Tyto myšlenky jsou vnímány pacientem jako jeho vlastní, nikdo mu je žádným způsobem nevnucuje, přitom ale odporují vlastním zájmům a potřebám. Často se opakují ve stále stejné podobě. Jsou nepříjemné, nesmyslné.
Pacient se jim snaží čelit, nevšímat si jich, ale to se mu nedaří.
Příklady:
– pokud to nezkontroluji, vyhoříme, vykradou nás
– pokud to neumyji, nakazíme se
– co když se neudržím a něco provedu (vykřiknu vulgární slovo na veřejnosti, ublížím svému dítěti…)
Při dlouhodobém trvání obtíží si je už ani nemusí pacient uvědomovat a rituály provádí automaticky.
Nepříjemný pocit, který mu navodily tyto myšlenky, pacient snižuje nějakou opakovanou činností – rituálem, přestože si uvědomuje nesmyslnost této činnost a není mu příjemná.
Nejčastěji se jedná o nějakou kontrolní činnost.
Příklady:
– zda jsou vypnuté všechny elektrické spotřebiče
– zda jsem zamkl zámek u vchodových dveří
– zda jsem nikoho nezranil
Pacient mívá často vypracovaný systém kontrol, aby na něco nezapomněl, aby měl co největší jistotu, že se snad nic nestane.
Často kontrolní činnost několikrát opakuje. Má buď stanovený počet kontrol nebo musí dosáhnout určitého „pocitu, že to stačí“.
Mívá dané pořadí předmětů, které kontroluje.
Snaží se svoji kontrolu si neustále "uvědomovat" – soustředit se na ni, aby měl jistotu. Když ho něco nebo někdo z té kontroly vyruší, začíná znovu.
Další častá činnost je umývání, čištění.
Pokud má pacient dojem, že se dotýkal něčeho kontaminovaného, co ho znečistilo a je pro něj či pro okolí nebezpečné, musí se dostatečně umýt, očistit. Může si nadměrně umývat ruce, opět buď určitým počtem nebo do "pocitu", může se složitým způsobem sprchovat nebo omývat vanu, koupelnu než se sám myje, přesným zdlouhavým postupem omývá každý kousek nádobí…
Rituály mohou být různého charakteru a někdy ani nemusí svým charakterem souviset s obavnou myšlenkou.
Pacient musí třeba nahlas něco vyslovit, něco si pomyslet, někdy i paradoxně stejnou věc, která ho napadla a které se obává. Musí třeba něco sbírat a hromadit, protože to nemůže vyhodit. Musí si počítat, zkrátka cokoli, co sníží nebo předejde nepohodě.
Problémy spojené s rituály (komplikace):
– jsou časově náročné, zdržují, jsou nepříjemné
– vedou k vyhýbavému chování, komplikují praktický život
– mohou i tělesné poškozovat (ekzémy kůže při častém a zdlouhavém mytí, při používání desinfekce….)
– může docházet k zapojování rodinných příslušníků do rituálů, přenášení "zodpovědnosti za případné následky", když se rituál neprovede
– mohou vést k častým pracovním neschopnostem až k invaliditě
– mohou způsobovat závislost na návykových látkách, depresivní onemocnění
Terapie: Léčbou volby je kognitivně behaviorální psychoterapie. Dalším účinným způsobem léčby je podávání antidepresiv.
Podle délky trvání a intenzity obtíží se kombinuje psychoterapie s psychofarmaky.
Kazuistiky:
|
Petr, 36 let, programátor, pokud jede autem a předjede nějakého cyklistu nebo chodce mimo město, musí se opakovaně dívat do zpětného zrcátka, zda toho člověka nesrazil autem. Ani po opakovaném ujištění při pohledu do zrcátka si zakrátko není jistý, zda mu skutečně neublížil a musí se většinou vrátit na místo toho předjíždění zkontrolovat, zda tam nezůstal nikdo zraněný. Představa, že tam někdo leží a potřebuje pomoci a bez pomoci umře, je pro něj tak nepříjemná a jeho jistota, že se nic nestalo, je tak mizivá, že se nejen vrací na to místo, ale nyní už musí prohlédnout okolí, kam až se mohl ten případný zraněný odplížit. |
