlákny)
HORMONY ADENOHYPOFÝZY
1. Růstový hormon – somatotropní (STH)
– ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek
– hyperfunkce: obří růst (gigantismus)
– hypofunkce: trpasličí růst (nanismus)
-zvýšení množství hormonu po ukončení růstu – nárůst neosifikovanýchčástí těla (čelní kost, dolní čelist, články prstů) + nadměrné zvětšování vnitřních orgánů (=akromegalie)
2. Hormony řídící činnost jiných žláz:
a/ adrenokortikotropní hormon – ACTH
– ovlivňuje činnost nadledvinek (kůra)
b/ tyreotropní hormon – TSH
– ovlivňuje činnost štítné žlázy
c/ gonadotropní hormony
– ovlivňuje růst a činnost pohlavních žláz
– folikulostimulační hormon – FSH
– ženy: růst folikulů ve vaječnících, produkce ženských pohlavních hormonů – estrogenů
– muži: tvorba pohlavních buněk = spermiogeneze
– luteinizační – LH
– ženy: růst žlutého tělíska, produkce hormonů žlutého tělíska – progesteronu
– muži: produkce mužského pohlavního hormonu – testosteronu
d/ prolaktin – luteotropní hormon – LTH
– ovlivňuje rozvoj mléčných žláz, vyměšování mléka, rozvoj žlutého tělíska, ovlivňuje rodičovské chování
ENDOKRINNÍ ŽLÁZY
I. ŠIŠINKA (epiphysis cerebri)
= tělísko připojené ke stropu komory mezimozku
– hormon melatonin – brzdí pohlavní činnost
– produkce je závislá na délce osvětlení (s prodlužováním světelného dne tvorba klesá – vnitřní hodiny obratlovců)
II. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA (glandula thyreoidea)
– párová žláza
– laloky po stranách štítné chrupavky
-tvoří ji žlázové buňky uspořádané do uzavřených váčků – folikulů -váčky jsou vyplněny bílkovinným roztokem – obsahuje hormon tyroxin – ovlivňuje oxidační procesy v buňkách
– nedostatek – v dětství kretenismus (zpoždění tělesného a duševního vývoje)
– v dospělosti – útlum tělesných funkcí
– nadbytek – předrážděnost, zrychlení srdeční činnosti, zvýšení teploty, hubnutí, zvětšení
– štítné žlázy – struma
– v blízkosti folikulů – zvláštní buňky produkující hormon kalcitonin – snižuje hladinu Ca2+ a PO43- iontů v krvi (= antagonista parathormonu)
III. PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA (glandulae parathyreoideae)
= čočkovité útvary na zadní straně štítné žlázy
– hormon parathormon – udržuje stálou hladinu Ca2+ a PO43- iontů v krvi
– podněcuje uvolňování Ca z kostí
– nadbytek – odvápnění kostí
– nedostatek – snížení obsahu Ca2+ v krvi, zvýšení nervosvalového dráždění, až křeče
(tetanie) dýchacích svalů – příčina udušení
IV. LANGERHANSOVY OSTRŮVKY
= shluky buněk roztroušených ve slinivce břišní
1. typ buněk – inzulín – snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě, ovlivňuje využití glukózy
ve tkáních, nezbytný pro život
nedostatek – cukrovka – léčba pomocí syntetického inzulínu
2. typ buněk – glukagon – opačný účinek
– tvorba hormonů závislá na hladině krevního cukru
V. NADLEDVINKY (glandulae suprarenales)
= párové orgány, uložené na horním pólu ledvin
– lze rozlišit korovou a dřeňovou část
Kůra nadledvin:
1. Glukokortikoidy – nejdůležitější kortizol
-účastní se řízení přeměny živin (urychluje přeměnu aminokyselin, uvolňuje tuky ze zásobních tkání, řídí syntézu glukózy z aminokyselin)
– zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích (stresech, infekcích, velké tělesné námaze)
2. Mineralokortioidy – aldosteron – řídí zpětné vstřebávání Na+ a současné vylučování K+
v ledvinových kanálcích
3. Androgeny = estrogeny
– vylučovány v nepatrných množstvích
– v důsledku genetických vad – vytváří se maskulinní znaky u žen a feminní znaky u mužů
Dřeň nadledvin:
– obsahuje neurosekreční buňky podobné gangliím
– adrenalin – vyvolává rozšíření cév, podporuje srdeční činnost, zvyšuje sílu srdečního
svalu, rozšiřuje průsvit průdušek, zlepšuje ventilaci plic
– noradrenalin – vyvolává celkové zúžení cév, zvyšuje se krevní tlak
-oba hormony: zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, zvyšuje obsah glukózy v krvi, zvyšují pohotovost organismu a metabolismus při zátěžových reakcí (strach, hlad, infekce)
VI. VARLATA (testes)
– okolo semenných váčků jsou Leydigovy buňky – produkují testosteron
– ovlivňuje růst a rozvoj mužských pohlavních orgánů a vznik sekundárních pohlavních znaků
– podporuje tvorbu bílkovin – nárůst svalové hmoty, urychluje zánik růstových chrupavek
VII. VAJEČNÍKY (ovaria)
– Graafův folikul – produkuje ženské pohlavní hormony – estrogeny, např. estradiol – řídí menstruační cyklus žen, podmiňují vývoj ženských sekundárních pohlavních znaků
– přeměnou Graafova folikulu vzniká žluté tělísko (corpus luteum) – produkuje gestageny, např. progesteron – působí na děložní sliznici, brání zrání dalších G. folikulů (jestliže došlo k oplození), ovlivňuje buňky mléčných žláz
VIII. PLACENTA
– v těhotenství vytváří choriongonadotropin – působí na žluté tělísko, které udržuje v činnosti
– také produkuje estrogeny
IX. TKÁŇOVÉ HORMONY
– produkovány tkáněmi trávicí soustavy (žaludku a střev) a ledvin – gastrin, sekretin, pankreozymin, renin
– sekretin, pankreozymin – produkovány v horní části střeva, jsou krví zaneseny do
slinivky břišní, která začne produkovat pankreatickou šťávu
– gastrin – vylučován žaludeční sliznicí po dráždění sousty
– krví zanesen ke žlázám sliznice – vyvolává sekreci žaludeční šťávy
– renin – produkují ledviny
– ovlivňuje průsvit přívodní tepénky do glomerulu, a tím i přívod krve do glomerulu
