KYVADLA

Skupiny stejně smýšlejících lidí vytvářejí energeticko-informační struktury – kyvadla. Tyto struktury se začínají samostatně rozvíjet a podřizují jednotlivce svým zákonům. Lidé si neuvědomují, že nevědomky jednají v zájmu kyvadel. Jak se z trpkého mámení vytrhnout?

Destruktivní kyvadla

Od dětství nás učili podvolovat se cizí vůli, plnit povinnosti, sloužit vlasti, rodině, politické straně, firmě, státu či ideji a tak dále. Tedy věnovat se čemukoli, ale sami sobě jedině až na posledním místě.

Každý do té či oné míry pociťuje jistý stupeň povinnosti, odpovědnosti, nutnosti, viny. Každý člověk se jedním nebo druhým způsobem angažuje v různých skupinách a organizacích: v rodině, klubu, škole, v podniku či politické straně, ve státu a jinde.

Všechny uvedené struktury klíčí a rozvíjejí se za podmínky, že vymezená skupina lidí začne myslet a jednat v jednom směru.

Následně se k nim přidávají noví lidé, takže struktura se rozrůstá, nabývá na síle a nutí své členy, aby dodržovali stanovená pravidla, až si v konečném výsledku může podmanit široké vrstvy společnosti.

Na úrovni materiální realizace se popisovaná struktura skládá z lidí, jež sjednocují společné cíle, a z hmotných předmětů, jako jsou budovy, stavby, nábytek, zařízení, technika a podobně. Co se však za tím vším skrývá na energetické úrovni? Struktura vzniká, jestliže myšlenky jisté skupiny lidí směřují stejným směrem, a tudíž když jsou parametry myšlenkové energie identické. Myšlenková energie různých osob se slučuje do jediného proudu. Uprostřed oceánu energie v takovém případě vzniká samostatná nezávislá energeticko-informační struktura – energetické kyvadlo. Tato struktura začíná žít svým vlastním životem a lidi, kteří ji uvedli v činnost, podvoluje svým zákonům.

Proč kyvadlo? Protože čím více jedinců – přívrženců – ho napájí svou energií, tím více se rozhoupává. Každé kyvadlo se vyznačuje vlastní charakteristickou frekvencí kmitů. Například houpačce lze dodat větší švih pouze tehdy, pokud se do ni opřeme silou v rytmu odpovídajícím frekvenci rozhoupání.

Tuto frekvenci nazýváme rezonancí. Jestliže se počet přívrženců kyvadla snižuje, jeho kmity pohasínají. Jakmile již nezbývají vůbec žádní příznivci, kyvadlo se zastaví a v podstatě umírá. Uvedu několik příkladů vyhaslých kyvadel: dřívější pohanská náboženství, kamenné pracovní nástroje, historické zbraně, staré módní trendy, vinylové gramofonové desky

– jinými slovy patří sem vše, co existovalo dříve a co už se v dnešní době nevyužívá.

Určitě jste překvapeni: Cožpak to všechno jsou kyvadla? Ano, jakékoli struktury se svými atributy vytvořené myšlenkovou energií lidí představují kyvadla. Obecně platí, že libovolné živé bytosti, které jsou schopny vyzařovat energii jedním směrem, dříve či později energetická kyvadla vytvoří. Příklady kyvadel z živé přírody by mohly zastupovat kolonie bakterií, populace živých tvorů, hejna ryb, stáda zvířat, lesní útvary, prérie, mraveniště – jakékoli více či méně uspořádané a stejnorodé struktury živých organizmů.

Každý jednotlivý živý organizmus se sám o sobě jeví jako elementární kyvadlo, protože představuje energetickou jednotku. Jakmile se skupina takových jednotlivých kyvadel začíná pohybovat unisono, vzniká kyvadlo skupinové. Stojí nad svými přívrženci jako nástavba, existuje jako samostatná nezávislá struktura a stanovuje pravidla, aby své přívržence udržela na místě a zároveň získávala nové. Taková struktura je nezávislá v tom smyslu, že se rozvíjí samostatně, podle vlastních zákonů.

Její stoupenci si neuvědomují, že se neřídí vlastní vůlí, nýbrž že jednají dle zákonů kyvadla. Jako samostatná struktura se nezávisle na vůli jednotlivých činovníků rozvíjí například byrokratický aparát. Některý vlivný činitel samozřejmě může přijímat samostatná řešení, ale tato opatření nesmi být v rozporu se zákony systému, jinak bude takový příznivec odvržen. Dokonce ani samotný člověk, představující sám o sobě kyvadlo, si ne vždy uvědomuje své motivace

– například energetický upír*).

*) V Eugenice jsme v roce 2002 vydali knihu o vampyrizmu od autorky Barbary E. Hort s názvem Nekalé vztahy – psychické manipulace ve vztazích – pozn. red.

Každé kyvadlo je svou podstatou destruktivní, poněvadž odebírá energii svým přívržencům a vytváří si nad nimi moc. Jeho destruktivnost se projevuje tak, že jej nezajímá osud konkrétních stoupenců. Kyvadlo se propracovává k jedinému cíli: získat energii přívržence, a zda to bude, či nebude ku prospěchu příznivce samotného, to už nehraje roli.

Člověk, jenž se ocitne pod vlivem systému, je nucen budovat svůj život v souladu s jeho zákony, jinak jej systém rozžvýká a vyplivne. Ocitne-li se jedinec pod vlivem destruktivního kyvadla, je velmi snadné ztrhat veškerý dosavadní život. Vytrhnout se beze ztrát bývá zpravidla těžké.

Pokud mě! člověk štěstí a dařilo se mu, najde své místo v systému a cítí se tam jako ryba ve vodě. Jakožto stávající přívrženec odevzdává kyvadlu energii a to mu zajišťuje prostředí k existenci. Jakmile ovšem takový příznivec začíná narušovat zákony struktury, frekvence jeho vyzařování se již neztotožňuje s rezonanční frekvencí kmitů kyvadla. Jestliže kyvadlo nedostává energii, vzpurného přívržence vyhazuje nebo ničí.

Pokud rozmanité události odvály člověka daleko od drah, jež jsou pro něho výhodné, pak se život ve struktuře cizího kyvadla mění v galeje, či zkrátka v žalostnou existenci. Takové kyvadlo se pro přívržence stává ryze destruktivním. Osoba, jež jeho vlivu propadla, ztrácí svobodu. Je nucena žít pod vnucenými zákony a být šroubkem ve velkém mechanizmu – ať se ji to líbí, nebo ne.

Člověku se nabízí možnost dostat se pod ochranu kyvadla a dosáhnout vynikajících výsledků. Mezi favority destruktivních kyvadel patří Napoleon, Hitler, Stalin a všichni jim podobní.

Zmíněné kyvadlo se však v žádném případě ani v nejmenším nezajímá o blahobyt stoupenců, nýbrž jich pouze využívá ke svým cílům. Když se Napoleona zeptali, zda byl někdy skutečně šťastný, napočítal za celý svůj život všeho všudy jen několik dní.

Kyvadlo aplikuje dokonalé metody a využívá jich k nalákání nových přívrženců, kteří se k němu slétají jako včely na med. Jak často se lidé, kteří se nechali zvábit reklamními kousky kyvadla, vzdálí daleko od štěstí, jež měli takřka na dosah ruky! Jdou do armády a umírají. Chodí do škol a nadarmo si osvojují profesi, již nikdy nepřijmou za svou. Hledají si cizí, ovšem rádoby prestižní práci a utápějí se v močálu problémů. Spoutávají vlastní život s cizím člověkem, a potom se trápí.

Velmi často vede činnost kyvadla k rozpadu osudu přívrženců, a to navzdory tomu, jak se snaží, aby své motivy zakrylo všemožnými ctnostnými maskami. Pro člověka, který se poddává jeho destruktivnímu vlivu, spočívá zásadní nebezpečí v tom, že kyvadlo odvádí svou oběť stranou od těch drah života, kde může své štěstí dobýt. Vytyčme si charakteristické příznaky kyvadla.

• Kyvadlo se dobíjí energií svých přívrženců a součtem jejich energií zvyšuje rozsah svých kmitů.

• Aby kyvadlo získalo co nejvíce energie, snaží se k sobě přitáhnout co možná nejvíce stoupenců.

• Kyvadlo staví skupinu vlastních přívrženců proti všem zbývajícím skupinám. (My jsme takoví, ale oni jsou jiní, špatní.)

• Kyvadlo agresivně obviňuje každého, kdo nezatoužil stát se jeho přívržencem, a usiluje o to, aby jej buď nalákal na svou stranu, nebo jej neutralizoval či eliminoval.

• Aby kyvadlo ospravedlnilo své činy a podmanilo si co nejvíce příznivců, využívá lákavých masek, jež znázorňují štěstí, skrývá se za vysokými cíli a hraje na city lidí.

Kyvadlo se v podstatě jeví jako egregor, ale tím ani zdaleka není řečeno vše. Pojem egregor*) totiž neodráží celkový komplex nuancí vzájemného působení člověka s energeticko-informačními podstatami. Kyvadla hrají v životě jedince nepoměrně větší roli, než o jaké jsme dosud uvažovali.

*) Egregor – myšlenková forma nebo bytost, která byla vytvořena v duchovní rovině skupinou lidí nebo jednotlivců. Je odrazem toho, co je společné lidským myslím, a vyjadřuje zvláštní astrální útvar. V Eugenice jsme v roce 2005 vydali knihu Anatolije Někrasova Egregory – Strážní andělé? – pozn. red.

Následujícím příkladem lze názorně ilustrovat, jak kyvadlo energii svých přívrženců vstřebává. Představte si zaplněný sportovní stadion, probíhá napínavý fotbalový zápas, vášně jsou rozžhaveny, fanoušci běsní. Vtom se jeden hráč dopouští neodpustitelné chyby, která způsobí porážku jeho mužstva. Na hráče se spustí bouře rozhořčení fanoušků, již by neváhali jej rozcupovat. Máte představu o tom, jaká hora negativní energie se sype na hlavu nešťastníka?

V důsledku takového obludného úderu by prostě musel na místě zemřít. To se ale nestane, fotbalista odejde živ a zdráv, ač ho skličuje pocit vlastní viny. Kam se poděla negativní energie namířená na hráče? Odebralo ji kyvadlo. Kdyby tomu tak nebylo, objekt nenávisti davu by zemřel a idol by zkrátka vylétl do vzduchu.

Nemám v úmyslu pouštět se do posuzování toho, zda kyvadlo představuje živou podstatu, či zda se jedná o pouhou energetickou formu. Pro techniku transurfingu to ani nemá žádný význam. Nejdůležitějším krokem je kyvadlo rozpoznat, avšak jeho hru nepřijímat, aniž by vám přinesla nějaký prospěch.

Destruktivní kyvadlo lze velmi snadno rozpoznat na základě jednoho charakteristického znaku. Vždy soupeří se sobě podobnými v boji o lidi. Kyvadlo se soustředí pouze na jediný cíl, a to zmocnit se co největšího počtu přívrženců, aby z nich vydobylo co nejvíce energie.

Čím agresivněji si v boji o přívržence počíná, tím drsnější účinnost jeho destruktivní jednání vykazuje, a tím větší nebezpečí tedy představuje pro osud jednotlivého člověka.

Lze namítnout, že přece byly založeny a fungují také dobročinné organizace, společnosti na ochranu přírody, zvířat a tak dále. Co je destruktivního na těchto institucích? Pro vás osobně spočívá jejich destruktivnost v tom, že ačkoli se neprojevují nijak krutě, přesto se napájejí vaší energií a přitom je vůbec nezajímá cizí štěstí a prospěch. Dovolávají se toho, že jsou milosrdní ke svým bližním, zároveň k vám však zůstávají lhostejnými.

Jestliže takové uspořádání funguje a vy se skutečně cítíte šťastně, když se prací tohoto rázu zabýváte, znamená to, že ji můžete povazovat za své poslání a že jste našli své kyvadlo. Ovšem v tuto chvíli je nutné, abyste si poctivě přiznali: Nenosíte snad masku dobrodince? Věnujete energii a peníze ve prospěch jiných skutečně a opravdově, nebo si hrajete na dobročinnost, abyste se ukazovali v lepším světle?

Destruktivní kyvadla odnaučila lidi vybírat si vlastní osud. Bude-li totiž člověk disponovat volností vybírat si, získá nezávislost. Z čehož vyplývá, že následně se kyvadlům nebude dařit, aby ho přetáhla mezi své přívržence. Naše vědomí si příliš zvyklo na to, že osud je naším údělem, takže je pro nás skutečně velmi těžké uvěřit tomu, že se nám nabízí možnost prostě si vybrat takový osud, který se nám líbí více.

Jestliže kyvadla drží stoupence pod kontrolou, je to pro ně výhodné, a proto vynalézají všemožné způsoby, jak by mohla svými sluhy manipulovat. Z dalšího výkladu vyplyne, jak svého záměru dosahují.

Kyvadlem se může stát i transurfing,vykonstruujeme-li z něj kult, hnutí či školu. Jednotlivá kyvadla se ovšem mírou své destruktivní tendence liší. Transurfing se bude, dokonce i v nejhorším případě, jevit nejméně zhoubným, poněvadž neslouží nějakému obecnému postrannímu cíli, nýbrž výlučně ku prospěchu každého konkrétního jednotlivce.

Z téhož důvodu by takové kyvadlo – takové společenství individualistů, již se zajímají výhradně o svůj osud – bylo velmi neobvyklé. Mimochodem mám pro vás domácí úkol: Jaká kyvadla lze nazvat konstruktivními?

Ale proč vám o tom vůbec vykládám? To proto, abych vysvětlil, co označuje pojem vybírat si svůjosud,a abych vám naznačil, jak lze obsahové náplně uvedeného výrazu dosáhnout. Nastřádej trpělivost, milý čtenáři, vše není tak jednoduché, ale obrázek se postupně začne vybarvovat.

Zdroj: Vadim Zéland – Ovlivňování reality